Hlavní obsah

Přibývá „prašivých“ dluhopisů, část z nich je čistý podvod

Foto: Shutterstock/Seznam Zprávy

Ilustrační foto

V Česku bují případy firem nesplácejících dluhopisy. V nejednom případě panuje podezření, že to byl od začátku podvod. Dluhopisy navíc často nakupují lidé, kteří s podobnými investicemi nemají zkušenosti a nerozumějí rizikům.

Článek

Skvělý obchodní plán, vysoký výnos a magická slova, že „prospekt schválila Česká národní banka“. Tak vypadá mix argumentů, kterými finanční poradci často lákají na investice do firemních dluhopisů.

Lidem, kteří se pořízením obligací chtěli pojistit před inflací, ovšem často zůstane jen zdlouhavé handrkování o drobné v rámci insolvenčních řízení. Od roku 2016 zbankrotovaly čtyři desítky emitentů s dluhopisy za 4,6 miliardy korun, vyplývá z dat forenzní agentury Surveilligence.

„V posledních letech jsme v rámci své praxe byli svědky rozmachu financování prostřednictvím takzvaných korporátních dluhopisů. Emise tohoto typu dluhopisů pro potenciální emitenty představuje snadný způsob, jak získat prostředky k financování jejich podnikání,“ uvedl David Urbanec, partner v advokátní kanceláři Dunovská & Partners.

Pro firmy jsou podle advokáta dluhopisy často snadnějším zdrojem financování než bankovní úvěry. „Odvrácenou stranou mince je však nedostatečná, či v určitých případech úplně chybějící, regulace tohoto způsobu financování. Proto se korporátním dluhopisům také někdy říká prašivé dluhopisy,“ dodal Urbanec z Dunovská & Partners.

Za minulý rok zkrachovaly v Česku firmy s vydanými dluhopisy za 1,6 miliardy korun. Ve statistikách agentury Surveilligence to byl zatím rekord. Od začátku letošního roku do května eviduje dluhopisové bankroty za 257 milionů korun.

„Z mých zkušeností mohu potvrdit, že úmyslně zkreslený nebo fiktivní obchodní plán se běžně vyskytoval nejen u menších emisí, ale i u emisí velkých společností, které nakonec skončily v úpadku,“ komentoval šéf Surveilligence Ján Lalka.

Někteří vydavatelé dluhopisů se podle specialistů na firemní podvody připravují na emise zajímavým způsobem. Například si na základě speciálních účetních operací uměle zvyšují obrat, aby byli pro investory atraktivnější.

„Emitenti od začátku lákali naivní investory na základě zfalšovaných údajů o budoucím hospodaření, které neodpovídaly realitě. Pokud nebyly podvodem, byly v lepším případě jen zbožným přáním svých tvůrců,“ dodal odborník na hospodářskou kriminalitu ze Surveilligence.

Malí bez dohledu

Volnější podmínky pro vydávání dluhopisů panují od roku 2013. ČNB od té doby u větších emisí schvaluje jen formální náležitosti prospektu, nijak neřeší vlastní podmínky dluhopisů nebo byznysový plán. To však řadě emitentů nebrání v tom, ohánět se tvrzením, že „prospekt schválila ČNB“. Menší emise pod 25 milionů korun nebo soukromé emise do 150 investorů nemusejí mít prospekt vůbec.

„Riziko nesplacení a případně i úpadku emitenta je zpravidla významně vyšší právě u těch neveřejných a z nich u takzvaných podlimitních emisí dluhopisů. U nich navíc nebyl ani schválen prospekt ze strany ČNB nebo jiným regulátorem, anebo jejich prodej a distribuce neproběhly prostřednictvím licencovaných subjektů. Z veřejně zjistitelných zdrojů plyne, že v insolvenci skončilo přibližně sedm až osm procent takových emisí dluhopisů,“ uvedl Petr Vybíral, partner v advokátní kanceláři Allen & Overy.

Z dluhopisových kauz poslední doby upozornila redakce SZ Byznys například na krach skupiny Helske. Když prodávala dluhopisy v celkové hodnotě kolem 1,5 miliardy korun, lákala na výrobu inovativních stavebnin s využitím nanotechnologií nebo na výstavbu pečovatelských domů pro seniory. Z plánů zůstaly jen dluhy.

Další podobný případ se týká společnosti Ivory Energy a dalších firem z jejího okolí. Podnik si postavil byznys na budování malých kotelen s využitím biomasy. Následně začal prodávat dluhopisy. Letos společnost zkrachovala. V současnosti kolem 300 investorů čeká, jak dopadne navrhovaná insolvenční reorganizace.

Před investičními podvody opakovaně varuje Národní centrála proti organizovanému zločinu i Finanční analytický útvar. Jejich varování se přitom zdaleka netýká jen „prašivých“ dluhopisů.

Velkou oblastí, v níž se daří podfukářům, jsou fondy na správu cizího majetku, které si může založit v podstatě kdykoliv. Mezi ně patří například známá kauza Growing Way. Neméně problematická je také řada firem, které lákají na investice do kryptoměn nebo podobných digitálních nástrojů.

Doporučované