Zatím se dluhy splácí, ale koncem roku už bude mít problém i střední třída

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Konsolidace, refinancování, americká hypotéka, prodloužení splatnosti půjčky, dočasné snížení měsíční splátky, odklad splátek. Pojmy, jejichž obsah může být už brzo důležitý pro dlužníky, kteří se kvůli rostoucím životním nákladům dostanou na hranu. Na níž se budou muset rozhodovat, co (ne)zaplatí.

Podle středečního vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka čeká tuzemskou ekonomiku v druhém pololetí recese.

Byť rostou ceny téměř všeho, za co běžná domácnost platí, zatím to vypadá, že lidé s dluhy nemají větší problémy splácet. Alespoň podle průzkumu SZ Byznys mezi finančními institucemi. Ty hlásí, že počet klientů, kteří by potřebovali upravit nastavení splátek, se zatím oproti „normálu“ nijak zvlášť nemění.

„Nepozorujeme zhoršení indikátorů, které by mohly signalizovat zhoršení platební morálky klientů,“ reagoval například mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Podíl nesplácených úvěrů se podle něj pohybuje pod 2 procenty, a je tak dokonce nižší než v prvních pandemických měsících. V podobném duchu se vyjádřily i jiné banky.

„Momentálně u našich klientů ani v terénu, ani v call centrech nepozorujeme zvýšenou poptávku po informacích, jak snížit splátky. Naopak registrujeme mírné zvýšení dotazů, jak vyřešit splácení závazků jednorázově,“ informovala také Jaroslava Palendalová, ředitelka inkasní agentury Kruk.

Společnosti, kde nějaký nárůst zájmu o úpravu splácení půjček pozorují, jsou zatím v menšině. Zájem je u nich například o konsolidace, tedy sloučení víc úvěrů do jednoho s cílem snížit celkovou splátku.

„Zájem o konsolidaci závazků během letošního roku roste a zatím největší zájem jsme zaznamenali v průběhu května,“ popsala situaci například mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

„I přes obecný nárůst úrokových sazeb došlo meziročně k nárůstu optimalizací půjček o 20 %, protože klienti chtějí ušetřit a zlevnit si své půjčky, a zajistit si tak nižší splátku na dlouhou dobu dopředu,“ uvedl také mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.

„V posledních měsících vzrostl zájem našich klientů o refinancování o desítky procent,“ konstatoval Jakub Švestka za službu Refixo.

Refinancování – tedy převedení půjčky jinam – ale nedává v době, kdy sazby úvěrů i skokově rostou, moc smysl. Původní sazby uzavírané v příznivější době jsou totiž u srovnatelných typů úvěrů níž, než na které mohou dlužníci dosáhnout nyní.

Refinancovat nebo konsolidovat může mít smysl třeba v případě, kdy původně šlo o spotřebitelský úvěr a nově si člověk vezme americkou hypotéku (hypoteční úvěr, který není účelově vázán a peníze lze použít na cokoliv). U ní bývají úrokové sazby výhodnější, protože je úvěr zajištěný nemovitostí. Tím pádem je zde menší riziko pro banku či nebankovní společnost.

A i kdyby sazba byla srovnatelná s původní půjčkou, prodlouží se splatnost úvěru. Čímž se sníží měsíční splátka.

Nejčastějším důvodem žádostí o konsolidace je podle Filipa Hrubého právě snaha snížit celkovou měsíční částku, kterou člověk platí. „Přičemž snížení znamená automaticky prodloužení splatnosti úvěru,“ popisuje mluvčí České spořitelny.

Inkasní agentura M.B.A. Finance řeší závazky klientů, kteří už nějaké potíže s jejich úhradou měli. Teď pozoruje, že se problém splácet začíná rozlévat i do střední třídy. Už i její příslušníci začínají vyjednávat nějaké ústupky vůči sjednanému splátkovému kalendáři.

„Pro člověka ze střední třídy ještě před rokem platilo, že pokud jsme mu zavolali a vysvětlili, že má nějaký dluh, zpravidla z nedbalosti, například nedoplatek na pojistce nebo telefonu, bez problémů šel a dluh obratem zaplatil. Dnes se stále častěji setkáváme se žádostí o odklad splátky z důvodu ‚počkejte mi do platu, teď nemám peníze,“ popsal situaci obchodní ředitel firmy Jakub Zetek.

Střední třída, která se dnes dostává do problémů, podle něj není obecně vůbec zvyklá žádat o pomoc. Neví, na co má nárok, odmítá si připustit, že „selhala“, a stydí se požádat třeba o sociální dávky. „Přitom hodně často, pokud získají nějaký příspěvek, tak je to pro ně ten rozhodující moment, kdy jsou pak schopni své závazky plnit,“ tvrdí Zetek.

Větší zájem klientů snížit měsíční zátěž v rodinném rozpočtu ale finanční firmy očekávají koncem roku s tím, jak bude pokračovat tlak na zaplacení všech nutných výdajů domácnosti s rostoucí inflací a zdražujícími energiemi.

„Odhadujeme, že celkové zhoršení ekonomické situace se projeví na konci tohoto roku a optimalizace rodinných rozpočtů se stane palčivějším tématem,“ míní Jaroslava Palendalová.

Vedle refinancování nebo konsolidace se dá snížení měsíční splátky docílit také prodloužením splatnosti půjčky. „Znamená to buď refinancovat jinam a prodloužit splatnost, nebo prodloužit splatnost ve stávající bance – ale to je restrukturalizace, a tedy negativní zápis v úvěrovém registru,“ upozorňuje David Eim z finančněporadenské firmy Gepard Finance.

A dává konkrétní příklad hypotéky na 3,3 milionu z roku 2017 se splatností 30 let a sazbou 2,29 % zafixovanou na 5 let. Fixace teď končí, splátka dosud činila 12 682 Kč. Zbývá doplatit jistinu ve výši 2 894 575 Kč. Sazba se změní na 5,79 % ročně. Nová splátka je už 18 280 Kč, tedy o 5 598 Kč vyšší.

„Pokud se úvěr prodlouží na původní splatnost, tedy 30 let, pak se splátka sníží na 16 966 Kč, tedy o 1 300 Kč,“ konkretizuje Eim. Pro někoho to může být málo, někomu to může zásadně pomoct.

Dá se také požádat o odklad splátek. Dlužník ale musí být disciplinovaný a ke splácení se vrátit.

Třeba v Monetě tvoří žádosti o odklad splátek 80 procent všech poptávek po úpravě dluhu. „Klienti jako nejčastější důvod žádosti uvádějí mimořádné výdaje a snížení příjmu,“ konkretizovala mluvčí banky Zuzana Filipová.

Nebo se dá zpeněžit to, na co si člověk původně půjčil, a půjčku aspoň částečně předčasně splatit. Pokud „to“ ovšem ještě existuje. Proto odborníci nedoporučují půjčovat si na věci, jejichž životnost je kratší než splatnost úvěru.

„Je důležité si ponechat jen to, co si mohu dovolit, a nesnažit se až na dřeň utáhnout náklady například na dvě auta, dva domy apod.,“ míní Filipová.

„Pokud mám hypotéku a prostě to nezvládnu, tak prodat. Prodat dříve, než mě to položí,“ přidává se David Eim z Gepard Finance. „Pokud už neplatím, čas se krátí. V určitou chvíli už budou další kroky vynuceny a člověk má mnohem menší možnosti,“ doplnil.

I podle ekonoma banky Creditas Petra Dufka není dobré problém nechávat na poslední chvíli. Nejen proto, že úrokové sazby postupně narůstají, ale i proto, že se může problém dotčené domácnosti vymknout z rukou bez možnosti cesty zpět.