Článek
Současné ceny energií zvýšily výdaje řadě domácností. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu při Národohospodářském ústavu Akademie věd České republiky zkoumal dopady cen energií na rozpočty českých domácností.
Studie zjistila, že průměrná česká domácnost si v příštím roce připlatí za energie zhruba 941 korun měsíčně. Běžná domácnost by tak na bydlení dávala 33 procent svých příjmů místo stávajících 29 procent v případě, že by se neměnily její příjmy ani další náklady jako nájmy a hypotéky.
Ze statistik vyplývá, že čím má domácnost vyšší příjmy, tím menší podíl prostředků vydává na bydlení – tedy energie, nájem či hypotéky a další služby spojené s bydlením.
Z toho také vyplývá, že zdražování nejvíc dopadne na domácnosti s nižšími příjmy a úplně nejhůř současné cenové šoky odnesou desítky tisíc domácností, které již nyní s penězi vycházejí v lepším případě jen tak tak.
Nízkopříjmovým domácnostem, kterým už letos náklady na bydlení ukously z rodinného rozpočtu 55 procent, tento podíl kvůli drahé elektřině vyskočí o osm procentních bodů na 63 procent. Druhé pětině chudších domácností navýší dražší energie výdaje o čtyři procentní body na 36 procent.
Samostatnou kategorií jsou pak jednočlenné domácnosti, které tvoří nejčastěji důchodci. U nich mohou vzrůst výdaje na bydlení z 39 na 44 procent.
V příštím roce se tak zvýší počet domácností, které jsou extrémně zatížené výdaji na bydlení – to znamená, že 40 a víc procent svých příjmů odevzdají dodavatelům energií, pronajímateli nebo hypoteční bance.
Zatímco letos se to týkalo 20 procent domácností, v příštím roce se tento podíl kvůli energiím vyšplhá na 25 procent.
Těmto domácnostem by mohl pomoct tzv. příspěvek na bydlení, který je určen těm, jejichž výdaje na bydlení činí více než 30 procent příjmů, v Praze 35 procent rozpočtu.
Nyní má na tyto příspěvky nárok asi 16 procent domácností, ačkoli ne všichni je čerpají. Autoři studie s ohledem na předpokládaný nárůst cen energií v roce 2022 odhadují, že jejich počet vzroste na 21 procent. To odpovídá asi 200 tisícům domácnostem navíc na celkových zhruba 850 tisíc domácností. Podle údajů statistiků žije v průměrné české domácnosti 2,4 osoby – drahé energie tak dostávají do prekérní situace dva miliony lidí.
„Domácnostem, které v roce 2022 budou mít nárok na příspěvek na bydlení, průměrně cena energií poroste o 1 368 korun,“ říká studie.
Příspěvek na bydlení může být zásadním nástrojem pomoci lidem v energetické krizi. Dnes jej ale využívá jen menšina lidí, kteří na něj mají nárok.
Možnosti čerpání příspěvku na bydlení však mají i další limity, které některým lidem znemožňují na něj dosáhnout. Například nepomůže lidem v podnájmu nebo s hypotékou. Nárok na příspěvek také vzniká až po třech měsících, kdy se domácnost ocitne za danou hranicí. Pokud tedy lidé spadnou do nízkopříjmové skupiny v lednu, o příspěvek mohou žádat nejdříve v dubnu.
„Příspěvek na bydlení může být zásadním nástrojem pomoci lidem v energetické krizi. Dnes jej ale využívá jen menšina lidí, kteří na něj mají nárok. Způsob komunikace s veřejností by měl být zásadní součástí celého plánu na zmírnění dopadů energetické krize,“ doporučuje studie.
Zároveň by podle ní mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí zvýšit normativ na bydlení tak, aby nárůst cen energií zohlednil.
Ceny energií rostou zhruba od poloviny roku, ale na účtech odběratelů se začaly výrazně projevovat až na podzim. Svůj podíl na tom má i konec činnosti některých dodavatelů, kvůli kterým se odběratelé dostali do režimu dodavatelů poslední instance a cena elektřiny a plynu se jim zvýšila i o stovky procent.
Stát se snaží lidem dopady cen energií zmírnit dočasným snížením DPH a poplatků za obnovitelné zdroje, které však platí jen letos v listopadu a prosinci. Osoby v hmotné nouzi navíc mohou kvůli vysokým cenám energií žádat o mimořádnou okamžitou pomoc.
