Článek
Centrální banka by měla podle člena bankovní rady Tomáše Holuba na příštím zasedání dále zpřísnit měnovou politiku zvýšením úrokových sazeb. Uvedl to v nedělním pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Podle Holuba už totiž Česko naplňuje znaky mzdově inflační spirály, kterou posiluje tlak na růst mezd.
Zmínil také vysoká inflační očekávání, která mohou způsobit obtížný návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli ČNB. Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu zvolnilo z březnových 15 procent.
„Mzdy bývají velmi setrvačné, bude velmi obtížné je nyní zkrotit. Vysoká inflace už není výsledkem prvotních šoků v ekonomice, které způsobily vysoké ceny energií nebo důsledky války na Ukrajině,“ řekl v pořadu ČT. Vyšší sazby by podle člena bankovní rady pomohly více ochladit poptávku v ekonomice a zkrátit trvání mzdově inflační spirály.
Co je inflační spirála?
- Mzdově cenová spirála je situace, kdy se mzdové nároky zaměstnanců a ceny zboží a služeb neustále vzájemně posilují a zvyšují.
- Jednoduše řečeno, když lidé požadují vyšší mzdy, firmy zvyšují ceny svých produktů a služeb, aby pokryly náklady na mzdy. Tím dochází ke zvýšení nákladů na život a lidé znovu požadují vyšší mzdy, aby si mohli dovolit dražší zboží a služby. Tento cyklus se pak opakuje.
- Mzdově cenová spirála může být problém, protože vede k rostoucí inflaci a znehodnocování peněz. Když ceny stoupají rychleji než mzdy, lidé mají nižší kupní sílu a jejich životní úroveň se snižuje.
Zvýšení sazeb by uvítal také hlavní ekonom Deloitte a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Marek. Ten v diskuzi řekl, že domácí poptávka klesá nedostatečně. Jako příklad uvedl vysokou poptávku po zahraničních dovolených.
„Cestovky hlásí vyprodáno. Pro mě je to jeden ze signálů, že poptávka u domácností není stále dostatečně utlumena, protože lidé mají stále dostatek peněz,“ uvedl ekonomický poradce prezidenta.
„Nacházíme se ve mzdově inflační spirále, inflační očekávání se již začínají zacyklovat. To potvrzují i vznikající různé inflační doložky ve smlouvách podniků, což inflační očekávání zakořeňuje na vyšších hodnotách,“ dodal Marek, podle kterého ČNB na boj s inflací rezignovala. „Centrální banka se nemá vůbec ohlížet na vládu, na ekonomický růst, jak vyplývá z jejího zákonného mandátu. Hlavní sazba by měla aktuálně být někde kolem osmi procent, abychom se ze spirály rychle vymanili,“ uvedl ekonom.
Opačný názor zastává ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar. Ten ohnisko problému vidí v klesajícím hrubém domácím produktu (HDP) a poklesu životní úrovně obyvatel.
„Mzdy naopak reálně klesají, stoupají totiž pomaleji než inflace,“ zdůraznil. Podle něj v Česku dostatečně nefunguje regulace trhu a růst spotřebitelských cen vidí hlavně ve vysokých maržích obchodníků. „Proto máme inflaci vyšší než v okolních zemích,“ dodal.
Dalším tématem diskuze byl také vládní konsolidační balíček. Podle Marka budou vládní opatření celkově působit protiinflačně a zároveň by podle jeho propočtu měly způsobit pomalejší růst HDP oproti v průměru předpokládaným dvěma procentům. Ekonom očekává, že v příštím roce poroste tuzemská ekonomika o jedno až 1,2 procenta.
„Vládní balíček by měl působit restriktivně, ale tuzemskou ekonomiku by snad neměl uvrhnout do recese. Proto si myslím, že balíček je docela dobře rozvržen na delší období, aby to bylo snesitelné jako zátěž pro naši ekonomiku,“ vysvětlil Marek.
Více pojistek
V diskuzním pořadu České televize se řečníci dostali rovněž k tématu jmenování nových členů bankovní rady ČNB. To by podle prezidentova poradce Davida Marka mělo projít určitými změnami, aby jejich výběr nezáležel pouze na hlavě státu. Nové členy by podle něj mohl schvalovat například Senát nebo vláda.
„Nemáme vlastně žádnou pojistku proti tomu, koho si prezident vybere, což není úplně nejšťastnější. Pokud bychom takovou změnu dělali, tak bych se přimlouval za to, aby měl člen bankovní rady jeden mandát, ale delší. A tyto dvě změny by podstatně zkvalitnily centrální bankovnictví v Česku,“ vysvětlil Marek.
Profesor Kolumbijské univerzity Jan Švejnar řekl, že v Česku měly být tyto parametry stanoveny již se vznikem Ústavy. „Myslím, že to byla tehdy nevědomost, jak vlastně věci fungují, a nebyl to úmysl. Jiné centrální banky takto fungují, takže změna by opravdu dávala smysl,“ dodal.
„Z politického hlediska je tu určité okénko příležitosti, pokud je tady prezident, který je ochoten se bavit o tom, že by si část svých kompetencí nechal nějakým způsobem omezit. Abychom vytvořili systém větších pojistek ve jmenovacím procesu, tak si myslím, že by vláda toto okénko asi měla využít a tu debatu vést,“ doplnil člen bankovní rady, jemuž vyprší mandát v příštím roce.
