Článek
Výstavba nových jaderných bloků se neobejde bez posílené infrastruktury. Do Dukovan totiž poputuje řada nadměrně těžkých a velkých komponent, na které současné cesty nestačí.
Pro ty se tedy musí upravit, případně nově postavit silnice, mosty nebo třeba obchvaty. Pro tento rozsáhlý projekt byla vypracována řada opatření, která detailně plánují, které úseky budou upravovány a kde vzniknou nové stavby. Cílem je zajistit plynulou a bezpečnou přepravu všech potřebných komponent do Dukovan, aniž by došlo k výraznému narušení běžného provozu na dotčených komunikacích.
V materiálech Ministerstva dopravy se uvádí, že některá opatření budou trvalá, například přesun mýtné brány na dálnici D1, prohrábka Labe nebo výstavba nových mostů. Vedle toho jsou v plánu i dočasné změny – různé objížďky, železniční vlečka nebo dočasná lávka.
Platit bude stát, někde už práce začaly
Co se oblasti úprav v rámci dopravy týče, většinu zodpovědnosti za financování a realizaci nezbytných dopravních opatření pro přepravu komponent či návozových tras převzal stát, vysvětluje Marek Vošahlík z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu.
„Zmíněné trasy a jejich zajištění schválila vláda svými usneseními a část dopravních opatření je již v přípravě či realizaci,“ dodává.
Celkové náklady na plánovaná opatření jsou podle materiálů Ministerstva dopravy odhadovány na 13 a půl miliardy korun, s financováním rozloženým do let 2024–2034. Peníze pro letošní rok jsou vyčleněny z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Dostane je jak Ředitelství silnic a dálnic (160,68 milionu korun), tak i dotčené kraje. Tedy Středočeský, Pardubický a Vysočina. V dalších letech dostane peníze také Jihomoravský kraj.
Trvalá opatření pro nadrozměrné a těžké komponenty mají náklady 9,5 miliardy korun, dočasná opatření 482,5 milionu korun a náklady na návozové trasy pro Jihomoravský kraj a Vysočinu činí zhruba 2,3, respektive 1,1 miliardy Kč.
Podle materiálů ministerstva se s dovozem materiálu plánuje začít již v druhé polovině roku 2026. Nejvíce se bude stavební a technologický materiál na staveniště dopravovat mezi červencem 2028 a červencem 2033.
Kudy náklad pojede
Nadměrné komponenty se budou do Dukovan dostávat hned několika prostředky. Do Týnce se náklad dostane po Labi. Pak budou komponenty naložené do nákladních vozů směřovat na silnici I/38 a pokračovat přes Čáslav směrem na Golčův Jeníkov. Náklad se pak nedaleko Jihlavy zběžně napojí na dálnici D1. Poté se po nově budovaném jihovýchodním obchvatu přemístí na výpadovku II/405 směrem na Třebíč a Dukovany.
Návozová trasa, po které poputují těžké díly pro JE Dukovany
Hlavní trasy povedou nejen po silnici z Jihlavy do Třebíče, ale také z dalších měst poblíž dálnice D1, například z Velkého Meziříčí do Třebíče nebo z Velké Bíteše do Náměště nad Oslavou. V řadě úseků již práce probíhají, jiné opravy jsou naopak naplánované až v horizontu několika let.
„Bavíme se o problematice, která se řeší v řádech let. Vše je dopředu naplánované a už je v pokročilých fázích realizace. Kraj Vysočina je v případě dopravních staveb pouze jedním z klíčových článků, veškeré stavby jsou posouvány podle potřeby státu,“ vysvětluje situaci v Kraji Vysočina Jitka Svatošová z tiskového oddělení kraje.
„Například v letošním roce jsme na stavby pro zajištění přepravy nadrozměrných komponent od státu obdrželi 200 milionů korun, celkem pro stát postavíme dopravní cesty za téměř miliardu korun,“ dodává.
V režii Kraje Vysočina za stoprocentního financování Státního fondu dopravní infrastruktury se podle ní nyní pracuje na jihovýchodním obchvatu Jihlavy a do několika týdnů bude zahájena stavba obchvatu Brtnice.
Pro zajištění trasy přepravy nadrozměrných komponentů pro jadernou elektrárnu Dukovany je pak kraj do konce roku 2028 připraven postavit také obchvat Zašovic, Okříšek a Slavětic. Klíčovým obchvatem v kategorii návozových tras pak bude také obchvat Velkého Meziříčí a Jinošova. „Všechny vyjmenované stavby jsou ve fázích odpovídajících předběžným harmonogramům. Další kapacitní úpravy už u stávající dopravní infrastruktury probíhají průběžně,“ doplňuje Svatošová.
Nejde jen o dopravu
Dopravní infrastruktura ovšem není to jediné, co bude kvůli výstavbě nové části jaderné elektrárny potřeba podpořit. Do regionu projekt století pravděpodobně přivede také spoustu nových pracovníků, kteří budou potřebovat bydlení a další sociální zázemí, jako jsou školy nebo zdravotnická zařízení.
„Je zřejmé, že region bude potřebovat významnou podporu, ať už v budování dopravní a technické, ale také další infrastruktury – sociální, zdravotní anebo třeba vzdělávací,“ komentuje nutné změny Vošahlík.
Bližší informace ohledně otázek bezpečnosti, bydlení, školství, zdravotních služeb, volného času nebo dopadu projektu na podnikatelské prostředí by měla zodpovědět socioekonomická studie, kterou zadalo Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem pro místní rozvoj, Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem.
„Předpokládáme nezbytnou přítomnost tisíců pracovníků různých profesí, od stavebních dělníků až po vysoce kvalifikované technické profese. Někteří budou v regionu dočasně, jiní dlouhodobě. Věříme, že se mnozí na Vysočině i trvale usadí. Pro všechny zúčastněné, tedy jak pro stát, dodavatele, subdodavatele, města a obce včetně obou dotčených krajů, bude zásadním úkolem připravit se na tuto dynamicky se měnící situaci. Bude to náš společný úkol, u kterého se rádi ujmeme koordinace,“ uvádí ve vyjádření hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek.
Podle Svatošové by měly být výsledky studie známé zhruba v září a z jejích výstupů budou vycházet všichni aktéři projektu.
