Článek
Průměrná mzda u nás vloni stoupla průměrně o více než tři tisíce korun na 43,3 tisíce korun. Vyjádřeno podílem - Češi si průměrně polepšili o 7,5 procenta. Tedy v případě, že by neexistovala inflace. Zvýšení cen o 10,7 % znamená, že reálná mzda meziročně klesla o 2,9 %.
Vzhledem k výši inflace v Česku neexistuje jediný kraj, kde by růst mezd překonal zvyšování cenové hladiny. Nejblíže tomu byli v Ústeckém kraji, kde meziročně vzrostly mzdy o tři tisíce korun neboli 8,3 %. Naopak nejnižší meziroční nárůst hlásí Praha s 6,6 % v podobě 3,3 tisíce korun.
Rozdíl je ale způsobený i tím, že Praha má průměrnou měsíční hrubou mzdu o deset tisíc korun vyšší, než je republikový průměr. Pro vyšší procentuální nárůst je proto potřeba výrazně větší změna v absolutních hodnotách.
Pro zobrazení jednotlivých ukazatelů klikněte na příslušnou ikonu.
Pokračuje tak trend, který trvá nepřetržitě od posledního čtvrtletí roku 2021 - růst mezd nestíhá dorovnávat ještě rychlejší inflaci, a i když mají Češi měsíčně více peněz, ve skutečnosti si za ně koupí méně věcí. Většina lidí navíc na průměrnou mzdu nedosáhne - hodnotu posouvají vzhůru pracující ve vysokopříjmových skupinách.
Podle expertů by ale letos mohlo dojít ke zlepšení situace. Nominální nárůst mezd (tedy ten v číslech bez zohlednění toho, kolik si lze za peníze v reálu nakoupit) očekávají ekonomové podobný jako vloni, tentokrát by ale do růstu už neměla zasahovat vysoká inflace. Zaměstnancům by proto mohly růst i mzdy reálné.
Pokud bychom vzali pracující podle oborů, překonali inflaci pouze pracující v odvětví „Výroba a rozvod elektřiny, plynu“. Těm meziročně vzrostla průměrná měsíční odměna za práci o 8,4 tisíce korun neboli 14,1 %. Naopak nejmenší meziroční růst zaznamenali pracující ve vzdělávání a skupině „Ostatní činnosti“.
Nejvyšší průměrné mzdy i nadále zůstávají v odvětví „Informační a komunikační činnosti“ s průměrnými téměř 78 tisíci za měsíc.
V dlouhodobějším horizontu jsou pak - zjednodušeně řečeno - elektrikáři s plynaři jediní, kdo jsou schopni inflaci porážet a reálnou mzdu mít stále vyšší. Jak statistici upozorňují, na reálné zvýšení kupní síly naopak nedosáhli zejména lidé zaměstnaní ve veřejné správě, obraně a v zemědělství.
