Článek
Tuzemské firmy vyplatily zaměstnancům v roce 2023 o poznání víc než v roce 2022, zjistil Eurostat. Česko se tak udrželo na 11. místě mezi zeměmi, kde se náklady na mzdy v krizovém období zvyšovaly nejvíc, celkem o 21 procent. Z pohledu zaměstnanců to je ale málo, protože se tím ani nedorovnala inflace. Pro samotné firmy to je zase příliš, protože například v průmyslu produkce nepřesáhla poslední předkrizový rok 2019. O vyšší mzdy se tak podnikům snížil zisk.
Stejný problém – tedy nadprůměrné zvýšení mzdových nákladů a stagnace průmyslu – postihl i další postkomunistické země s výjimkou Litvy, Polska a Bulharska. Zmíněné státy východního bloku se tím propadají hlouběji do problému, který tuzemská Hospodářská komora nazývá „pastí středních příjmů“. Postihuje státy, které dosud vydělávaly na tom, že investorům nabízely lacinou pracovní sílu. Pokud ovšem práce ve srovnání s bohatými zeměmi Západu zdražuje a její produktivita se nezvyšuje, pak investoři ztrácejí zájem. A to může oddálit očekávané ekonomické probuzení. Metafora o pasti se týká v první řadě Slovinska, Estonska a Česka, kde byly podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung mzdy pracovníků v průmyslu přepočtené na výkon už předloni na úrovni Německa, tedy nad průměrem EU.
Nově publikovaná data Eurostatu přitom upozorňují, že loni se pozice Čechů ve srovnání s Evropou ještě zhoršila. Ekonomika stagnovala, ovšem mzdové náklady vyrostly o sedm procent. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně může za nevýhodnou pozici Česka do značné míry státní politika. Tuzemská práce má tradičně vysoké daňové zatížení, které se blíží k 50 procentům hrubé mzdy. Také rychlý růst mzdových nákladů bez ohledu na výrobu nastartovala vláda Andreje Babiše. V časech pandemie doplácela podnikům plošně mzdy pro jejich zaměstnance, i když zůstávali doma. A podniky se neodvážily mzdy snížit ani později, i když se jim nepodařilo vrátit produkci na předkrizovou úroveň.
Stejný model plošného doplácení mezd zvolily – stejně jako Češi – i další východoevropské národy, některé z nich v čele s Polskem a Litvou však dokázaly zvýšit také výrobu. Přes vyšší mzdové náklady pak vydělávali víc také podnikatelé. Ekonom Bartoň, který publikuje na internetovém portálu Datarun, doporučuje nepříznivá čísla nepřeceňovat. „Jsou pouze upozorněním, že se vyčerpala snadná cesta, jak ekonomicky dohnat západ Evropy. Už neexistují jednoduchá řešení jako využití laciné pracovní síly. Místo toho se však Česko může specializovat na nějaké odvětví a překonat v něm výkony ostatních zemí,“ upozorňuje expert na příklad Dánska. Dánové sice pobírají nejvyšší mzdy v EU, díky úspěchům ve farmaceutickém průmyslu z poslední doby ovšem jejich mzdové náklady poklesly v přepočtu na produkci pod průměr Evropy.
