Článek
S vysokou inflací dostaly peněženky českých domácností zabrat. Lidé hledají cesty, jak finančně náročné období zvládnout, a často nacházejí záchrannou síť v podobě rodiny. U příbuzných si někdy půjčilo 60,5 procenta Čechů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Provident Financial.
Půjčky v rodinách tak nejsou nic výjimečného. Rodiče dětem běžně půjčují například na pořízení vlastního bydlení. „Rodina se zkrátka snaží pomoci, jak jen je to možné, což je naprosto v pořádku. Je ale třeba myslet na to, že i půjčka v rodině pořád zůstává půjčkou, která by měla mít svá předem stanovená pravidla,“ upozorňuje Bronislava Wlasáková, ředitelka právního oddělení Provident Financial.
Téměř polovina (48,9 procenta) Čechů si od rodiny půjčuje peníze jen výjimečně, zato opakovaně. Rodinné příslušníky tak žádají o finanční injekci jednou do roka. 11,6 procenta si pak chodí k příbuzný pro peníze pravidelně, 2,2 procenta dokonce každý měsíc.
České domácnosti za poslední roky zvýšily své zadlužení u bank a dalších finančních institucí. Na konci letošního ledna dosáhly úvěry na bydlení bezmála 1,7 bilionu korun a spotřební úvěry 302 miliard. Oproti stavu před třemi lety je to celkem o zhruba 440 miliard korun více.
V půjčkách v rodinných kruzích vidí výhodu především v tom, že peníze získají jednoduše a také levně. Jako nejrychlejší způsob, jak přijít k penězům, to vnímá 28,1 procenta lidí. To, že rodina většinou po svých příbuzných nechce úroky ani poplatky, jako je tomu u bank, vidí jako pozitivní 22 procent dotázaných.
Z průzkumu také vyplynulo, že čtvrtina lidí o půjčku nežádala, ale využila nabízené pomoci od rodinných příslušníků. 2,8 procenta dlužníků pak zvolilo záchranu v podobě rodiny proto, že se styděli říct si o půjčku jinde. 5,9 procenta dotázaných pak nemělo jinou možnost než oslovit příbuzné, protože by jim běžné finanční instituce nepůjčily.
Příbuzní běžně poskytují zbytku rodiny finanční pomoc až do výše 50 000 Kč. Nejčastěji však v rodinách proudí půjčky v jednotkách tisíc Kč. Data potvrzují, že lidé spoléhají na rodinu hlavně v oblasti nižších a nečekaných výdajů.
Čtvrtina (26 procent) těch, kteří si od rodiny půjčují, naposledy požádala o částku do pěti tisíc korun. 11 procent dotázaných příbuzné požádalo o obnos do 10 000 Kč, o 11 000 až 50 000 Kč rodinu požádalo 13 procent Čechů.
Půjčky pohybující se v řádech přesahujících 100 000 Kč jsou v rodinných kruzích spíše výjimečné. Požaduje je pouze 6,7 procenta dotázaných.
Rodinní příslušníci však mohou nabýt dojmu, že půjčka v rodině je dar. Ačkoli by mělo pro finanční pomoc ze strany rodiny platit to, že ji člověk musí v určitém časovém horizontu vrátit, tak se Češi nezdržují sepisováním formálních smluv a sázejí na důvěru.
Půjčka v rodině celkem snadno svádí k jakési neformálnosti. Lidé si běžně říkají věty typu: ‚Vždyť je to v rodině, tak co by se mohlo stát?‘ Kvůli absenci jasných podmínek ale často vznikají nepříjemné situace, které v krajních případech mohou skončit až u soudu.
Existuje však riziko, že už se věřitel nemusí s vypůjčeným obnosem shledat. Více než polovina (55 procent) půjčujících si totiž sjednává podmínky vrácení peněz pouze ústně, což může do budoucna představovat problém.
„Půjčka v rodině celkem snadno svádí k jakési neformálnosti. Lidé si běžně říkají věty typu: ‚Vždyť je to v rodině, tak co by se mohlo stát?‘ Kvůli absenci jasných podmínek ale často vznikají nepříjemné situace, které v krajních případech mohou skončit až u soudu,“ varuje Wlasáková.
Podle odborníků se právě z těchto důvodů nevyplatí spoléhat se jen na dobré slovo. Kdyby totiž došlo na nejhorší, nemá se poškozený na co odvolat. „Hlavním problémem je, že si lidé neumí domluvit konkrétní podmínky splácení. Každá strana má jiné představy, co se týká výše splátek, termínu splacení, výše úroku atd. Rizikem je neplnění splátek,“ říká Natálie Nováková, sociální pracovnice Dluhové poradny NADĚJE.
Takové případy pak mohou rodinné vztahy poškodit. „Určitě je za potřebí i v rámci rodiny uzavřít smlouvu o půjčce, aby se v rodinném kruhu předešlo konfliktům,“ upozorňuje Nováková.
Co je třeba uvést ve smlouvě?
Podle Bronislavy Wlasákové, ředitelky právního oddělení Provident Financial, je nejjednodušším způsobem, jak předejít při půjčování peněz v rodinách problémům, podpis stručné písemné smlouvy. Může být psána i rukou, ale nesmí na ní chybět několik základních náležitostí:
Kdo je kdo: Kdo je ve vztahu věřitel, který peníze půjčuje, a kdo dlužník, který si půjčku bere.
Výše půjčky: Kolik peněz půjčujeme. Ve smlouvě je třeba případně uvést i výši úroků nebo částku, kterou dlužník odvede vedle vrácené jistiny, pokud se tak strany dohodnou.
Potvrzení toho, komu půjčujeme, že peníze skutečně převzal.
Dohoda o způsobu, jakým má být půjčka splacena. Je možné sjednat jak konkrétní termín splácení, tak splátkový kalendář, nebo ujednat, že půjčka bude vrácena dle možností dlužníka, nejpozději k výzvě věřitele.
Datum uzavření smlouvy a čitelná jména a podpisy věřitele i příjemce půjčky.
Nedořešeným dluhům se však dá předejít pomocí jednoduché písemné smlouvy mezi dlužníkem a věřitelem. „Vzory se dají lehce vyhledat na internetu. Tak bude mít dotyčný alespoň nějaký dokument prokazující půjčku peněz. Určitě je zapotřebí nechat úředně ověřit podpisy všech zmíněných ve smlouvě, jinak nemá smlouva žádnou hodnotu,“ vysvětluje Nováková.
Vypůjčené peníze si naopak pojišťuje písemnou smlouvou jen minimum Čechů. Dle průzkumu si dvě procenta dotázaných dokonce ve smlouvě stanovila úroky. Smlouvou bez úroků pak půjčku řešilo sedm procent lidí.
Nováková také upozorňuje na to, že nárok na vrácení peněz nezaniká smrtí toho, kdo peníze půjčil. „Pokud si půjčíte od příbuzného peníze a ten zemře dříve, než mu peníze vrátíte, zbytek půjčky jde do dědictví,“ popisuje.
Už samotná existence smlouvy dlužníka alespoň formálně nutí dluh splácet a neznevažovat ho jen proto, že proběhl v rámci v rodiny. Stejně tak věřitel v případě nesplácení může skrze písemnou smlouvu dokázat, že peníze skutečně půjčil, a vrácení se domoci, pokud se příbuzný ke splácení nemá.
