Pošta a Budvar mohou být klidně na burze, říká portfolio manažer

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Martin Pavlík ze společnosti Conseq Investment Management se dostal do podvědomí části veřejnosti před sedmi lety, kdy jej analytický server Citywire zařadil do globálně sledovaného žebříčků nejúspěšnějších portfolio manažerů. V rozhovoru pro SZ Byznys Pavlík říká, že jednou z klíčových dovedností v investování, je jít proti proudu.

Při výběru investic hraje podle Pavlíka zásadní roli management firmy. „Žádné věhlasné tituly nebo vyšperkovaná CV vám úspěšnou firmu nevybudují. Je to o lidech,“ tvrdí Pavlík, který spravuje akciová portfolia v hodnotě 18 miliard korun.

V roce 2017 jste se objevil v prestižním žebříčku nejlepších globálních portfolio manažerů do 40 let. Jaké dovednosti považujete za klíčové pro úspěšného portfolio manažera či pro úspěšné investování obecně?

Těžko říci. Každý člověk je jiný a stejně tak každý portfolio manažer, každý má svůj styl. Co bych však vypíchl a bez čeho si nedovedu práci portfolio manažera představit, je být disciplinovaný, analytický, zajímat se o dění ve světě, být přemýšlivý a nebát se jít proti proudu.

Jak se od toho roku 2017 proměnily akciové trhy? Je nějaký konkrétní vývoj nebo trend, který vás obzvlášť překvapil?

Největším překvapením pro mě byly zásahy centrálních bank v době krizí a i po nich. Záporné úrokové sazby v Evropě po delší dobu, kdy to již ekonomiky nepotřebovaly, vedly k neefektivním investicím a alokaci kapitálu.

Na akciových trzích vidím také trend od dříve hodnotového investování se silnými fondy k trendovému investování s pozvolným přebíráním otěží retailem. Sociální média a jednoduchý přístup k obchodování skrze různé aplikace vedou k více emotivnímu obchodování. Mnoho investorů se například chytlo libozvučných příběhů jako nedávno třeba Tesla a vedle ní mnoha start-upů, které neprodaly ani jedno auto, a následně investoři počítali ztráty.

Po nedávné menší korekci na akciových trzích stále vidím spoustu neopodstatněně „vyhipovaných“ akcií v segmentu AI, které v budoucnu určitě zklamou hodně investorů. Dle mě nyní mnohem více lidí investuje jen na základě pocitů než po zralé něčím podložené úvaze.

A jak vnímáte rostoucí příliv pasivních investic skrze ETF fondy?

Nad těmi mám stále menší otazník. ETF fondy na jedné straně velice usnadnily investování zvláště menším, ale také některým institucionálním investorům. Skrze ETF jsou schopni nakoupit široce diverzifikované portfolio akcií nebo dluhopisů. Bohužel to s sebou nese také stinné stránky, kdy například většina peněz teče převážně do akcií obsažených v daných indexech.

Společnosti stojící mimo hlavní indexy se tak obchodují za výrazně nižší valuace. Zároveň se s rostoucí váhou ETF a retailových investorů zvyšuje riziko vyšší volatility, zvláště při propadech trhů.

Zmínil bych i negativní trend zpřísňující se regulace a některých ideových proudů. Bohužel to vede k omezování příležitostí a někdy výkonnosti portfolií. Například dávání na black-list společnosti zbrojařských firem, stanovování brzkých přísných emisních limitů automobilkám nebo zavírání jaderných elektráren se dle mého názoru ukazuje jako špatná rozhodnutí.

Fond Conseq Invest Akcie Nové Evropy, který řídíte, nedávno dosáhl kumulativního zhodnocení přes 300 procent od jeho vzniku v roce 2000. Tím výrazně převyšuje výkonnost mnoha globálních indexů. Jaké strategie a principy stojí za výběrem akcií, které vedly k takto úspěšnému růstu portfolia?

Za úspěchy fondu stojí vícero faktorů než jen investiční strategie. Ta samotná se opírá o tři pilíře. Hodnotový styl při výběru jednotlivých akcií, bottom-up přístup při konstrukci portfolia (investiční přístup, který se soustředí na jednotlivé akcie a neklade důraz na makroekonomické a tržní cykly – pozn. red.), a to vše někdy doplněné kontrariánstvím.

Obecně se soustředím nejen na výběr kvalitních akciových titulů, ale také na to, aby dobře zapadaly do požadovaného složení celého portfolia. To musí být odolné při mnoha negativních scénářích a doručovat dobrou výkonnost od krátkodobého přes střednědobý až po dlouhý horizont. Každá část portfolia má svoji úlohu. Nutností jsou samozřejmě diverzifikace a disciplína při řízení.

Snažím se, aby měl fond svou duši, aby byl něčím zajímavým, obsahoval poutavé investice a abych zároveň tušil, jak se bude v určitých časech chovat. Jsou tak v něm společnosti zabývající se vinařstvím, prodejem autodílů, zpracováním hliníku, vývojem her, výrobou dronů, práškovou metalurgií nebo dovolenou v Chorvatsku. Při výběru konkrétních společností beru za jeden z nejdůležitějších faktorů management společnosti.

Můžete se naopak podělit, jaké největší investiční chyby jste se během kariéry dopustil?

Špatná rozhodnutí k tomuto povolání patří, musí jich být však minimum. Mimo těch menších jsem naštěstí za celých šestnáct let kariéry zainvestoval jen jednou do společnosti, která skončila lidově řečeno v bankrotu, respektive restrukturalizací. Byla to polská společnost GetBack.

V tomto případě ani veliký bezpečnostní polštář v podobě extra levných hodnotových ukazatelů nestačil. Zde jsem se utvrdil a získal asi největší zkušenost, kterou mám nyní jako nejdůležitější kritérium při investování, a to je, že nejdůležitějším faktorem jsou lidi.

Máte na mysli management firmy?

Ano, management je hlavním faktorem, jestli udělají dobrá byznysová rozhodnutí, nasměrují společnost správný směrem, uvidí příležitosti, jaký poskládají tým, zda jsou zajedno s akcionáři nebo nezmanipulují výkazy. Žádné věhlasné tituly nebo vyšperkovaná CV vám úspěšnou firmu nevybudují. Je to o lidech.

Na jaké sektory a regiony Evropy se nejvíce zaměřujete?

Fond investuje primárně na trzích střední Evropy, a to v Polsku, Česku, Rumunsku, Slovinsku, Chorvatsku, Maďarsku nebo Rakousku. Vybraná společnost by měla mít alespoň polovinu tržeb ze CEE regionu, nebo zde být obchodována. Sektorově fond není nikterak omezen. Investice jsou vybírány primárně ze sektorů, kterým rozumím a ve kterých se vyznám.

V rámci našeho regionu je to však lehčí, převažují zde společnosti ze „staré ekonomiky“, jako banky, utility, průmysl, telekomy, spotřebitelský sektor, těžba a ropa s plynem. Portfolio fondu je skládáno stylem bottom-up a na sektorovou nebo regionální alokaci je přihlíženo až jako na jeden z posledních faktorů.

Vidíte v Evropě atraktivnější investiční příležitosti v porovnání se zbytkem světa?

Co se týká celé Evropy, zde je mnoho zajímavých investičních příležitostí. Důkazem dobré výkonnosti je v podstatě i náš fond. Evropa není tak silná v nových technologiích, myslím tím obchodovaných společnostech, jako tomu je v USA nebo v Asii. Pohybuje se však na výrazně levnějších hodnotových ukazatelích, vymahatelnost obchodního práva je na vysoké úrovni, corporate governance je dobrá, a i v Evropě najdeme mnoho zajímavých investičních příběhů.

Podívejme se na akcie Novo Nordisk, ASML, Rheinmetall, Zealand Pharma, Lotus Bakeries, Pandora, Kongsberg Gruppen nebo britský Rolls-Royce, které za posledních pět let vykázaly zhodnocení v řádu stovek procent. Za mě jako českého investora bych měl určitě zainvestováno i v Evropě, a ne všechno v USA, které, když přeženu, bylo v posledním roce taženo jen několika málo velikými společnostmi. V těchto amerických společnostech i přes nedávnou korekci nevidím další silné růstové momentum.

Kterým sektorům se naopak vyhýbáte?

Neřekl bych, že se vyhýbám některým sektorům. Podmínkou ke koupi akcií některé ze společností je, aby pro mě byla čitelná, rozuměl jsem jejímu byznysu a management tahal za jeden provaz i s minoritními akcionáři.

Když už bych měl jmenovat, tak nízkou váhu v portfoliu představují například farmaceutické společnosti zabývající se primárním výzkumem. Ty jsou hůře čitelné při spekulaci, že se podaří vyvinout a schválit určitý lék. Nízké zastoupení mají také společnosti, v nichž má podíl stát. U těch hrozí, že minoritní akcionáři budou stát na vedlejší koleji.

V souvislosti s evropskými akciemi se nemohu nezeptat také na pražskou burzu. Najdeme v portfoliu fondu i domácí tituly?

Jelikož je základní měnou fondu česká koruna a podílnicí jsou převážně lokální, českou burzu rozhodně neopomíjíme a jsme na ní výrazně aktivní. Conseq byl jedním z prvních, kteří přislíbili výraznou podporu trhu START. Účastnili jsme se tak většiny IPO na daném trhu pro menší společnosti a zároveň i na hlavním trhu jsme jedním z hlavních hráčů.

Z větších společností nyní věřím akciím Erste Bank a Vienna Insurance Group. Obě nadále budou profitovat z vyšších úrokových sazeb, silného spotřebitele a zlepšující se hospodářské aktivity. Obchodují se na atraktivních úrovních s očekávaným P/E okolo sedmi a štědrým dividendovým výnosem.

Radost mi však dělají i menší akcie. Například Primoco a Karo za uplynulé tří roky vzrostly o více než 300 procent. Dlouhodobě krásný příběh vidím také ve společnostech Gevorkyan, mmcité a Bezvavlasy.

Zůstaňme ještě u pražské burzy. Jaké kroky by podle vás mohly pomoci zvýšit její konkurenceschopnost a přilákat nové domácí i zahraniční investory?

Jednoznačně přilákání dalších společností ke vstupu na burzu. Myslím, že se povedl krok vytvoření trhu START pro menší a střední firmy. Především retailoví investoři tak mají možnost pěkně diverzifikovat své portfolio o zajímavé obory. Na hlavním trhu drtivě převažují finanční instituce, chtělo by to tak přitáhnout společnosti i z jiných sektorů. Příkladem pro ostatní by v tomto směru mohl být určitě stát, který má stále aktiva, jež by se dala privatizovat.

Můžete být konkrétnější?

Pěkný příklad je privatizace Rakouské pošty, kde došlo ke zefektivnění jejího chodu. Česká pošta nebo Budvar nejsou strategického významu a klidně by mohly být přivedeny na burzu. Věřím také, že s postupem času budou někteří podnikatelé, kteří začali budovat svůj byznys v devadesátých letech a nemají nástupce, využívat burzu ke svému odchodu.

V České republice funguje mnoho silných podílových a penzijních akciových účastnických fondů, které mají kapacitu a ochotu se daných IPO účastnit. Ze strany státu bych si troufl přistoupit klidně i k daňovým pobídkám. Zdravý kapitálový trh s efektivní alokací kapitálu je přece ze strany státu a ekonomiky žádoucí. Důležitá je také osvěta, že zde není jen bankovní nebo dluhopisové financování společností.