Článek
Novela energetického zákona, která měla modernizovat a decentralizovat českou energetiku a více chránit spotřebitele před nezodpovědnými obchodníky, se v posledních listopadových týdnech proměnila ve změť pozměňovacích návrhů. Sněmovna ji měla ve třetím čtení původně na programu už v listopadu, ale nakonec ji schválila až nyní.
Hlavním tématem novely je právní ukotvení tzv. akumulace a flexibility, tedy ukládání elektrické energie a stabilizace elektrizační sítě, ve které je vlivem vyššího počtu obnovitelných zdrojů stále těžší najít rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Tato část vychází z evropské směrnice a měla být do tuzemské legislativy zanesena už v roce 2021.
Částečně ji však upozadil návrh na seškrtání podpory pro obnovitelné zdroje, kterými by se měla zalepit díra ve státním rozpočtu na příští rok ve výši 23 miliard Kč.
Lex OZE III
- Lex OZE III je zkrácený název pro novelu energetického zákona, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby.
- Zákazníkům by měla novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami.
- Zákon o podporovaných zdrojích energie dosud stanoví, že podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu, zjednodušeně výnosnost investice, nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 až 10,6 procenta. Nad tuto hodnotu už je podpora nepřiměřená. Vláda nyní navrhla, aby se vnitřní výnosové procento odvíjelo od druhu zdroje energie a období jeho uvedení do provozu.
- Například u vodní elektrárny uvedené do provozu v letech 2013 až 2015 má činit výnosové procento 5,7 procenta, u solárních elektráren uvedených v tomto období do provozu to má být 3,6 procenta. U obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v letech 2006 až 2012 bude vláda stanovovat vnitřní výnosové procento nařízením podle hodnot v příloze k zákonu. Například u solárních elektráren bude platit rozmezí 6,3 až 8,4 procenta. Další z návrhů pak pomáhá vytipovat zdroje energie, které jsou překompenzovány. Ponechává jim právo na podporu pouze do takové výše, aby překompenzovány nebyly. Návrh by podle jeho důvodové zprávy neměl být retroaktivní.
- Poslanci tuto vládní novelu zahrnuli desítkami pozměňovacích návrhů.
Novela zavádí pojem index zajištění obchodníka, podle kterého má dodavatel energií povinnost nakoupit dopředu určité množství elektřiny a plynu na příští tři roky. Týká se to produktů s fixací ceny. Těmi se rozumí smlouvy uzavřené na určitou dobu a garantují zákazníkovi pevnou cenu během tohoto období.
To znamená, že dodavatel musí mít pro klienta zajištěný určitý podíl energie na příští tři roky už v době, kdy se zákazníkem uzavírá smlouvu. Pravděpodobně by měl mít zajištěných 70 procent objemu elektřiny nebo plynu. Toto zajištění budou dodavatelé vykazovat dvakrát do roka.
Pokud odběratel zjistí, že pro něj obchodník nemá zajištěný dostatek energií, má právo odejít od smlouvy.
Jak má novela ochránit dodavatele a spotřebitele?
Nově budou v zákonem ošetřené smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy s fixací ceny energií ze strany zákazníka. Dodavatelé totiž mají energie pro svého zákazníka zajištěné na celé období trvání smlouvy, ale pokud se klient rozhodne odejít ještě před uplynutím doby fixace a energii neodebere, obchodník na tom tratí.
Někteří obchodníci si však účtovali za předčasné ukončení fixace příliš vysoké částky, takže se zákazníkovi ani nevyplatilo odcházet. Pokuta bude moct nově dosahovat až 40 procent z hodnoty neodebrané elektřiny či plynu.
Doposud museli dodavatelé své zákazníky informovat pouze o navýšení ceny, nově budou mít povinnost jim dát vědět, i pokud jim cena energií klesne. Opatření má obchodníky motivovat k udržování co nejvíce konkurenceschopných cen. I přesto, že odběrateli cena klesne, může být stále vyšší než běžná cena na trhu.
Obchodníci také budou muset informovat všechny zákazníky se smlouvami na dobu určitou o jejím konci a o případném automatickém prodloužení smlouvy. Musí tak učinit minimálně 30 dní před uplynutím příslušného smluvního období.
Jak se novela dotkne sdílení elektřiny?
Poslanci neodhlasovali pozměňovací návrh, který znevýhodňoval sdílení elektřiny právnickým osobám, mimo jiné obcím a spolkům, protože zužoval okruh osob chráněných před diskriminací obchodníků s energiemi.
To by bylo pro další rozvoj komunitní energetiky zásadní překážkou. Nyní totiž sdílejí proud především tzv. aktivní zákazníci, kteří elektřinu posílají „sami sobě“, nebo jiným odběrným místům, ale nejsou členy žádného energetického společenství, která teprve postupně vznikají. Ochranu před znevýhodňováním mají zákonem zajištěnou i aktivní zákazníci.
Co přinese původní podstata novely Lex OZE 3?
Podle předsedy Asociace akumulace pro akumulaci energie Jana Fouska přinese novela české energetice především to, co v zahraničí funguje již dávno, a to zapojení moderních prvků do soustavy. „Přinese možnost i obchodovat s elektrickou energií a vykrývat tzv. odchylky (rozdíl mezi výrobou a spotřebou, pozn. red.) obchodníkům tím, že včas aktivují třeba baterii. Tyto systémy budeme v energetice využívat,“ říká Fousek.
Jaké nové technologie novela přinese?
Novela stojí na třech nových pojmech – akumulaci, agregaci a flexibilitě. Ty společně přinášejí větší decentralizaci energetiky, jejíž řízení bude náročnější finančně i softwarově, protože bude potřeba lépe řídit toky elektrické energie.
Co je akumulace?
Akumulace se dá do laického jazyka přeložit jako ukládání elektřiny k pozdější spotřebě. Česká legislativa doposud opomíjela bateriové systémy, které nejsou připojeny ke zdroji výroby. Doposud bylo připojení k výrobně podmínkou pro využití velkokapacitních baterií pro stabilizaci energetické soustavy. Nyní se na jejím vyrovnávání budou moct podílet. „Teď ČEPS nebo třeba obchodník s elektrickou energií budou moct využívat i bateriová úložiště,“ říká Fousek.
Energetický regulační úřad nyní bude moct vydávat specializovanou licenci pro ukládání elektřiny do baterie právě na základě novely Lex OZE 3. Také distribuční společnosti budou díky legislativním změnám vědět, jak připojovat k soustavě i samostatně stojící baterie.
Co je flexibilita?
Novinka přinese schopnost upravovat výrobu a spotřebu elektřiny podle aktuálních potřeb sítě, tzv. flexibilitu. Na výkyvy v poptávce a nabídce může reagovat zdroj, respektive jeho provozovatel, i spotřebitel, který podle aktuálních potřeb sítě zvýší nebo sníží svou spotřebu.
Zjednodušeně řečeno je flexibilita schopnost zdrojů poskytovat ČEPS nebo firmám na to zaměřeným služby výkonové rovnováhy a zdroje za to dostanou předem stanovenou finanční odměnu. Je to však možné jen u zdrojů s výkonem jeden MW a více, které dokážou cíleně upravit svou výrobu. Bude možné je účinně řídit pomocí algoritmů a softwarových řešení.
„Primárně to jsou agregační bloky, které dokážou vzdáleně ovládat baterku, nabíjet, vypnout či zapnout kogenerační jednotku, omezit výkon solární elektrárny. Každý zdroj, který je možné účinně a rychle operovat,“ vysvětluje Fousek.
Co je to agregace?
Tzv. agregace, která sdružuje více energetických zdrojů do jedné skupiny, už v Česku funguje, ale nebyla zatím legislativně podložena. Spojí se tak výroba i spotřeba většího celku, který mohou tvořit např. stovky domácností. ČEPS už registruje 50 poskytovatelů služeb výkonové rovnováhy, z toho 20 agregátorů. Umožňuje efektivněji využívat obnovitelné zdroje, a dokáže tak snížit zatížení elektroenergetické sítě. Výroba této skupiny bude také předvídatelnější.
Kromě výroby (fotovoltaické panely a baterie) bude možné spojit i spotřebu elektřiny (běžné spotřebiče). Když bude nabídka elektřiny v síti omezená, agregátor bude mít možnost regulovat spotřebu odběratelů sdružených v této skupině.
Proč je agregace a flexibilita potřeba?
Doposud se úloha obnovitelných zdrojů (především solárních elektráren) omezovala jen na výrobu. Pokud by mělo dojít v rovnováze k síti, dorovnávaly ji především uhelné zdroje. Energetický mix se ovšem postupně mění a v soustavě přibývá obnovitelných zdrojů, a naopak bude klesat výroba elektřiny z uhlí, a proto bude třeba lépe řídit výrobu i spotřebu.
Jak uleví energetická novela síti?
Výroba a spotřeba proudu v přenosové soustavě musí být neustále v rovnováze. ČEPS, který síť provozuje a dohlíží na její stabilitu, bude moct lépe odhadnout spotřebu energie na základě dat od malých výrobců elektřiny (například majitelů solárních elektráren).
Novela zavádí nový pojem nezávislý agregátor flexibility, jehož úkolem je regulovat objem elektřiny dodávané do sítě. Tím se stabilizuje přenosová soustava a sníží se jak riziko blackoutu, tak potřeba vypínání některých zdrojů, například velkých fotovoltaických parků, jako tomu bylo loni na Velikonoční pondělí. Dodávky z menších zdrojů tak budou více předvídatelné i spolehlivé. Energie tak bude využívána efektivněji, což povede ke snížení nákladů spojených s výrobou a distribucí.
Co se zjednoduší pro budování obnovitelných zdrojů?
Novela zvýší hranici pro nutnost stavebního povolení a potřebu licence na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ze současných 50 na 100 kW výkonu. Fotovoltaiky či větrné elektrárny s menším výkonem nebudou potřebovat licenci ani povolení.
„Novela přináší mnoho pozitivních změn pro čistou energetiku, například zvýšení hranice pro potřebná povolení, zjednodušení a opravu systému u větrných elektráren a úpravy zdanění bioplynu při výrobě elektřiny,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Řeší Lex OZE III také odchod od uhlí?
Původně měl být součástí legislativy také tzv. „Lex Tykač“, který měl zajistit podporu uhelným elektrárnám v případě, že by přestaly být ekonomicky rentabilní a provozovatelé by tak museli zvažovat jejich vypnutí. K tomu by podle druhého největšího majitele uhelných elektráren u nás, společnosti Sev.en miliardáře Pavla Tykače, mohlo dojít v horizontu jednotek let.
Pozměňovací návrh přinášel nástroj, který by zajistil delší provoz uhelných zdrojů. Ty by byly dotovány státem. Návrh však neprošel. Zůstala akorát povinnost provozovatelů elektráren oznámit skutečnost, pokud by chtěli ukončit výrobu z těchto zdrojů.
