Přehledně: Smršť vládních úspor Češi nejvíc pocítí od ledna

Vláda před měsícem představila „ozdravný balíček“. Smršť opatření, která pocítí každý, protože ovlivní důchodový systém, daně i podnikání. Konkrétně balíček přinese 55 různých opatření, která mají napřesrok snížit schodek rozpočtu o 94 miliard korun a v roce 2025 o dalších 53 miliard korun.

Od představení masivního balíčku víme o dalších dvou vládních plánech, které mají pomoci veřejným financím. Česko se totiž rekordně zadlužuje.

Druhá oznámená vlna úspor vyplynula z návrhu státního rozpočtu Ministerstva financí. Jeho šéf Zbyněk Stanjura (ODS) se vytasil s plánem na snížení výdajů v roce 2024 o celkem 89 miliard korun. Zatím jde o „první výkop“ a očekává se, že ministři přijdou s nápady, kde brát.

A do třetice – škrty začnou už letos, protože to podle šéfa státní kasy vyžaduje neudržitelné bobtnání rozpočtového schodku. Plán zní: ušetřit do konce roku dalších 20 miliard.

Kde, kdy a na čem se tedy bude šetřit?

Škrtat se začne na vládě. Konkrétní návrhy, kde se bude šetřit, přinesou jednotlivá ministerstva. Jasněji může být už po středečním jednání kabinetu ve Vimperku. Hovořilo se o možném propouštění ve státní správě, škrtání neobsazených míst, úsporách v dotacích a investicích. Na platech se už letos šetřit nestihne.

V příštím roce by se měla projevit většina změn z ozdravného balíčku a také úspor ve státním rozpočtu. Schodek nemá přesáhnout 235 miliard korun.

Návrh státního rozpočtu předpokládá, že se bude šetřit v prvé řadě na státních zaměstnancích. Z roku na rok by jejich počet měl klesnout ze zhruba 493 tisíc o více než tři tisíce. Ušetřit by se tím mělo přes 16 miliard korun na platech. Téměř polovina na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. O pět procent se mají snížit tarify a stejně tak i příspěvek pro zaměstnance krajských a obecních úřadů, které plní povinnosti státní správy.

V návrhu se objevila informace o zamýšleném odkladu automatické valorizace, která navyšuje státní příspěvek zdravotním pojišťovnám. Podle ministra zdravotnictví se však tento mechanismus měnit nebude a v návrhu se změna ocitla omylem.

O desetinu však v roce 2024 klesnou výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Univerzity a vědecké instituce tím přijdou o miliardy korun. Snížení výdajů by se také mohlo týkat vybraných dotačních titulů a dalších položek.

Škrty čekají také jednotlivá ministerstva, největší snížení výdajů navrhuje Ministerstvo financí pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. To by podle návrhu mělo své výdaje snížit o zhruba 29,3 miliardy korun.

Podle Ministerstva financí jsou úspory ve státním rozpočtu na příští rok nutné, protože konsolidační balíček se pozitivně projeví v hospodaření státu až od roku 2025. Premiér Petr Fiala (ODS) uvádí, že aktuální návrh je pouze technicko-administrativním výpočtem. Koalice jej probere v nejbližších měsících, hlasovat se o něm bude v září.

Přesto Češi pocítí sílu ozdravného balíčku už v příštím roce. Co je tedy čeká?

„Co se týče konsolidačního balíčku, plánuje se, že bude platit od Nového roku,“ říká mluvčí Ministerstva financí Stefan Fous.

Některá opatření se nicméně budou uvolňovat postupně, například navyšování daní z některých neřestí bude probíhat kontinuálně během několika let, stejně tak snižování platů státních zaměstnanců.

Například v roce 2024 se zvýší spotřební daň z cigaret, tabáku, doutníků a cigarillos o deset procent a v následujících třech letech do roku 2027 o pět procent. U zahřívaného tabáku dojde ke zvýšení daně o 15 procent v každém roce od roku 2024 do roku 2027. Počítá se i se zavedením nové spotřební daně z nikotinových sáčků a náplní do e-cigaret.

Postupný náběh nastane i u daně z lihu, která se zvýší o deset procent v roce 2024 a o pět procent v letech 2025 až 2027. Zdražovat lihoviny a tabák tedy budou i během mandátu příští vlády. Stejně tak se budou postupně do roku 2026 zvyšovat odvody u OSVČ.

Další navrhovaná opatření začnou platit už od příštího roku. Cílem vlády je zařadit legislativní podobu ozdravného balíčku na jednání Sněmovny a stihnout první čtení před sněmovními prázdninami. Finální schvalování se musí stihnout do konce roku.

Nově by měly být pouze dvě sazby: 12 % a 21 %. Oddělí se od sebe například potraviny a nápoje, kdy nápoje poputují do sazby vyšší a potraviny do nižší. Výjimku dostaly knihy, které by měly mít DPH nulové.

Do vyšší sazby se přesune čepované pivo, úklidové práce, sběr a svoz komunálních odpadů, oprava obuvi či kol, kadeřnické služby, sauna nebo noviny.

Do dvanáctiprocentní sazby se přesouvají léky, potraviny, zdravotnické prostředky nebo například časopisy.

Devět miliard korun by do státní kasy mělo přijít z vyšší daně z nemovitosti. Ta je u nás podle premiéra druhá nejnižší v rámci OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). I po jejím zvýšení bude podle něj podprůměrně nízká.

Zvýšení daně by mělo být v rámci konsolidačního balíčku až dvojnásobné, zároveň by se měla zavést automatická valorizace daňové povinnosti podle inflace.

Téměř čtyři miliardy by přineslo vyšší zdanění hazardních her. Sazba daně u takzvaných živých her by se měla zvednout z 23 na 30 procent, u loterií a technických her by zůstala na aktuální výši 35 procent.

Další částku, konkrétně dvě a půl miliardy, si vláda slibuje od zdanění piva a tvrdého alkoholu. Pivo by se tím dostalo z aktuální složité daňové situace, kdy se daní rozdílně podle toho, kde se čepuje nebo o jaký jde typ.

Zvýšit by se měla také cena dálniční známky, a to ze současných 1500 korun na 2300 korun za rok.

Zrušení čeká také některé daňové výjimky, jako je například sleva na studenta, školkovné, osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, daňová uznatelnost tichého vína jako daru do 500 korun na reprezentaci a další. Omezí se pak sleva na dani na manžela či manželku nebo daňová uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první dva miliony korun z ceny vozu.

Znovu by se mělo zavést nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta.

Na maximálně 1000 korun by se měla snížit státní podpora stavebního spoření u stávajících i nových smluv.

Změnit by se mohla také pravidla pro hranici příjmů, od které se přestává platit 15procentní daň z příjmů a začíná platit vyšší daň, která činí 23 procent. Nyní je tato částka čtyřnásobek průměrné mzdy, od Nového roku by mohlo jít už o její trojnásobek.

Vyšší daň aktuálně platí lidé s příjmy nad 161 300 korun, nově by mohlo jít o částku 121 000 korun.

Firmám by se mohla zvýšit daň z příjmů z 19 na 21 procent.

Mohly by se také stanovit dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce (DPP) a limit pro placení pojistného na sociální zabezpečení.

První limit bude platit u prvního zaměstnavatele a bude ve výši 25 procent průměrné mzdy. Druhý pak pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 procent průměrné mzdy. V případě překročení jednoho z limitů se začne odvádět pojistné.

Nově by se mělo ohraničit osvobození příjmu z prodeje cenného papíru/podílu ve společnosti při splnění časového testu tří let, respektive pěti let mezi nabytím a prodejem na 40 milionů korun na poplatníka jako dostatečný limit pro prodeje podílů ve startupech a rodinných firmách.

Změní se výše podílu sazby k referenční ceně u uhlí o tři procenta, u stavebních surovin o dvě procenta a u silikátových a ostatních surovin o jedno procento.

Největší částka by se měla ušetřit na státních výdajích, až 55 miliard korun chce vláda uspořit na investičních a neinvestičních dotacích. Dvacet miliard z toho by se mělo najít na Ministerstvu průmyslu a obchodu, dalších deset pak v zemědělství a šest v dopravě. Okolo rušení dotací však stále panuje mnoho nejasností.

„Postupně se z národních dotačních titulů stal byznys, který pokřivuje tržní prostředí zejména ve prospěch velkých firem,“ argumentuje Ministerstvo financí. Odvolává se i na zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu.

Jedenáct miliard by se mělo ušetřit na provozu státu, deset pak na platech státních zaměstnanců. Opatření nebude jednorázové, nýbrž postupné. Zpomalí se tempo růstu platů ústavních činitelů. Každé ministerstvo bude mít za úkol snížit výdaje o pět procent.