Příplatek za litr benzinu? Velká revize povolenek se odkládá, prošla jen malá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Emisní povolenky, ze kterých má Česko v příštích letech vytěžit přes půl bilionu korun na ozelenění ekonomiky, čeká dvoufázová reforma. Vláda ve středu napotřetí odsouhlasila fázi číslo jedna a uzavřela tím dřívější spory, spočívající hlavně v tom, kdo bude v Česku peníze spravovat a rozdělovat.

Důležitější změny, které by mohly veřejnost vyděsit, se odsouvají až na dobu po volbách. Sem patří hlavně rozšíření emisních pokut na drobné spotřebitele, tedy nové příplatky za pohonné hmoty nebo za plyn pro vytápění domácností. Ty by měly podle dřívějších dohod na evropské úrovni platit od roku 2027, česká vláda o nich zatím nejednala.

I tak se ale letos kvůli povolenkám už dvakrát dostala do sporu, kvůli kterému bylo potřeba jednání přerušit a odložit. Důvodem bylo ustanovení, že časem budou platby za povolenky putovat do Státního fondu životního prostředí a budou se z nich financovat jen přesně definované zelené projekty.

Na tomto zacílení se už dříve dohodla celá Evropa. Ministerstvo životního prostředí požadovalo toto přesměrování hned, nakonec k němu ale dojde podle středečního jednání vlády až od roku 2026. Do té doby budou příjmy z povolenek putovat jako dnes přes státní rozpočet, kde je jejich použití volnější, což vládě umožní vyhnout se příští rok před volbami finanční tísni.

O rozšíření povolenek na malospotřebitele vláda ve středu vůbec nejednala. Unijní dohody, dotažené předloni za českého předsednictví, sice s těmito zásahy do budoucna počítají, ale část vládní koalice v evropských volbách agituje za revizi Green Dealu a nechce jeho dopady uspěchat. A tak v koalici převážil názor, že není důvod dávat všechny nepopulárními kroky do zákona hned.

U benzinu a plynu pro malospotřebitele má povolenka stát výhledově do 45 eur na každou vyprodukovanou tunu CO2. To v přepočtu vychází na dvě až tři koruny navíc za litr benzínu a na 200 korun za megawatthodinu plynu. Dojde-li v unijních volbách k velkému obratu, mohla by Evropa od těchto záměrů couvnout. Na zrušení již dojednané věci by se ale musela najít i většinová shoda mezi členskými státy, což nevypadá pravděpodobně.

Emisní povolenky fungují v celé Evropské unii už skoro dvacet let. Zjednodušeně je lze chápat jako pokutu nebo daň za to, že fosilní elektrárny a velké průmyslové podniky vypouštějí do atmosféry skleníkové plyny a způsobují planetě nežádoucí zátěž, která se projevuje čím dál většími výkyvy klimatu.

Princip povolenek stojí na tom, že firmy by bez nich za způsobené škody nenesly žádné následky a mohly by donekonečna vyhrávat v konkurenci s čistšími, ale dražšími technologiemi. Proto Unie ve snaze jít světu příkladem rozhodla, že za každou tunu skleníkových plynů budou firmy platit – a že počet nabízených povolenek bude postupně klesat a firmy o ně budou soutěžit, aby měly motivaci chovat se zeleněji.

Česko jako chudší průmyslová země s velkou závislostí na fosilních zdrojích má při porcování tržeb z povolenek nárok na větší příděl než jiné státy. Vedle povolenek od zdejších emitentů tak dostává ještě další porci navíc přes takzvaný Modernizační fond, do kterého se solidárně skládá celá Evropa.

Dohromady pro celé období 2021–2030 má Česko podle aktuálních odhadů nárok na 350 miliard z Modernizačního fondu a 250 miliard z aukcí svých povolenek. Tyto odhady ale v čase značně kolísají – v průvodní dokumentaci k čerstvě schválené novele jsou ještě podstatně vyšší částky, zpracované podle loňských cen povolenek. I tak ale celkových 600 miliard představuje pro veřejné finance masivní injekci.

Budoucí příplatky za benzín, plyn, ale i uhlí pro malospotřebu nesouvisí ani tak s tím, že by bylo potřeba někde vybrat ještě další peníze, ale s tím, aby systém fungoval spravedlivě a aby veškerá spotřeba fosilních paliv podléhala stejné zátěži. Dnes musí za povolenky platit jen velké firmy, což vede k neférovým následkům, kdy třeba teplo z velké teplárny nebo elektřina na topení v sobě náklady na povolenku mají, ale topení plynem ne.

Obvyklá námitka, že povolenky jen zbytečně zdražují lidem a firmám život, je podle ministerských úředníků nepřesná a zkratkovitá. „Odpověď je, že zdražujeme jen fosilní energii. To je celý ten princip. Čím je zdroj fosilnější, tím se zdraží víc. A většina peněz pak půjde do dekarbonizačních řešení,“ uvádí Petr Holub, ředitel sekce ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí.

Další chystané úpravy povolenkového režimu počítají s tím, že se bude rozšiřovat do dalších oborů. Aktuálně přijatá vládní novela počítá mimo jiné od roku 2026 s povolenkami v letecké a námořní dopravě, což opět odpovídá dřívějším dohodám v rámci EU. Ty od roku 2027 počítají také s tím, že se systém rozšíří ještě o uhlíkové clo, tak aby došlo k zatížení dovážené oceli, hnojiv a jiných výrobků, kde se výrobci z EU s povolenkami nejvíc potýkají.