Článek
Ministerstvo průmyslu a obchodu začalo kontrolovat marže u distributorů pohonných hmot, aby měl stát přehled o jejich případném umělém zvyšování. Zda právě tento krok opravdu zafungoval, lze těžko říci, každopádně po jeho zavedení šly ceny paliv dolů. Zjišťování výše marží čerpacích stanic je jedním z nástrojů úřadů proti rekordním cenám pohonných hmot, které se začaly prudce zvyšovat po ruské invazi na Ukrajinu.
Co ale k poklesu cen přispělo bez jakýchkoliv pochyb, je zlevnění ropy na světových trzích, její cena sestoupila zpět k 2 250 Kč za barel. Ještě začátkem března stál barel Brentu téměř 3 050 Kč. Benzin Natural 95 od minulého týdne zlevnil o 1,51 Kč na průměrných 45,13 Kč za litr a zlevňuje nepřetržitě od soboty. V úterý ceny benzínu klesly dokonce nejrychleji od února 2010. Nafta pak zlevnila o 1,34 Kč na 47,69 Kč za litr a postupně snižovat se začala od pondělí.
Válka na Ukrajině vyvolala značnou nejistotu na světových trzích, což se projevilo na růstu snad všech komodit včetně ropy. Trhy se totiž obávaly, že dodávky do Evropy budou přerušeny.
Vláda představila opatření
Vláda zamítla často diskutované zastropování cen pohonných hmot a snížení či odpuštění DPH, ale představila svou sadu opatření.
Tím prvním je zrušení povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Tuto směrnici v roce 2010 zavedla Evropská unie. Důvodem pro zavedení tohoto opatření bylo zejména snížení závislosti na dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí oxidu uhličitého.
Podle některých odborníků ale původního „zeleného“ cíle nebylo dosaženo a opatření lze považovat za neefektivní. Přimíchávání biosložek do pohonných hmot je ve výsledku zdražuje. Kritici tohoto opatření ale tvrdí, že zrušení povinnosti zásadní změnu v ceně pohonných hmot nepřinese.
Vláda dále zrušila silniční daň u osobních a nákladních automobilů do 12 tun. To se přímo dotkne pouze podnikatelů, protože právě podnikatelé jsou poplatníky silniční daně. Silniční daň totiž mají, zjednodušeně řečeno, povinnost platit všichni, kteří využívají automobily pro podnikání.
Běžní občané tak tento krok možná pocítí spíše sekundárně v tom, že dopravci nebudou muset své náklady tak radikálně promítat do koncových cen zboží na pultech obchodů.
Posledním opatřením je právě systém kontrol marží. Úřady tak mají dohlížet na to, zda některý dodavatel pohonných hmot uměle nezvyšuje cenu pro konečné spotřebitele právě neúměrným růstem své marže.
Ministerstvu financí a vládě se totiž přestalo líbit, že k růstu cen docházelo skokově i v jeden den, naopak ke snížení cen pohonných hmot docházelo s dlouhým zpožděním za vývojem tržní ceny ropy. Marže na čerpacích stanicích se budou kontrolovat i zpětně.
Kontrola marží u pohonných hmot
- 17. března poslalo Ministerstvu financí údaje o cenách více než 90 procent čerpacích stanic.
- Zda byly marže přiměřené, nebo ne, plánuje úřad oznámit během příštího týdne.
- Data se týkají období od 15. února do 15. března.
- Na základě vyhodnocení pak Ministerstvo financí rozhodne o dalších krocích.
Spotřební daň a DPH
Vládou odmítnuté snížení DPH na benzin a naftu prosazovalo především hnutí ANO. Právě jeho vláda snížila například DPH na respirátory. Spotřební daň tvoří společně s DPH velkou část (přibližně 40 procent) z ceny pohonných hmot, a proto se snížení těchto daní jako nástroj pro boj s vysokými cenami paliv často diskutuje.
„Pokud bychom si demonstrovali zdanění benzinu na hypotetické a dnes již zcela neaktuální ceně 36,30 Kč za litr, tak bychom zjistili, že spotřební daň za litr činí 12,84 Kč, což nám jasně udává výsledné zatížení ceny benzinu 36,30 Kč spotřební daní ve výši 42,8 procenta. DPH za litr našeho benzinu je pak určen 21procentní sazbou a činí tak 6,30 Kč,“ vysvětluje Markéta Szotkowská, daňová specialistka V4 Group.
„Momentálně je sazba DPH na pohonné hmoty 21 procent. Pokud litr benzinu stojí 50 Kč bez DPH, tak DPH bude při sazbě 21 procent činit 10,50 Kč a výsledná cena pro daňové poplatníky bude činit 60,50 Kč,“ doplňuje Michal Jelínek, partner V4 Group.
„Při sazbě 15 procent by daň byla 7,50 Kč a výsledná cena pro daňové poplatníky bude činit 57,50 Kč. Pokud by byla aplikována sazba DPH 10 procent, cena by klesla zhruba na 55 Kč, DPH by totiž činilo 5 Kč,“ dodává Jelínek.
Další možností, která by podle něj přicházela v úvahu, by bylo úplné odpuštění DPH na pohonné hmoty, kdy by daňoví poplatníci zaplatili za litr motorového benzinu 50 Kč. Poslanecká sněmovna však rozhodla jinak a DPH bude prozatím zachováno na 21 procent.
Stát si bere z pohonných hmot kromě DPH i spotřební daň, která se neodvíjí jako DPH od ceny, ale od objemu. Spotřební daň za litr benzinu činí 12,84 Kč. Pokud by se tato daň snížila nebo dokonce zrušila, zlevnily by i pohonné hmoty pro koncového zákazníka.
Během následujících týdnů by ceny pohonných hmot měly podle odhadů analytiků klesnout o více než korunu, neboť na světových trzích se propadla cena ropy Brent poté, co země ropného kartelu OPEC na nátlak Spojených států a západních spojenců rozhodly o zvýšení těžby nad plánovanou úroveň.
