Článek
„Pokud stát nenastaví systém rozdělování daní spravedlivě a nebude se finančně podílet na důležitých stavbách na území Prahy, čeká nás kapacitní a finanční kolaps,“ říká náměstek Petr Hlaváček (STAN).
„Koleje, okruh, ale třeba i Vltavská filharmonie jsou projekty pro daleko větší region,“ dodává s tím, že v zahraničí se na podobných stavbách stát podílí, Praha je na to podle něj do značné míry sama navzdory tomu, že budovaná infrastruktura slouží obyvatelům z celého metropolitního regionu.
Reaguje tak otázku, co pro metropoli znamená každodenní dojíždění zhruba čtvrt milionu lidí. „Kromě dopravy využívají dojíždějící lidé v průběhu dne celou řadu dalších veřejných služeb, ať už se jedná o školství, zdravotnictví, veřejnou správu, nebo sport a kulturu,“ vypočítává náměstek. „Tyto služby představují další nezanedbatelné náklady pro město, na rozdíl od dopravy jsou však tyto náklady více či méně vyváženy přínosy, jež lidé dojíždějící do Prahy za prací zajišťují svojí ekonomickou aktivitou.“
V hlavním městě je tak každý den zhruba o půl milionu lidí více, než je oficiální populace. Kromě již zmiňovaného čtvrt milionu dojíždějících pravidelně za prací, školou a dalšími povinnostmi jde podle Hlaváčka o další čtvrt milion, který v metropoli bydlí, ale nemá v ní hlášené trvalé bydliště.
Počet obyvatel je přitom jedním z parametrů rozpočtového určení daní (RUD). Mechanismu, kterým se v rámci Česka přerozdělují samosprávám finance a který v současné době prochází proměnou. Na té se podle jihočeského hejtmana a předsedy Asociace krajů Martina Kuby (ODS) shodlo 11 ze 14 krajů.
Kraj i město v jednom
Konsenzus na nových kritériích byl podle Kuby na začátku absolutní. Panoval do té doby, než „někdo zjistil, že by oproti stávajícímu stavu vlastně dostával potenciálně méně“, říká Kuba. „Byť on nikdo méně dostávat nebude, protože ty daně v České republice neustále rostou, municipality neustále vybírají více a více peněz.“
Kromě Ústeckého a Moravskoslezského kraje protestovala i Praha. Hlaváček argumentuje mimo jiné tím, že Praha je souběžně město i kraj. „V současné chvíli hrozí, že nově navrhovaným přenastavením krajského RUD Praha přijde v souhrnu až o tři miliardy korun,“ říká náměstek. Podle něj je RUD nyní abstraktně matematický model, který nezohledňuje možný ekonomický přínos celému regionu.
„Bylo by vhodné, aby nově upravený systém podporoval efektivitu, hospodářský růst a prosperitu a nebyl založen pouze na přerozdělování,“ dodává Hlaváček s tím, že této změně by podle něj měla také předcházet analýza funkčních evropských modelů. „Novým modelem RUD se nyní zabývá Národní ekonomická rada vlády, bylo by ale vhodné, aby nás přizvali do odborné diskuze.“
Komplikovanost pro hlavní město potvrzuje i Kuba. „Praha má v tomto velmi složitou pozici, myslím si, že by si opravdu vláda měla v tomhle udělat jasno,“ říká šéf krajské asociace.
„Také je nutno říct, že Praha historicky v tom rozpočtu krajů neměla žádná kritéria, zatímco my jsme tam nějaká měli,“ dodává druhou stranu mince. „Nikdo už pořádně neví jaká. Ona tam měla vyjádření procentické – kolik má z té vybrané hromady dostat peněz.“
Peněz je dost, region je bohatý
Navíc se podle hejtmana nedá říct, že by hlavní město strádalo. „Když se podívám na výsledky hospodaření za poslední roky, tak třeba v minulém roce Praha hospodařila ziskem, má peníze na účtu,“ říká Kuba a glosuje, že se možná spíš metropoli nedaří peníze utratit, než že by jich měla v daný moment nedostatek.
„Vždy když tento argument zazní, tak politici z Prahy odkazují na velké investice, které v budoucnu říkají, ale upřímně – v loňském roce hospodařili s přebytkem a na účtu mají poměrně významnou částku,“ dodává. Podle plánu má letos město hospodařit s příjmy 105,8 miliardy korun a výdaji 109,4 miliardy.
„Chápu, že mají zajišťovat určitou infrastrukturu, která vychází z jejich metropolitnosti v České republice, ale to je potom na debatě s vládou a na nějakém konkrétním zohlednění,“ dodává Kuba. Ten také odkazuje na to, že hlavní město bylo nedávno vyhlášeno čtvrtým nejbohatším regionem Evropské unie.
Peníze však Praze upírat nechce, výjimečnost si uvědomuje a rozumí, že jde i o politiku. „Pokud bude vláda chtít Praze nějaké peníze přidat, tak by bylo dobré, aby to dělala nějakou formou zohlednění jejích výjimečných pozic ve státě – řekněme jako metropole,“ dodává Kuba konkrétní příklad řešení, které by nerozházelo strukturu rozdělení.
Podle hejtmana je navíc současná cesta přerozdělení financí nastavená tak, aby se rozvíjela celá republika. „Nemohou všichni žít v Praze,“ dodává na odlehčenou. Navíc ne všechny náklady jdou za metropolí. Například dojezdové linky do hlavního města na svém území platí Středočeský kraj.
Jsme rádi, že jsou tu, zní z metropole
Není to však tak, že by mezi kraji zuřila válka. Podle Hlaváčka funguje spolupráce mezi regiony, zejména vypichuje zlepšení se sousedním Středočeským krajem. Jako příklad dává realizaci parkovacích domů, cyklostezek nebo P+R parkovišť.
„Parkoviště P+R jsou ale poměrně složitou záležitostí s velkým množstvím aktérů, nedostupnými pozemky a vysokými investičními a provozními náklady,“ dodává náměstek. „Zde by určitě spolupráce mohla být lepší, ale je to opravdu hodně složité téma a výstavba P+R bude z těchto důvodů vždy pozadu za aktuálními potřebami.“
„Nelze však zapomínat na to, že lidé, kteří v Praze žijí a nemají zde trvalý pobyt nebo do ní každodenně dojíždějí, jsou sice zátěží pro veřejnou vybavenost, zároveň se však podílejí na ekonomickém růstu města a plní další, pro město nezbytné funkce, a to včetně důležité role na trhu práce,“ uzavírá Hlaváček připomínkou pozitiv. „Praha je ráda, že je pro Středočechy cílem, jsme rádi, že jsou tu.“