Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Návrh rozpočtu na rok 2025 odeslal ministr financí Zbyněk Stanjura do vlády o půlnoci ze soboty na neděli. Výdaje státu podle dokumentace dosáhnou 2316 miliard a budou proti letošku o 124 miliard vyšší.
Změna k lepšímu je nejvíc vidět na dotaci pro Ministerstvo dopravy, které má na rok 2025 slíbeno téměř 140 miliard korun, tedy o třetinu víc než letos. To by mělo podle ministra financí Zbyňka Stanjury urychlit výstavbu dálnic a další dopravní infrastruktury. „Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice,“ uvedl v tiskové zprávě.
K prioritám patří podle ministra i vzdělanost. O čtyři miliardy, tedy skoro o desetinu, se zvýší rozpočet pro vědu, stejně rychle vyrostou i dotace vysokým školám. Najdou se také peníze pro učitele základních a středních škol, jejichž příjmy se zvýší o pět procent. V sektoru Ministerstva vnitra se rozpočet zaměřil především na hasiče, kteří také dostanou desetinu navíc. Mimořádné přilepšení slibuje neziskovým organizacím ministr kultury Martin Baxa, kterému se za miliardové částky podařilo prodat některé nemovitosti.
Méně přehledný je plán, jak vláda hodlá naplnit prioritu „udržení sociálního smíru“. Je pravda, že kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí vyroste proti loňsku tradičně nejvíc, konkrétně o 42 miliard. Ovšem jen 24 miliard navíc půjde na sociální dávky, zvláště na důchody a příspěvek na péči. Zbylých osmnáct se rozpustí v jednotlivostech, které rozpočtové dokumenty popisují jen neurčitě. O pět miliard vyrostou investice, které zřejmě půjdou do informačních systémů a sociálního bydlení, na běžné výdaje sociálních ústavů půjde navíc o 2,7 miliardy korun, 2,1 miliardy dostanou přidáno firmy za zaměstnávání zdravotně postižených. Ministerstvo Mariana Jurečky má většími částkami financovat i dětské skupiny.
Vláda si navýšení výdajů o 124 miliard může dovolit, protože předpokládá, že napřesrok už začne hospodářský růst, který dosáhne téměř tří procent HDP. Tím se v ekonomice nejméně o pět procent zvýší objem peněz, které bude možné zdanit. Zároveň se kabinet Petra Fialy příliš aktivně nesnaží srazit rozpočtový schodek, který poklesne jen o 22 miliard.
Návrh rozpočtu proto dává za pravdu kritikům, zvláště nejostřejšímu z nich Miroslavu Kalouskovi. „Předpokládá se hospodářský růst 2,7 procenta, téměř žádná nezaměstnanost, nejsou předpokládány téměř žádné mimořádné výdaje, prostě normální, celkem vlídné ekonomické časy. Co však normální není, je deficit státního rozpočtu vysoko nad 200 miliard,“ uvedl bývalý ministr financí na síti X.
Důvodem selhání je podle něho fakt, že vláda nezměnila nevhodnou strukturu veřejných financí, která se vytvořila v minulých letech. Od roku 2014, tedy od prvního státního rozpočtu po globální finanční krizi, se důležité resorty podílejí na výdajích státu zhruba stejným procentem. Jinými slovy, každoročně si dokážou prosadit potřebnou valorizaci svých resortních rozpočtů – výjimkou je přesun dotací z průmyslu a zemědělství do dopravy a na obranu. Na této setrvačnosti se nic zásadního nezměnilo, i když příjmy státní pokladny výrazně srazily pandemická a energetická krize. Rozpočtový deficit proto v roce 2021 dosáhl 400 miliard a ze stejných důvodů se za čtyři roky Fialovy vlády schodek snížil pouze na 230 miliard. To znamená, že i napřesrok si český stát půjčí na desetinu svých výdajů.
„Půjčujeme si převážně na investice,“ brání svůj rozpočet ministr Stanjura. Celkové investice dosáhnou 250 miliard, z toho 100 miliard Česko dostane z EU. Vedle dopravy bude nejvíc investovat armáda, životní prostředí a zdravotnictví.
Aspoň nepřímo dává Ministerstvo financí Kalouskovi za pravdu v oblasti podpory, kterou stát poskytuje samosprávám obcí a krajů. Každoročně jim posílá dotace zhruba za čtvrt bilionu, zároveň však mají komunální samosprávy nárok na stále vyšší podíl z vybraných daní. Díky tomu jejich příjmy rostou i ve srovnání s příjmy státu. Napřesrok už dosáhnou 42 procent státního rozpočtu, tedy téměř devíti set miliard korun.
Obce a kraje přitom své peníze nedokážou utratit, jenom za první polovinu letošního roku jejich příjmy převýšily výdaje o 52 miliard. Na neudržitelnost stavu, kdy si stát půjčuje, aby zvýšil zůstatky na účtech samospráv, upozorňuje Ministerstvo financí tím, že do rozpočtové dokumentace zařadilo podrobnou analýzu, jak komunální sektor hospodaří.
