Článek
„Návrat k normálu.“ Těmito slovy komentoval ministr financí Zbyněk Stanjura březnové výsledky státního rozpočtu. Do něj už totiž nezasahují mimořádné vlivy, jako tomu bylo v časech pandemie a energetické krize. Z dat, která v pondělí publikovaly Ministerstvo financí a Český statistický úřad (ČSÚ), vyplývá, jak bude tato nová normalita vypadat. Štíhlý stát bez zbytečné byrokracie, a pokud možno s nízkými daněmi, patří tradičně do programových dokumentů středopravicových vlád.
Přesto příjmy i výdaje českého státu v uplynulých desetiletích průběžně rostou. Z úrovně pod 38 procenty HDP, kde se příjmy držely na konci minulého století, se během finanční krize před deseti lety stalo 40 procent. Loni byla podle prvních odhadů proražena hranice 42 procent. Výjimkou z pravidla byly pouze mimořádné roky 2003 a 2004, kdy stát dokončoval privatizaci, deblokoval ruský dluh a ministerstva zároveň převedla neutracené peníze z minulých let do rezervních fondů.
K tomu, že růst státních příjmů předbíhá růst ekonomiky, přispěly požadavky sociálního státu včetně posilujícího aparátu. Tyto nároky rostly zvláště v časech krizí, kdy dokonce i pravicové vlády musely pokrýt nároky ohrožené populace. V příjmech státu se ovšem neškrtalo ani v dobách prosperity. Tehdy naopak převážně levicoví politici využívali zvyšování sociálních výdajů jako účinnou politickou zbraň. Výdaje dosáhly historického rekordu v období pandemie po roce 2019, kdy český stát rozdával štědré dotace firmám i domácnostem, později se zase úřady snažily občany i podnikatele ochránit před vysokými cenami energií.
Dnes už tedy lze mimořádnou pomoc vysadit a následně také snížit státní příjmy – aspoň teoreticky. Fakticky to je však skoro nemožné, upozornila výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Připomněla, že tuzemské zákony předepisují vládě, jaký podíl HDP musí utratit za armádu nebo zdravotnictví, případně o kolik musí zvyšovat důchody. Tyto výdaje, které se označují jako mandatorní, dosahovaly před krizí 75 procent všech výdajů státu.
Během čtyř krizových let rostly stejně rychle jako celý státní rozpočet a lvím podílem přispěly k jeho rekordním schodkům. „Rozpočtové deficity je třeba snížit, brání tomu však výše mandatorních a kvazimandatorních výdajů,“ shrnuje současný stav NKÚ. Pokud tedy vláda hodlá omezovat deficit, nemůže si dovolit, aby příjmy poklesly pod úroveň „nové normality“, tedy pod 42 procent.
A Ministerstvo financí zřejmě tuto nutnost akceptuje. Na jedné straně sice může letos vysadit dotace do energií a přes navýšení jiných položek včetně důchodů díky tomu udržet výdaje zhruba na stejné úrovni jako loni. Příjmy státu však porostou, dokonce nápadně vyšší rychlostí než celé hospodářství. Podle predikce Stanjurova ministerstva ekonomika letos nominálně posílí o 3,9 procenta. Přitom za první tři měsíce roku 2024 rostly příjmy z daní i evropských dotací trojnásobným tempem.
