Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Statistiky Ministerstva financí ukazují změny v počtech lidí, kteří si spoří na důchod. Těch, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři, za první tři čtvrtletí letošního roku ubylo o 194 000 na 4,030 milionu.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem září 2,108 milionu lidí. To bylo o 328 000 méně než na konci loňského roku. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, mělo 1,922 milionu lidí. V jeho účastnických fondech počet lidí letos stoupl o 135 000.
Třetí pilíř je dobrovolný a zahrnuje osobní spoření a investice jednotlivců. Lidé si mohou spořit na důchod prostřednictvím penzijních fondů, které jsou podporovány státem formou daňových úlev a státních příspěvků.
Problém je ale v tom, že většina lidí zůstává stále ve starších transformovaných fondech, známých jako penzijní připojištění, kam již od roku 2013 nelze vstupovat. Těmto střadatelům se často nechce přestupovat do novějších účastnických fondů, neboť ty negarantují nulový výnos.
V červenci skončila státní podpora pro starobní důchodce, která se týkala zhruba milionu lidí. Počet účastníků starších 60 let ukončujících penzijní připojištění se meziročně zvýšil, podle Asociace penzijních společností ale nešlo o dramatický odliv.
Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření klesl proti konci loňského roku o 13 korun na 136 korun. Průměrný vyplacený měsíční státní příspěvek činil 129 Kč u penzijního připojištění a 145 Kč u doplňkového penzijního spoření. Průměrný měsíční příspěvek účastníka se proti konci roku 2023 zvýšil o 19 Kč na 843 Kč.
Příspěvky zaměstnavatele jsou vedeny u 1,677 milionu smluv o penzijním připojištění, respektive doplňkovém penzijním spoření, tedy u více než jedné třetiny smluv. Je to o 54 000 více než na konci loňského roku.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
Od letošního ledna si lidé mohou odkládat peníze na důchod také do daňově zvýhodněného takzvaného Dlouhodobého investičního produktu (DIP). DIP stejně jako stávající důchodové spořicí produkty umožňuje daňovou úlevu. Ze základu daně je možné každý rok odečíst až 48 000 korun za předpokladu, že produkt bude jeho majitel využívat aspoň deset let a majetek, včetně výnosů, z něj nevybere před dosažením 60 let. Podle posledních odhadů expertů jej začalo využívat přes 80 000 lidí.
