Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká národní banka poprvé ve své historii požádala externí odborníky, aby posoudili, jak se v centrální bance vlastně vytvářejí podklady, které využívají členové bankovní rady, když rozhodují o úrokových sazbách, řekl v úterý guvernér ČNB Aleš Michl.
Právě tato rozhodnutí pak totiž mají dopad na celou českou ekonomiku, financování firem a cenu hypoték či jiných půjček, které si lidé berou.
O zadání posudků informovaly SZ Byznys již v březnu. Revizní proceduru odsouhlasila na začátku roku bankovní rada ČNB, mluvčí banky informaci v březnu potvrdil, byť původním záměrem bylo veřejně mluvit až o výsledcích auditu.
Guvernér Aleš Michl zadání posudků prezentoval v debatě na Univerzitě Pardubice jako novinku s tím, že jde o standardní krok, v zahraničí běžně využívaný.
„Poučení z chyb minulosti bereme vážně. Zadali jsme vypracování posudků provádění měnové politiky. Od této revize očekáváme, že pomůže zlepšit zejména naše prognózy a modelování toho problému, to znamená vzájemné působení tří těles - vztahu vláda, centrální banka, soukromý trh,“ řekl Michl.
Guvernér ovšem nevyjasnil, jak velkou má centrální banka ambici v případě, že audit najde nějaké problémy. Tedy zda a do jak velkých změn je ochotna se pustit. Teoreticky přitom může jít o velké zásahy. Zákon stanoví jen to, že ČNB je zodpovědná za cenovou stabilitu, výklad tohoto úkolu si však dělá sama – a sama může své cíle změnit. Výsledkem revize ale stejně tak mohou být jen drobné technické změny nebo ujištění, že ČNB vše dělá dobře.
Analýzy budou podle Michla tři, se zaměřením na vzájemné působení měnové politiky centrální banky a hospodářské politiky vlády, přenos výsledků modelů ČNB do doporučení pro měnovou politiku a nastavení samotných modelů a jejich interakci.
První posudek vypracují profesor Martin Mandel a docent Karel Brůna z Katedry měnové teorie a politiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Autorem druhého bude profesor John Muellbauer z Nuffield College univerzity v Oxfordu. Třetí analýzu vypracuje Roman Šustek z Queen Mary University of London.
„Výsledky posoudíme na bankovní radě a závěry zveřejníme někdy na přelomu roku,“ řekl Michl.
Podobnou revizí nedávno prošla například kanadská centrální banka. V rámci procesu se vážně diskutovalo o tom, na co při hlídání inflace cílit. Nakonec banka zůstala u standardního závazku, který se používá i v Česku – tedy že růst cen z roku na rok nemá překročit předem stanovenou mez, ve zdejším případě jde o dvě procenta.
Analýzy své měnové politiky si zadaly také Evropská centrální banka nebo americký Fed, v obou případech pak s výsledky v ruce centrální banky upravily své inflační cíle, ale také způsob komunikace, tedy jak oznamují své kroky, ale hlavně naznačují, jak budou pravděpodobně postupovat dál, což je pro trhy obvykle ta nejpodstatnější informace.
