Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Cena plynu na evropském trhu vzrostla o čtyři procenta na dvouleté maximum. V pondělí se na virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku obchodoval za více než 58 eur (1454 Kč) za MWh, což je nejvyšší cena od roku 2023. Loni touto dobou byla cena plynu na úrovni 25 eur (635 Kč) za MWh.
Od začátku roku se cena plynu drží na vyšších úrovních než v roce 2024. „Ceny se budou pohybovat výš než loni o trochu delší dobu. Důvodem je vysoká globální poptávka po plynu. Evropa tomu moc nepřispívá, v posledních letech z celkové bilance ubrala, ale poptávka z Asie je silná. Cenu plynu to bude vychylovat spíš proti tomu,“ říká generální ředitel Českého plynárenského svazu Josef Kotrba.
Pokud by se ceny držely vysoko delší dobu, pocítí to i koncoví odběratelé v cenách za dodávky energií. Energetické společnosti nakupují plyn pro domácnosti většinou na forwardových trzích, jichž se současný růst ještě nedotkl.
„Cenový výhled na další roky je přes aktuální nárůst stále pozitivní. Trhy tedy očekávají, že se situace spíše uklidní. Kontrakt na rok 2026 se na burze obchoduje o dvacet procent levněji, pro rok 2027 je v ceně další meziroční pokles zhruba o pětinu,“ uvedl mluvčí innogy Pavel Grochál s tím, že zdražování zatím neplánují.
Negativní vliv na cenu má hlavně chladné počasí. Spotřeba plynu v Evropě je proto dle Kotrby větší než v předchozích letech, což se projevuje i čerpáním plynu ze zásobníků, které jsou výrazně pod pětiletým průměrem. Aktuálně jsou naplněny ze 49 procent.
Plyn už krátce zdražil na přelomu roku, kdy Ukrajina ukončila tranzit suroviny z Ruska přes své území. Následně se ustálila, ale neklesla.
„Trh musí nahradit dodávky z Ruska přes Ukrajinu, což samo o sobě není velký objem, jde o méně než sedm procent evropské spotřeby. Tyto dodávky musí Evropa nahradit dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG),“ popisuje Kotrba.
Ačkoli od pondělí Čína zavedla 15procentní clo na dovoz amerického LNG, na evropských trzích se to nijak neodrazilo. „Dopad čínského cla je významný pro americko-čínskou obchodní bilanci, ale poptávky po LNG neubude,“ vysvětluje Kotrba.
Americký plyn by mohl být dostupnější pro Evropu, protože jej Čína bude nakupovat méně. Čína by však musela zatížit clem i dodávky z jiných zemí, což nedělá a svou poptávku neomezuje.
„Bohužel pro nás je důležitá celková bilance. Čína nahradí dovoz amerického LNG zatíženého clem dovozem z jiných teritorií, takže co pro Evropu zbude víc amerického LNG, ubude z jiných zdrojů,“ popisuje.
I to je důvodem růstu ceny. „Jediným signálem, kterým lze lodi odlákat od břehů Asie, je cena,“ dodává Kotrba.
Dle agentury Bloomberg trh reaguje také na ruské útoky na ukrajinskou plynárenskou strukturu. „Další masivní ruský úder. Jsme uprostřed zimy a cíl pro Rusy zůstává stejný: naše energetika. Mezi cíle patří plynárenská infrastruktura a energetická zařízení, která lidem zajišťují normální život,“ napsal na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Útoky přinutily zemi nakupovat dražší dodávky o objemu asi jedné miliardy kubíků z Evropské unie. Ruské letecké útoky omezily těžbu společnosti Naftogaz Group, která pokrývá zhruba 80 procent těžby, až o třetinu.
Aktuální cenový výkyv je sice nejvyšší od roku 2023, ale stále nedosahuje takové výše jako extrémy z roku 2022. Tehdy cena plynu na virtuálním obchodním uzlu TTF překročila hranici 300 eur (přes 7500 Kč) za MWh.
