Článek
Cílem průzkumu agentury Ipsos bylo zjistit, jaké povědomí mají občané Česka o základních pojmech z prostředí ekonomiky a rodinných financí a také jak jsou schopni čelit podvodníkům, kteří mají spadeno na jejich pečlivě naspořené peníze.
Na otázky odpovídala prostřednictvím online dotazníku skupina 1520 respondentů ve věku 18–65 let odpovídající svým složením z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionů a velikosti místa bydliště struktuře české populace.
Průzkum mimo jiné zjistil, že za vysoké považuje své znalosti finančních záležitostí necelá pětina Čechů. Že si ve finančních otázkách více věří muži, spíš mladí než starší lidé a – nikterak překvapivě – vysokoškoláci. Obdobně početná skupina obyvatel pak považuje své znalosti ohledně financí naopak za nízké.
Co si sami o sobě myslíme, ale nemusí automaticky odpovídat realitě a skutečnému stavu věcí. A tak se výzkum pochopitelně zabýval především zjišťováním skutečné úrovně finanční gramotnosti populace.
Shromážděná data potvrdila, že jak v oblasti finanční gramotnosti, tak na poli kyberbezpečnosti v české společnosti zůstávají slabší místa.
Vyjádřeno čísly, na všechny tři základní otázky z oblasti finanční gramotnosti dokázalo správně odpovědět jen 27 procent Čechů, 70 procent populace však ví, co se skrývá za pojmem inflace. A pro ty, kdo mají raději slova než čísla: Prokazatelně nižší úroveň finanční gramotnosti byla zjištěna u žen.
O průzkumu
Průzkum finanční gramotnosti zpracovala agentura Ipsos pro projekt Index prosperity.
Za ním stojí Česká spořitelna a Evropa v datech.
Otázky níže kopírují otázky z průzkumu.
Začneme třemi základními otázkami. Narazíte na ně ještě jednou v sekci o investování.
Smát se těm, komu se nepodařilo správně odpovědět na tři základní otázky testu finanční gramotnosti, není fér. Ať už patříte do té, či oné skupiny, jistě bude smysluplnější prověřit svoje znalosti trochu více do hloubky. Udělejte si alespoň malý test svojí finanční gramotnosti.
Otázky jsme rozdělili do tří tematických oblastí: ekonomická abeceda, bezpečnost a investování.
Téměř tři čtvrtiny populace už se setkaly s podvodem nebo pokusem o něj – typicky s podvodnou reklamou na internetu, e-mailem, inzerátem nebo zprávou na sociálních sítích. Většinou lidé tyto aktivity ignorují, ale šest procent z nás tímto způsobem o své peníze přišlo.
Přestože více než každý pátý Čech (dle výzkumu přesně 22 % populace) zná někoho, kdo podvodným způsobem přišel o peníze, stále si část z nás nepřipouští rizika a nemá dobré povědomí o tom, jak rozpoznat podvodníka v telefonu nebo jiné typy podvodů.
Je hezké, že si osm z deseti lidí věří, že dokáže rozpoznat různé typy pokusů o podvod. Až čtvrtina populace je však podle průzkumu náchylná uvěřit za určitých okolností volání falešného bankéře.
Přestože už se zběsilé tempo růstu cen zastavilo, inflace z našich úspor ležících z velké části na běžných účtech i nadále ukrajuje. Češi se stále více zajímají o to, jak tomuto jevu zabránit, a ochota investovat roste.
Jak však zjistil aktuální průzkum, o rizikovosti a výnosech investic často nemáme ani základní povědomí. V komplexním hodnocení finanční gramotnosti je právě oblast investování tím, kde Čechy nejvíce tlačí bota. To se projevilo i v odpovědích na tři základní otázky testu finanční gramotnosti, když na otázku ohledně rizikovosti investice do akcií a fondů správně odpovědělo jen 36 procent dotázaných.
O kryptoměnách už slyšelo 92 procent Čechů, ale 71 procent jim nerozumí. Osobní zkušenost s tímto fenoménem má 17 procent populace, častěji muži a lidé do 49 let.
