Hlavní obsah

„Nejhorší ze všech megaprojektů.“ Studie ukázala, jak se prodražují olympiády

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Pořádání olympijských a paralympijských her se stalo finančně neúnosným, tvrdí ekonomové. Podle studie Oxfordské univerzity olympiády pravidelně překračují původně plánový rozpočet a musí se změnit.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pořádání olympijských her je spojeno s ohromnými náklady. Zejména v posledních desetiletích ho provázejí překročení rozpočtů, dlouhodobé dluhy, nehospodárná infrastruktura, vysídlování i poškozování životního prostředí.

Mezinárodní olympijský výbor doufá, že počínaje pařížskými hrami se situace změní. „Od Sydney to budou první olympijské hry, jejichž celkové náklady se dostanou pod 10 miliard dolarů,“ řekl serveru CNN Victor Matheson, profesor ekonomie na College of the Holy Cross, který zkoumal finanční náklady her.

Rozpočet letošních her činí 8,9 miliardy eur a téměř na přesné poloviny se dělí mezi investice do nové výstavby sportovišť a infrastruktury (4,5 miliardy eur) a provozní náklady (4,4 miliardy eur), zajištění dopravy, bezpečnosti či energie.

Před čtyřiceti lety byly olympijské hry také na rozcestí. Poté, co hry v Mexiku v roce 1968 a v Mnichově v roce 1972 poznamenaly násilnosti a v Montrealu v roce 1976 došlo k dramatickému překročení nákladů, se o pořadatelství her v roce 1984 téměř nikdo neucházel, připomíná Andrew Zimbalist, sportovní ekonom ze Smith College, který o ekonomické stránce olympijských her a mistrovství světa ve fotbale napsal knihu „Circus Maximus“.

Los Angeles, jediné město, které se ucházelo o pořádání her v roce 1984 (poté, co Teherán odstoupil), dokázalo využít svou stávající infrastrukturu a stadiony, zajistilo lukrativní sponzorská a vysílací práva a vybudovalo z této akce marketingový gigant, kterým je dodnes. Organizační výbor v Los Angeles skončil s přebytkem 215 milionů dolarů.

„Města a země, kterým se tehdy ukázala lákavá cesta k možným ziskům, se nyní hlásí o pořadatelství her,“ píše Zimbalist ve své knize. „Soutěž o pořádání her se stala téměř stejně intenzivní jako samotné sportovní klání.“

Podle něj některá města utratila v rámci boje o pořádání olympijských her až 100 milionů dolarů jen za samotné výběrové řízení. Ale jakmile se jim podařilo získat nabídky, náklady se často vyšplhaly mnohem výš, než se původně odhadovalo a než se počítalo v rozpočtu.

Překročení nákladů

Podle studie Oxfordské univerzity z května 2024, včetně odhadů vědců pro pařížské hry, došlo po zohlednění inflace u pěti z posledních šesti olympijských her (letních i zimních) k překročení nákladů o více než 100 procent.

Foto: Seznam Zprávy

Odhady a realita.

Organizační výbor pařížské olympiády se však proti tomuto tvrzení ohradil a zpochybnil odhady studie s tím, že současný rozpočet letošních her převyšuje rozpočet nabídkové fáze pouze o 16 procent.

„Všechny hry bez výjimky mají překročení nákladů,“ napsali však vědci. „U žádného jiného typu megaprojektů tomu tak není, dokonce ani u výstavby jaderných elektráren nebo skladování jaderného odpadu,“ cituje experty CNN.

Výzkumníci poznamenali, že jsou přitom konzervativní a nezahrnují nepřímé kapitálové náklady, jako je zlepšení silnic, železnic, letišť, hotelů a další infrastruktury, která není přímo spojena s provozem her.

Podle Zimbalistových odhadů (které zahrnují provozní náklady a přímé i nepřímé náklady na infrastrukturu) se hry stávaly stále extravagantnějšími: Peking utratil za letní hry v roce 2008 více než 40 miliard dolarů, Soči za zimní hry v roce 2014 až 50 miliard dolarů a náklady Ria za letní olympijské hry v roce 2016 překročily 20 miliard dolarů.

„Jedním z velkých problémů, ať už se zabýváte otázkou přebytku či deficitu nebo jinou čistě finanční otázkou, je, že pokud chcete skutečně vědět, kolik peněz se utratí a kolik peněz přijde, musíte zahrnout všechno,“ řekl Zimbalist v rozhovoru pro CNN. „Nemůžete zahrnout pouze náklady za 17 dní.“

Navíc je podle něj účetnictví olympijských her snadno manipulovatelné. Kromě toho, že nepřímé náklady nejsou zahrnuty do oficiálních rozpočtů, některé přímé provozní náklady končí mimo účetnictví.

Koncem roku 2019, tedy předtím než pandemie covid-19 odložila konání her v roce 2020, zjistila japonská Národní kontrolní komise, že odhady organizátorů olympijských her v Tokiu ve výši 12,6 miliardy dolarů nezahrnují přímé náklady ve výši 17 miliard dolarů.

„Už tak máte dost problémů s tím, aby se města vůbec ucházela o pořádání her, a když přijdete a vyrukujete s částkou 30 miliard dolarů, bude jisté, že hry už nikdo nikdy nebude chtít pořádat,“ řekl Zimbalist pro CNN.

V loňském roce vykázal organizační výbor her v Pekingu v roce 2022 přebytek 52 milionů dolarů při výdajích 2,24 miliardy dolarů. Šetření serveru Business Insider však ukázalo, že celkové náklady byly pravděpodobně více než desetkrát vyšší.

Krátkodobé a dlouhodobé účinky

Často se také hovoří o nehmotných účincích, jako jsou krátkodobé a dlouhodobé ekonomické dopady příprav, aktivit během her a dopady v následujících letech.

Podle Zimbalista je však většina těchto položek znehodnocena například přerušením každodenního obchodu, zabíráním cenných nemovitostí nebo odváděním pracovní síly od potřebných infrastrukturních projektů.

„Častá jsou tvrzení typu: ‚Dostanete své město na mapu světa‘ a ‚Získáte veškerý cestovní ruch, podnikání a investice‘. Taková tvrzení jsou ale nepřesná,“ řekl Zimbalist CNN.

Podle nezávislé studie francouzského Centra pro sportovní právo a ekonomiku, kterou cituje samotný MOV, by pořádání her mělo širšímu pařížskému regionu mezi lety 2018 až 2034 přinést čistý ekonomický přínos v rozmezí 6,7 až 11,1 miliardy eur díky turismu, nové výstavbě či novým pracovním místům.

„Ačkoli sportovní události, včetně olympijských her, přitahují spoustu lidí, existuje také spousta lidí, kteří se kvůli nim zřeknou návštěvy,“ tvrdí však Amanda Phalinová, která se specializuje na mezinárodní obchod a ekonomii na Warrington College of Business na Floridské univerzitě.

Kvůli tomuto vytěsnění je podle ní ekonomický dopad cestovního ruchu spojeného se sportovními událostmi obvykle vlastně nulový.

Budoucnost jednoho města?

Mezinárodní olympijský výbor a hostitelské obce však doufají, že se jim podaří zajistit větší ekonomickou a sociální udržitelnost tak ohromné akce.

V Paříži mezi kroky k záchraně patřily například výstavba pouze jednoho stálého sportovního zařízení a spoléhání se na stávající nebo dočasné stavby, které ukazují slavné památky města. Kromě toho se pařížská olympijská vesnice přemění na kanceláře a byty v historicky chudé čtvrti.

Pokud se podíváme do Los Angeles v roce 2028, probíhají zde podobně zaměřené snahy o olympijské hry „No Build“. Budou tak nejen spoléhat na stávající infrastrukturu, ale některé akce se budou konat ve 1300 kilometrů vzdálené Oklahomě, která má zázemí pro softball a kanoistický slalom, píše CNN.

Přesto je podle ekonomů možné, že v budoucnu budou zapotřebí ještě drastičtější úsporné kroky, aby byly olympijské hry skutečně udržitelné a ekonomicky zdravé.

„Miluji olympijské hry a miluji sportovní události, ale opravdu si nemyslím, že způsob, jakým olympijské hry fungují nyní, je životaschopný obchodní model,“ řekla ekonomka Phalinová. „Prostě nedává ekonomický smysl, aby se každé čtyři roky budovala obrovská síť infrastruktury související se sportem.“

Doporučované