Článek
Prezident Miloš Zeman jmenoval dva nové členy bankovní rady České národní banky, která mimo jiné rozhoduje o výši sazeb hypoték či boji s proti inflaci. Radním se stane Jan Procházka, který působil jako předseda představenstva státní pojišťovny EGAP a rovněž jako člen Národní ekonomické rady vlády. Do rady ČNB míří také Jan Kubíček, šéf Úřadu Národní rozpočtové rady. Viceguvernérem se stane dosavadní radní Jan Frait.
Oba nahradí stávající radní v únoru, kdy končí šestiletý mandát viceguvernérovi Marku Morovi a také radnímu Oldřichu Dědkovi. Zatímco Mora nechce pokračovat, Oldřich Dědek už kvůli druhému mandátu nemůže.
Procházka začínal ve firmě obchodující s cennými papíry Cyrrus, kde se vypracoval na hlavního analytika. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Působil i v Legislativní radě vlády v komisi RIA, která hodnotí dopady regulace na trhu. Je předsedou dozorčí rady národního podniku Budějovický Budvar.
V měnové politice bude sbírat zkušenosti až teprve v České národní bance. Za sebou však má víc zkušeností než někdejší radní Luděk Niedermayer, který nastoupil do banky v 29 letech.
Jan Kubíček je šéfem Úřadu Národní rozpočtové rady (NRR), který přenáší na vysokých školách například o problematice státního dluhu či penzijních systémech. Veřejně příliš znám není. Dříve působil v NRR jako analytik. V České národní bance byl dříve poradcem Vladimíra Tomšíka, který je nyní velvyslancem v Číně.
Současná viceguvernérka Eva Zamrazilová působila jako předsedkyně Národní rozpočtové rady od ledna 2018 do června 2022.
„ČNB by si v boji proti inflaci měla najít spojence. A tím by měla být vláda, která může snižovat deficity veřejných financí a tak tlumit inflaci,“ uvedl prezident Zeman při jmenování členů bankovní rady.
„Snažte se o co nejintenzivnější komunikaci s vládnou a hlavně s Ministerstvem financí, a přesvědčujete je, ať je slyšet hlas ekonomů,“ dodal Zeman, který ve středu podepsal zákon o státním rozpočtu.
Inflační tsunami
Česká národní banka po obměně vedení v polovině roku změnila kurz. Pod vedením nového guvernéra Aleše Michla přestala bojovat proti inflaci zvyšováním úrokových sazeb, které v současnosti považuje za neúčinné. Michl pokračuje v obraně české koruny na současných úrovních za pomocí devizových intervencí.
V jeho postojích ho podpořili noví radní, kteří do bankovní rady přišli letos v červenci. Byla to Eva Zamrazilová jako viceguvernérka. Členy se pak stali i Karina Kubelková z Hospodářské komory a Jan Frait, který dosud v ČNB působil jako šéf sekce finanční stability. Zamrazilová i Frait sedí v bankovní radě podruhé.
„Očekávám, že se politika centrální banky pozitivně projeví na jaře příštího roku, kdy se výrazně sníží inflace,“ uvedl při jmenování guvernér Aleš Michl. Podle něho za bude cenová stabilita v Česku obnovena na konci příští roku. Znovu horoval i za silnou a stabilní korunu.
Z bankovní rady naopak odešel kromě guvernéra Jiřího Rusnoka viceguvernér Tomáš Nidetzký, který se nyní uchází o post šéfa Národní rozvojové banky, a také Vojtěch Benda.
V tuzemské odborné veřejnosti probíhá spor mezi táborem, který je nakloněn dalšímu zvyšování úrokových sazeb, aby se inflace co nejdříve dostala na dvouprocentní úroveň, jež je zákonným cílem České národní banky. Reprezentuje ho kromě odcházejícího Marka Mory už jen jediný „opoziční“ radní Tomáš Holub.
Na druhé straně pak stojí Aleš Michl a současná bankovní rada, která považuje výši sazeb ke ztlumení inflace za dostatečnou, a nechce ekonomiku dál dusit drahými úvěry. Naopak očekává, že své rozpočtové schodky začne tlumit vláda, a tím zpomalí tvorbu nových peněz v ekonomice.
V největších ekonomikách světa - především USA - však kvůli masivním covidovým stimulům nebude pokles inflace rychlý. Existuje tak velká pravděpodobnost, že zůstane na vysokých úrovních i v Česku, kde je rovněž fiskální politika velmi uvolněná. Samotná ČNB odhaduje, že v příštím roce bude růst spotřebitelských cen činit v průměru 9,1 procenta.
