Článek
EET od 1. ledna skončila. Finanční správa už ani nemá lidi, kteří by analyzovali data z účtenek a spravovali systém evidence tržeb. Přesto se některé pokladny pokoušejí poslat na úřad data z účtenek.
„S koncem EET je u některých typů pokladen nutný servisní zásah technika, aby se pokladna nepokoušela při vystavení účtenky odesílat data na Finanční správu a vynucovat tisknutí různých kódů,“ vysvětlil Vladimír Sirotek, ředitel produktu a rozvoje služeb společnosti Dotykačka, která však sama tento problém nemusela řešit, protože EET všem klientům vypnula na dálku.
Některé pokladny nicméně nemají systém fiskalizace stále vypnutý, a proto ještě pracují s BKP kódem a také PKP kódem, dočasným kódem, na jehož základě Finanční správa vygenerovala FIK kód pro konkrétní platbu.
Problém to podle Vladimíra Sirotka není, účtenky jsou však zbytečně dlouhé. „Systém se snaží odeslat data na Finanční správu, kde není žádná odpověď. Data končí v propadlišti. Na provoz to nemá žádný vliv, jen je účtenka asi o pět centimetrů delší,“ uvedl.
Od začátku covidové pandemie běžela elektronická evidence v dobrovolném režimu. Její definitivní konec schválila vláda Petra Fialy v roce 2022. Důvodem je podle ní minimální přínos do státního rozpočtu vzhledem k vynaloženým nákladům.
V systému EET původně povinně evidovalo na 200 tisíc subjektů v maloobchodu, velkoobchodu, stravovacích a ubytovacích službách. V dobrovolném režimu jich zůstala zhruba čtvrtina.
Třetí a čtvrtá fáze, původně načasovaná na 1. května 2020, se měly týkat například řemeslníků, řidičů taxi, kadeřnic, ale také lékařů, advokátů a dalších profesí. Pokud by vláda EET nezrušila, přišly by nové vlny na řadu od začátku roku 2023.
Rychlý nástup bezhotovostních plateb
EET začala platit v prosinci 2016. Pro následující rok odhadoval rezort pozitivní přínos z elektronické evidence díky zvýšenému výběru daní ve výši 5,7 miliardy korun. Jenže rezort při tomto odhadu nadhodnotil podíl hotovostních plateb, které evidence zaznamenávala, a přecenil také počet subjektů, které se postupně do systému měly zapojit.
Ministerstvo financí v roce 2017 ještě pod vedením Andreje Babiše odhadlo, že po naběhnutí všech fází EET přinese do rozpočtu přes 24 miliard korun.
Z dnešního pohledu je odhad naprosto přehnaný. Pokud by se třetí a čtvrtá vlna spustily letos, státní kasa by získala jen několik málo miliard a přínos by byl v podstatě nulový. Vývoj v dalších letech totiž ukázal strmý pokles plateb hotovostí a naopak nárůst bezhotovostních transakcí.
„Pro rok 2023 odhadlo Ministerstvo financí pozitivní přínos EET na daňové inkaso státního rozpočtu ve výši 2,4 miliardy korun, což se blíží částce přibližných ročních nákladů podnikatelů a státní správy spojených s provozováním EET,“ říká mluvčí rezortu Petr Habáň.
„V roce 2021 byl podíl hotovostních plateb odhadován už jen na 40 procent a v roce 2025 by měl činit pouhých 20 procent. Význam EET tak v postupující bezhotovostní ekonomice postupně ztrácel na významu,“ dodal Habáň.
Nejsem žádný obhájce EET, ale myslím si, že to pomohlo efektivnějšímu řízení a v mnohých případech to v restauracích nahradilo neefektivní tužku a papír.
Na firmy, které poskytují pokladní systémy, má zrušení evidence tržeb jen malý význam. „Asi pětina zákazníků si pokladnu pořídila kvůli EET, nicméně část z nich si pokladní systém nechala i později z toho důvodu, že jim pomáhá,“ uvedl Vladimír Sirotek z Dotykačky.
Rušení EET hodnotit nechce, nicméně podle něj systém minimálně zkultivoval, zpřehlednil a digitalizoval prostředí gastronomie, které přivedl do 21. století.
„Nejsem žádný obhájce EET, ale myslím si, že to pomohlo efektivnějšímu řízení a v mnohých případech to v restauracích nahradilo neefektivní tužku a papír,“ říká. Více gastronomů začalo využívat například „mobilního číšníka“, kdy se objednávka u hosta zadává rovnou do systému, aniž by se musela znovu ťukat do centrální pokladny. Využívané se staly také „Bony do kuchyně“, kdy se objednávka z placu ihned po objednání přenáší do kuchyně a personál nemusí v restauraci běhat či pokřikovat.
V poslední době podnikatelé začínají na pokladnách víc využívat přehledy o podnikání (reporty tržeb) a také skladové hospodářství.
„Na nás má zrušení EET minimální dopad. My jsme měli vždy klienty, kteří chtěli používat pokladnu jako nástroj, který má širší smysl,“ říká zakladatel společnosti Storyous Igor Třeslín. „My jsme nevznikly pro EET a nikdy jsme to nepodporovali, ale jsou firmy, které na tom vyrostly,“ dodal.
Trh s EET pokladnami se kvůli velkým očekáváním začal čistit už nedlouho po startu. Několik hráčů zkrachovalo, prvním větším poraženým byla společnost E.E.T One a další firmy jako Markeeta postupně převzala dravější konkurence. Lídr mezi poskytovateli evidence tržeb O2 postupně vycouval z byznysu, který nebyl tak zajímavý, jak se původně očekávalo. Některé společnosti za dobu své existence nezískaly ani deset tisíc zákazníků.
