Platba, před kterou není úniku. „Jističe“ budou dál zvyšovat účet za proud

Od Nového roku si domácnosti meziročně připlatí za část ceny elektřiny i přes tisícovku za rok. Vzroste jim totiž cena za rezervovaný příkon, lidově „poplatek za jistič“.

Domácnosti v této ceně neplatí za použití jističe jakožto zařízení, ale za kapacitu sítě, která je pro ně v každé chvíli vyhrazena. Odběratel tuto fixní částku platí za měsíc bez ohledu na to, kolik a zda vůbec elektřinu spotřebuje. Typ svého jističe najde každý spotřebitel na své faktuře za energii.

Tuto částku z regulované složky inkasují distributoři elektřiny a používají ji na investice a odpisy spojené s provozováním distribuční sítě. „Objem investic přitom narůstá vzhledem k modernizaci sítí, která souvisí i s postupující decentralizací. A do souvisejících nákladů se promítla také inflace, která navyšuje ceny mimo jiné za materiál a práce,“ vysvětluje nárůst tohoto poplatku mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.

Nejvíce navýšení ceny za rezervovaný příkon pocítí domácnosti, které využívají elektrické vytápění nebo tepelné čerpadlo, kterým narostou poplatky o tisíce korun ročně. V distribučním území ČEZ Distribuce se sazbou D57d zaplatí s jističem od 3×20 A do 3×25 A v příštím roce celkem 6809 Kč s DPH pouze za rezervovaný příkon, tedy o 1132 Kč meziročně víc.

Platby však stoupnou i v nižších distribučních sazbách, například domácnosti s menším jističem (od 3×16 A do 3×20 A) v sazbě D02d zaplatí za rok 2858 Kč s DPH oproti letošním 2381 Kč. V řádech stokorun si připlatí i ti, kteří v sazbě D25d a s jističem 3×20 A až 3×25 A ohřívají elektřinou vodu. Místo letošních 2860 Kč je čeká nárůst na 3441 Kč včetně DPH.

„Bude to mít negativní dopad na zákazníky, kteří využívají sazbu D35 nebo D57 pro úsporné řešení v domácnostech. Cena se zvyšuje nejen u megawattů, ale i u stálého měsíčního platu. To je pro zákazníky velmi nepříjemné, protože stálému platu se nevyhnou, zůstává stejný při jakékoliv spotřebě, nepodporuje tedy šetření,“ popisuje ředitel dodavatele Tedom Energie Jakub Odložilík.

Vzhledem k stále vyšší potřebě investic do distribuční sítě kvůli zapojování nových zdrojů a přípravě na budoucí elektrifikaci průmyslu a dopravy však od ledna vzrostou meziročně i samotné poplatky za distribuci elektřiny, které domácnosti platí za každou distribuovanou MWh elektřiny.

„Elektrická distribuční síť je klíčová pro rozvoj obnovitelných zdrojů. I z tohoto důvodu se do ní musí investovat, a právě to zohledňuje ERÚ. Pozitivní je, že cena elektřiny v příštím roce i přes zvýšení regulované ceny celkově klesne. Více než polovinu ceny totiž tvoří neregulovaná část složky, která se snižuje, a stálý měsíční poplatek,“ vysvětluje ředitel společnosti Yello Michal Kulig. Cena silové elektřiny v cenících tuzemských dodavatelů přitom klesá už více než rok.

Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy budou s růstem spotřeby elektřiny růst i finanční prostředky k pokrytí investic, které zákazníci hradí v každé spotřebované kilowatthodině. „Větší prostředky se zaplatí kvůli příbytku kilowatthodin, mezi které budou kontinuálně rozprostřeny náklady do modernizaci a udržování elektrizační soustavy,“ popisuje Chalupa.

Upozorňuje, že může dojít také k tomu, že se větší část plateb přenese na fixní měsíční platby za odběrné místo než za spotřebované kilowatthodiny. „Teď platíme zhruba 70 až 80 procent poplatků ve spotřebě, do budoucna se poměr posune směrem k fixní platbě,“ předpokládá.

Porostou však obě položky. „Zda to bude více či méně oproti ostatním regulovaným položkám, závisí na mnoha dalších vlivech, jako například na cenách silové elektřiny, které podstatně promlouvají do nákladů na krytí technických ztrát,“ říká Kebort z ERÚ.

Podle Odložilíka by měli zákazníci přijmout fakt, že regulované poplatky půjdou rok co rok nahoru a stane se z toho trend. „Doporučil bych zákazníkům, aby se zaměřili alespoň na spotřebu a opatřili si fotovoltaickou elektrárnu nebo jiné úsporné řešení,“ říká Odložilík.

Větší systémové změny přinese až komplexní úprava tarifní struktury, o které by se mělo rozhodovat v první polovině roku 2025.