Článek
Zpřísnění podmínek chovu zvířat v EU může snížit živočišnou výrobu o třetinu až o polovinu, uvádí expertní odhad, co by mohla nová pravidla welfare neboli zvýšení komfortu zvířat udělat s trhem. Plán na novou legislativu však nabral zpoždění a politický vítr začal vanout východním směrem. Velkochovy proto vyhlížejí s nadějí na „měkčí“ verzi zákona, který má přinést na stůl Evropská komise.
Brojleři (kuřata chovaná na maso) dnes přibírají 60 až 70 gramů denně. Studie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje omezení rychlosti jejich růstu na maximálně 50 gramů na den. Snížit by se měla i hustota chovů na metr čtvereční.
Podobných doporučení ke zvýšení pohody zvířat má úřad desítky. Celkově mají zlepšit situaci ve velkochovech brojlerů, nosnic i prasat. Právě na základě těchto studií má přitom vzniknout nová a přísnější legislativa. Doporučení EFSA se staví se mimo jiné proti záměrnému mrzačení zvířat – kvůli tomu, aby se zvířata nezraňovala, se kupříkladu drůbeži obrušují zobáky.
Znamená to vyšší cenu potravin, kterou musí akceptovat nejdříve obchodníci a vysvětlit celou situaci zákazníkům.
Jen v případě prasat je navrhovaných welfare opatření více než sedmdesát. Některá jsou podle resortu Ministerstva zemědělství i chovatelů potřebná, protože se legislativa roky neměnila. Jiná vyvolávají oprávněné obavy, protože zhorší ekonomiku chovů.
Podle Agrární komory ČR už dnes čeští chovatelé doplácejí na to, že v Česku v mnoha ohledech platí přísnější standardy. Prezident komory Jan Doležal jejich další zvýšení vítá, ale musí se podle něj podmínky srovnat. Spotřebitelé to však zaplatí.
„Znamená to však vyšší cenu potravinářských výrobků, kterou musí akceptovat nejdříve odběratelé zemědělských prvovýrobců, tedy obchodníci a vysvětlit celou situaci zákazníkům. Je třeba nalézt rozumný kompromis mezi požadavky na welfare a ekonomikou chovů,“ uvedl.
V čem je například Česko přísnější než ostatní země? „Co se týká skotu, vazné ustájení (efektivnější, ale pro zvíře horší typ ustájení, kdy se zvířata mohou hýbat jen velice omezeně, pozn. red.) již z Česka téměř vymizelo, je na úrovni jednotek procent, ale v sousedním Bavorsku se jedná o desítky procent. Čeští chovatelé na svou řádnou péči o zvířata de facto doplácejí, ale zároveň jsou svými odběrateli nuceni do stejných cen jako producenti z jiných zemí,“ dodal.
Zmírnění přichází z východu
Návrh legislativy měla Evropská komise předložit do konce roku. Vedoucí oddělení ochrany zvířat Ministerstva zemědělství Eva Kaděrková však na konferenci v Poslanecké sněmovně řekla, že se to nestihne. Z dokumentů k případným změnám legislativy týkající se welfare vyplývá, že by se živočišná produkce mohla snížit o třetinu až polovinu.
„Prozatím se jedná o expertní odhady, které vycházejí ze situace, kdy by se ambiciózní návrhy předložené ve studiích EFSA realizovaly ve sto procentech,“ upřesnila pro SZ Byznys. Přesnější dopady by měla ukázat chystaná dopadová studie.
V některých dokumentech se EU vyjadřuje k tomu, že počítá s tím, že do roku 2050 přejde téměř na rostlinnou stravu.
Kaděrková ve Sněmovně hovořila také o tom, že kromě zmíněných studií se k dopadům vyjadřují i neoficiální dokumenty EU. „V některých dokumentech se EU vyjadřuje k tomu, že počítá s tím, že do roku 2050 přejde téměř na rostlinnou stravu,“ uvedla.
I přes současné zpoždění legislativy je podle předsedkyně Drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jisté, že se pravidla zpřísní. Otázkou je, jak, protože koncem srpna rezignoval eurokomisař pro klima Frans Timmermans, jehož hlavním úkolem bylo naplňování cílů Green Deal.
Vítr se ale otáčí směrem k východu. Nizozemského politika Timmermanse nahradil Slovák Maroš Šefčovič. V červnu 2024 se předsednictví EU na šest měsíců ujme Maďarsko a po něm Polsko. A do třetice: příští rok jsou volby do Evropského parlamentu, což může mnohé změnit. S parlamentem vzniká i nové složení Evropské komise.
Bez ohledu na novou legislativu na zlepšení pohody zvířat si už Česko schválilo konec klecových chovů nosnic od roku 2027. Drůbežáři to kritizují, protože klecová vejce s označením „3“ se budou dál moci ze zahraničí dovážet. Polsko coby tradiční dodavatel vajec do Česka o podobném zákazu neuvažuje.
Přestavby chovů na halové jsou na tuzemských farmách v plném proudu. „V ČR asi 58 procent vajec pochází z klecových systémů. Tři miliony ustájovacích míst je nutno přestavět, asi polovina je v doporučených žádostech o dotace z rozvoje venkova,“ říká předsedkyně Drůbežářské unie Dlouhá.
Konec rychlokuřat?
Vznikající pravidla welfare možná zpřísní celou řadu dalších oblastí. Doporučení se týkají stanovení parametrů s ohledem na teplotu, vlhkost, regulaci CO2 i dalších věcí. Navrhují zvětšení velikosti kotců u prasnic, omezování počtu živě narozených selat a omezování takzvaných umělých odchovů. V případě brojlerů pak omezení rychlosti jejich růstu, hustoty v chovech a doporučují interiérové úpravy, jako jsou vyvýšené plošiny či tmavé líhně pro jednodenní kuřata.
Vysoká rychlost růstu kuřat je podle studie v rozporu s dobrými životními podmínkami. „Rychlokuřata“ jdou na porážku přibližně 35. den svého života.
Rychlost růstu podle studie EFSA vede k výskytu muskuloskeletálních poruch, problémům s chůzí a následně k horšímu přístupu ke krmivu a vodě. Omezuje také možnost zvířat chovat se přirozeně. Studie proto doporučuje nasadit do chovů robustnější plemena brojlerů, pomaleji rostoucí hybridy a celkově plemena odolnější vůči nemocem a zraněním. Naplnění těchto opatření by mohlo zhoršit ekonomiku chovů. Někteří zemědělci varují, že to povede k dalšímu výraznému růstu cen potravin.
„Pokud by došlo k prosazení těchto nelogických podmínek, tak by došlo k navýšení spotřebitelských cen kuřecího masa až na dvojnásobek,“ myslí si šéf skupiny Rabbit CZ Zdeněk Jandejsek mladší. Skupina je jedním z největších producentů kuřecího a vepřového masa na trhu.
