Článek
Údaje o odpracovaných letech začne řada lidí řešit až těsně před nástupem do penze. S překvapením pak mohou zjistit, že odpracované roky z různých důvodů nesedí. „Díry“ v evidenci bývají nejčastěji u prací před rokem 1989 nebo v 90. letech.
Médii nedávno proběhl případ zpěvačky Heleny Vondráčkové, která se o výši své penze s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) soudila. Úřad neměl zaevidované její předrevoluční pracovní působení pod agenturou Pragokoncert. Kvůli chybě jí vyměřil důchod pouhých osm tisíc korun. Umělkyně má ale nárok o tisíce navíc, potvrdil soud v červnu. Vondráčková nyní čeká na nový výměr.
Protože se výsledná penze vypočítává z výše mzdy a odpracovaných roků, je každá chyba na výměru znát. V součtu může jít měsíčně o několik tisícovek. Kvůli mezerám v evidenci žadateli v extrémním případě dokonce na důchod vůbec nevznikne nárok, protože nenasbírá potřebnou minimální dobu pojištění, která je aktuálně 35 let, ale podle plánů ministra Mariana Jurečky se patrně bude měnit.
Proto je rozumné si zaevidované odpracované roky hlídat, ideálně v průběhu celé pracovní kariéry. Každý Čech je má zaznamenané v tzv. osobním listu důchodového pojištění. O ten si může každý jednou za rok požádat u ČSSZ. Stačí vyplnit tento jednoduchý formulář. Výpis vám přijde do tří měsíců buď poštou, nebo do datové schránky.
Do svého „důchodového konta“ lze ale nahlédnout i přes IDA – Informativní důchodovou aplikaci, která funguje tady na portálu ČSSZ.
Kdo najde ve výpisu nesrovnalosti, může si nechat chybějící dobu pojištění do evidence zpětně doplnit. Důkazy ale nebudou na úřadech nebo zaměstnavateli, ale na vás. Budete muset prokázat, kde a od kdy do kdy jste pracovali. Důležité „papíry“ si ale ne každý schovává.
Jaké doklady doloží odpracované roky?
U zaměstnání po roce 2004 je to poměrně jednoduché. Tam stačí dodat evidenční listy důchodového pojištění, které vám zaměstnavatel musí každý rok vystavit. Pokud je nemáte nebo pokud dokládáte pracovní úvazky staršího data, mohou posloužit i jiné dokumenty.
Nejčastěji výplatní pásky nebo mzdové listy, které vám pomohou prokázat, na jaký vyměřovací základ jste dosáhli. Vyplatí se schovávat si i pracovní smlouvy a dohody. Důležité jsou i doklady o ukončení pracovního poměru a zápočtové listy, které od zaměstnavatele automaticky dostanete, když pracovní poměr či dohoda skončí.
ČSSZ po vás může vyžadovat také potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků nebo potvrzení o sražených zálohách na daň. Posloužit mohou i docházkové knihy, kterými se dříve namísto online evidenčních systémů monitorovala docházka zaměstnanců.
Pokud tyto doklady nemáte, je třeba požádat o potvrzení pracovního poměru někdejší zaměstnavatele. V případě, že dotyčná firma či instituce už neexistuje, budete muset sehnat svědky, kteří vám váš pracovní poměr dosvědčí.
Co prokazují živnostníci?
Samostatnou výdělečnou činnost lze dokládat několika dokumenty. Nejčastěji výpisem ze živnostenského úřadu, daňovým přiznáním nebo účetními a jinými doklady, ze kterých vyplývá vaše podnikatelská činnost.
Na důchodu se ale projeví jen roky podnikatelské činnosti, během kterých jste odváděli sociální pojištění. Odvod pojistného se prokazuje výpisy z účtu, uhrazenými složenkami nebo potvrzením o zaplaceném pojistném od okresních správ sociálního zabezpečení.
Nižší zisky jsou do určité výše od plateb sociálního pojištění osvobozené. Kdo si odvody neplatil dobrovolně, ve výpisu tuto dobu logicky nenajde.
Jak doložit studium
Doba studia se od 1. ledna 2010 do důchodu nezapočítává. Z doby studia do roku 2009 může být započteno nejvýše šest let po dosažení věku 18 let. Prokazují se vysvědčením za jednotlivé roky studia, vysvědčením o absolutoriu či závěrečné zkoušce nebo výučním listem.
U vysokoškolského studia se uznávají jako doklad nejčastěji diplom absolventa vyšší odborné školy či vysokoškolský diplom.
