Článek
Daň z neočekávaných zisků energetických, petrolejářských a těžebních firem a bank prošla Poslaneckou sněmovnou. Dolní komora ji schválila v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Návrh ještě poputuje do Senátu a následně k podpisu prezidentovi.
Vláda Petra Fialy doufá, že windfall tax neboli daň z mimořádných zisků přinese do rozpočtu peníze nutné na zastropování cen elektřiny. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun.
Před dnešním schválením byla vláda kritizována za to, že až do poslední chvíle se koalice nedokázala dohodnout na její finální podobě. Těsně před jednáním poslanců se ale shoda našla. Stanjura to řekl to dnes ČTK a České televizi po jednání zástupců všech pěti koaličních stran.
Opozice má však k návrhu výhrady. „Schválili jste paskvil. Mám velkou pochybnost o výnosech, nemám z toho radost,“ uvedla Alena Schillerová, místopředsedkyně hnutí ANO a bývalá ministryně financí. „Položil jste hlavu na špalek a bohužel s vámi i budoucnost této země,“ vzkázala Stanjurovi.
Daň se vztahuje na společnosti z oblasti energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Resort financí počítá s tím, že zisky těchto odvětví zdaní od ledna 2023 po dobu tří let.
Nová mimořádná daň se bude vyměřovat ze základu z let 2018 až 2021. Ten se zprůměruje a přidá se k němu dvacet procent. V rámci válečné daně pak budou společnosti odvádět 60 procent.
Komu brát a komu ne
Daň z mimořádných zisků ve Sněmovně čelila od počátku kritice opozice. „Zavedení daně z mimořádných zisků může být spojeno s řadou negativních dopadů, primárně pro bankoví sektor. Já se bojím, aby tuto daň ve výsledku nezaplatili občané například ve zvýšených poplatcích za bankovní služby,“ uvedla na jednání Schillerová.
Někteří zástupci opozičních hnutí si také stěžovali, že vláda bere podíl z daně z mimořádných zisků městům a obcím. Na tuto poznámku reagoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek tím, že samosprávám peníze z nových zisků nikdo nebere.
„Komu je bereme, jsou banky a rekordní zisky energetických firem, které půjdou na valorizaci důchodů. Přerozdělovat je bude stát. To, že přerozdělovat peníze od bank budou hejtmani, nedává smysl,“ uvedl Michálek.
Vláda chce windfall tax uplatňovat v letech 2023 až 2025. Poslanec Patrik Nacher (ANO) požadoval vysvětlení, proč se bude vztahovat také na roky 2024 a 2025. Stanjura to zdůvodnil tím, že není jisté, že firmy skutečně budou mít mimořádné zisky. „Právě protože těch nejistot je tolik. Myslím, že je to mnohem legislativně lepší, než to legislativně každý rok prodlužovat,“ uvedl.
Kritici mimořádné daně také poukazují na to, že nelze odhadnout, zda společnosti budou skutečně mít nadprůměrné zisky. Stanjura už ale počítá s tímto zdrojem v rozpočtu na příští rok.
