Článek
„Jak jsi mi to mohl udělat?“ Napsala Čechovi, který slouží u amerického letectva, Janu Cafourkovi neznámá žena poté, co se vrátil z mise. Cafourek tehdy ještě netušil, o čem mluví. Nevěděl, že jeho fotky používají podvodníci pro to, aby z žen lákali peníze. I on se tak stal obětí romantického podvodu – triku, kterým se lidé okrádají minimálně od 16. století.
Opakuje se to každý týden
Cafourek neudělal nic špatně – v roce 2018 si založil instagramový účet, aby lidem přiblížil život příslušníka amerického letectva. Jeho fotky ale začaly žít vlastním životem. „Nechápal jsem, o co jde, dokud mi neposlala screenshoty. Někdo na facebooku používal mé fotografie a zneužil je k podvodu,“ vzpomíná na svůj první střet s neznámou a tím, že mu podvodníci kradou identitu. „Oni si spolu psali pár týdnů a ta žena byla do něj velice zamilovaná. Podvodník z ní vylákal přibližně šest tisíc dolarů (při současném kurzu přes 140 tisíc korun).“
Situace se podle Cafourka opakuje téměř každý týden. „Dvě až tři ženy mě kontaktují, že jsem je ‚podvedl‘, nebo mě varují, že někdo používá mé fotky, případně chtějí pochopit, jak se to mohlo stát,“ popisuje. Ten jim zpátky posílá odkaz na reportáž, kde svůj příběh popisoval, nebo na stránku, která se na boj s těmito podvodníky specializuje.
„Podle posledních informací podvodníci pomocí mých fotek vylákali od obětí už přibližně 380 tisíc dolarů (přes devět milionů korun). Bohužel občas podvedené ženy píší nevhodné zprávy mým přátelům nebo lidem, kteří mi na sociálních sítích pouze dali lajk. To je už hodně nepříjemné,“ popisuje. Podvod se navíc může přesunout i do života mimo klávesnici: „Jediný osobní zážitek byl, když jsme s přítelkyní potkali podvedenou ženu v San Franciscu. Po krátké konverzaci zjistila, že jsem také obětí, a omluvila se za nepříjemnosti. Vše jsme si vyjasnili.“
Fotky jsou z právního hlediska ztracené
Cafourek o případu informoval civilní i vojenskou policii. „Vojenská mi sdělila, že to je mimo jejich kompetence, a civilní policie pouze napsala záznam. Bohužel více udělat nemohli,“ popisuje reakci. „Konzultoval jsem to i s právníkem. Ten mi potvrdil, že mé fotografie jsou z právního hlediska ztracené – pokud bych chtěl problém řešit, musel bych nejspíš zrušit sociální sítě, což by ale problém nevyřešilo, protože mé fotografie už jsou u podvodníků.“
Američtí vojáci nikdy nepotřebují peníze na letenky, zpoplatněné povolení od generálů ani finanční pomoc, protože na misi nemají přístup k bankovním účtům.
Čech se proto rozhodl sítě dál používat, nenechat se omezovat. Své chování online ale přece jen mírně změnil. „Přidávám na fotografie a videa ‚nametagy‘, aby to podvodníkům komplikovalo jejich zneužívání,“ dává příklady. „Upravil jsem i příchozí zprávy, které nyní filtruje AI. Jinak ale spravuji své sítě tak, jak mě to baví. Vidím v tom smysl a nechci se nechat zastrašit.“
Cafourkovi pomohla i zkušenost, kterou získal během své práce v IT. „Věřím, že mám dobré znalosti kybernetické bezpečnosti. Nikdy nezveřejňuji citlivé údaje, jako jsou adresy, ulice nebo jiná rozpoznatelná místa. Jsem v tomhle směru velmi opatrný,“ odpovídá na otázku, jestli podvodníci zneužili i další informace.
A „díky“ tomu, že není jediný, komu se to stalo, tak si jeho nadřízení jsou vědomi problému a nemá to dopad ani na kariéru. „Naopak, díky mé spolupráci s organizací ScamHaters United jsem získal uznání za svou aktivitu v boji proti těmto podvodům,“ dodává.
„Buďte opatrné,“ radí zneužitý
Americký voják – jak se podvodu také někdy ne náhodou říká – pak dodává i tipy pro potenciální oběti. „Američtí vojáci nikdy nepotřebují peníze na letenky, zpoplatněné povolení od generálů ani finanční pomoc, protože na misi nemají přístup k bankovním účtům,“ začíná obecné rady. „Takové příběhy jsou vymyšlené.“
„A řeknu to na rovinu – proč by se nějaký americký voják zajímal o obyčejnou „Marušku“ z vesnice v Česku, na Slovensku, na Filipínách nebo kdekoliv jinde a zamiloval se do ní přes sociální sítě?“ Podle Cafourka je proto potřeba někdy „být nohama na zemi a uvědomit si, že princové na bílém koni ze sociálních sítí hledající lásku opravdu neexistují“.
„Chápu, že život může být těžký a někdy ani romantický nebo intimní život není ideální, ale hledat lásku a pochopení online u ‚vojáků‘, ‚doktorů‘ nebo jiných neznámých cizinců je hloupost. Buďte opatrné,“ uzavírá svůj příběh.
Útok na city
Romantický podvod není nic nového. Proč tedy stále funguje? „Podvodníci obecně pracují s lidskými emocemi, kvůli kterým jsme tak zranitelní,“ popisuje stavební kámen podvodu Ondřej Kapr z Odboru hospodářské kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR. „Jedna z velmi silných emocí je láska a zamilovanost. Toto pachatelé dobře vědí a postavili na tom celý jeden typ podvodů.“
Princip je podle experta jednoduchý. „Zkontaktuje nás atraktivní osoba se zajímavým příběhem,“ vypráví manipulaci. „Může se vydávat třeba za vojáka na zahraniční misi nebo lékaře, který pomáhá dětem v Africe. Nápadník začne svou oběť zahrnovat lichotkami a rychle přechází k vyznávání lásky.“
Kdy zbystřit u online seznamování
Podle Kapra navíc nejde o jednorázovou záležitost. „Nejedná se podvod založený na jednom kliknutí, ale o dlouhodobou manipulaci, která jede podle předem dobře připraveného scénáře. Scénáře, který je postupně stále zdokonalován a sdílen mezi podvodníky.“
„Útočník s obětí plánuje společnou budoucnost plnou štěstí a radosti,“ pokračuje expert. „Do příběhů se mohou vkládat i zcela fiktivní děti, které si rovněž píší se svou ‚maminkou‘. Jakmile útočníci vycítí city na straně oběti, tak se pokouší vylákávat peníze na různé výdaje.“
Podle Kapra se u toho zaštiťují tvrzením, že jsou bohatí, ale nemohou se dostat ke svým finančním prostředkům. „Toto tvrzení mohou podpořit třeba i zasláním odkazu na fiktivní online bankovnictví. Vše je ale jen fikce,“ vysvětluje.
Ideální oběť je pak podle odborníka osoba, která citově strádá. „Může to být samoživitelka, která hledá otce pro své děti, ale může to být i osoba ve vztahu, který ji nenaplňuje,“ vysvětluje. „Číst si každé ráno o tom, jak je krásná, úžasná a jaký společný život je čeká, je jednoduše velmi silné. Osamocené oběti si pachatelé mohou vytipovat ideálně přes různé seznamky.“
Cílem ale nejsou výhradně ženy. „Na muže ale fungují trochu jiné principy. Převažuje zde sexualita nad emocemi,“ varuje. Pachatelé se podle Kapra mohou vydávat za krásné dívky ze zahraničí, které shání peníze na své životní potřeby, na cestu do České republiky a podobně. „Mohou z obětí vylákat choulostivý obsah a zpravidla pak následuje vydírání, které nemá konce. Setkáváme se i s případy, kdy je láska pouze jakýmsi vstupem do světa investic. Na reklamu na investice se nalákat nenecháte, ale když vám to doporučí vaše ‚milá‘, se kterou plánujete budoucí život, tak to má daleko větší sílu.“
Kampaň #nePINdej!
- Patří k nejrozsáhlejším kampaním v oblasti kyberbezpečnosti u nás. Zapojily se jak orgány státní správy, tak klíčové firmy českého byznysu, jichž samotných nebo jejichž klientů se podvodné útoky také týkají.
- Kromě ČBA a Policie České republiky se kampaně zúčastnily i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Balíkovna, O2, Visa, ČEZ, ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka.
Jak jsou na tom vaše znalosti základních principů bezpečného chování na internetu, si můžete vyzkoušet v online interaktivním kybertestu, který v rámci vzdělávací kampaně #nePINdej spustila Česká bankovní asociace.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem kampaně #nePINdej.