Článek
Důchodový systém se dostává do stále hlubších schodků, a vláda se proto rozhodla dramaticky šlápnout na brzdu – a to už od června. SZ Byznys již dříve informoval o tom, že je tento návrh na stole.
Podle novely by se zásluhová procentní část penzí měla kvůli inflaci zvýšit o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun. Průměrná starobní penze by se tak zvedla podle podkladů k zákonu o 760 korun místo 1770 korun, o které by vzrostla podle nynějších pravidel.
Kabinet to zdůvodnil snahou zpomalit zadlužování, jen červnová valorizace by totiž rozpočet podle propočtů ministerstva financí vyšla na více než 34 miliard korun.
„Cítili jsme nutnost sáhnout do toho mechanismu i z hlediska obecné spravedlnosti, mezigenerační solidarity a udržitelnosti do budoucna,“ vysvětlil předseda vlády Petr Fiala.
Podle něj se totiž valorizacemi průměrná penze zásadně zvýšila a její poměr k průměrné mzdě se z původních 40 procent přibližuje 50 procentům. Podle tiskové zprávy vlády se za 18 měsíců zvýšila průměrná penze o 31 procent.
Opozice, odbory a zaměstnavatelé však změnu mimořádné valorizace kritizují. Podle nich by mohla být protiústavní. Sněmovna by měla normu schvalovat na mimořádné schůzi 28. února. Poslanci ANO a SPD už ohlásili, že přijetí chtějí bránit.
Jak se valorizují penze?
Při řádných valorizacích jdou nahoru obě dvě složky penze. Základní výměra, tedy pevně stanovená část důchodu, stejná pro všechny důchodce, od ledna stoupla o 140 Kč z 3900 na 4040 Kč. Zásluhová výměra, která se odvíjí od počtu odpracovaných let a výše příjmů, se zvýšila o 5,1 %.
Mimořádné valorizace se počítají jinak než ty každoroční lednové. Zvyšuje se pouze zásluhová část penzí. Nahrává proto lidem s vyššími penzemi. Čím vyšší důchod, tím víc ho mimořádná valorizace zvedne.
Podle dosud platných pravidel se penze valorizují o polovinu růstu reálných mezd, které ale nyní klesají, a o plnou inflaci, která naopak roste mimořádně. Systém tak není nastaven na cenové šoky, které česká ekonomika právě prožívá. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto ohlásil, že by chtěl důchodcům nově přidávat pouze o dvě třetiny inflace. A to dočasně počínaje od příštího ledna.
Podle materiálu, který vznikl na Jurečkově resortu a vychází i z podnětů ekonomů a expertů, se valorizace měla zmenšit už letos na jaře – a změny se tedy měly dotknout už červnové valorizace.
„Byla zpracována varianta, která po dobu dvou let, od ledna 2023 do ledna 2025, sníží úroveň valorizace o jednu třetinu. Tato změna ovlivní tři valorizace důchodů – očekávanou valorizaci v mimořádném termínu od června 2023 a valorizace v řádných termínech v lednu 2024 a 2025,“ píše se v dokumentu.
Ekonomka Helena Horská, která je členkou Jurečkova poradního týmu pro důchodovou reformu, se přimlouvá za to, aby stát valorizace pokrátil co nejdříve.
Pokud snížení valorizací v příštích letech projde tak, pak se podle odborníků z MPSV sníží výdaje na důchody v horizontu roku 2025 o 14 až 15 miliard korun. V následujících 25 letech by opatření šetřilo desetiny miliard ročně, než by efekt úplně odezněl.
