Článek
Většina podnikatelů platí na pojistném jen minimální měsíční zálohy. Vzhledem k fungování penzijního systému tak na ně svým způsobem doplácejí zaměstnanci. Podle 10 let staré studie think tanku IDEA při CERGE EI platí průměrný zaměstnanec v součtu o třetinu vyšší daně a odvody než průměrný živnostník. OSVČ s velkými příjmy a takřka nulovými náklady, typicky „ajťák“, se na systému veze nejvíc.
Koaliční a nezávislí experti proto debatují o tom, že by se celkové zatížení (tedy daně + sociální + zdravotní pojištění) živnostníků přiblížilo zátěži, které čelí zaměstnanci, jak nedávno Seznam Zprávám potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Vládní koalice pěti stran už má v rukou materiál z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, který navrhuje dvě cesty, jak odvody malých podnikatelů navýšit.
Aktuálně činí minimální záloha na důchodové pojištění 2944 Kč u hlavní činnosti a 1178 Kč u činnosti vedlejší. Na tyto minimální zálohy se podle MPSV spoléhá skoro 400 000 OSVČ, které pak odcházejí do penzí s těmi nejnižšími důchody.
Poskočí odvody o dvě třetiny?
Pojistné se podle současných pravidel platí ze základu čtvrtiny průměrné mzdy, což je nyní asi 10 tisíc. Podle materiálu z MPSV, který mají na stole zástupci vládnoucí pětikoalice a SZ Byznys ho mají k dispozici, by se tento základ postupně, během tří let, zvedal až na 40 procent průměrné mzdy. S tím by logicky stouply i odvody.
Za současného stavu, kdy je průměrná mzda 40 324 Kč, by tak minimální záloha na sociální pojištění vyšla na 4709 korun namísto současných 2944 korun pro podnikatele, pro které je tato výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu. Namísto 35 tisíc ročně by OSVČ nově zaplatily přes 56 tisíc korun za rok – to je nárůst o 60 procent.
Záloha by však podle záměru Jurečkova resortu neskočila naráz, podle dokumentu z ministerstva by se zvyšovala v průběhu tří let, píše se v pracovním materiálu.
Druhá varianta nepracuje s minimálními odvody, ale s vyměřovacím základem ze zisku podnikatelů. Ten by se ze současných 50 procent zvýšil na zhruba 70 procent ze zisku.
Jako příklad vezměme OSVČ, který má roční příjem milion, z toho 700 tisíc korun náklady a zisk 300 tisíc, což je tedy základ daně. Odvody se nyní počítají z půlky tohoto základu daně. Když se zvýší základna, výsledkem bude opět vyšší odvod státu.
Podle Daniela Prokopa, člena Národní ekonomické rady vlády, je záměr MPSV zvednout odvody OSVČ správný. Ovšem nelze ho podniknout jen tak, bez kontextu: „Vláda by si měla udělat hodnocení dopadů regulace (RIA). A odvody by měla řešit společně s daní z příjmu fyzických osob a se zdravotními odvody. Nejde solit věci za desítky miliard bez analýz,“ doporučuje Prokop z PAQ Research.
Vláda otráví živnostníky
Zástupci drobných podnikatelů zvýšení odvodů nepřekvapivě odmítají. „Z našeho pohledu jde opravdu o radikální navýšení odvodů. Pro nejmenší podnikatele je to další z řady špatných zpráv. Opět zneatraktivní podnikání pro začínající podnikatele a do jisté míry ‚otráví‘ ty stávající,“ komentuje nápad ministerstva Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Pokud se odvody významně zvýší, motivace podnikat podle něj klesne. „Důsledkem ‚otrávení‘ živnostníků bude jejich počet klesat, stejně tak můžeme předpokládat, že část podnikání se přesune do šedé zóny,“ řekl Jaroš SZ Byznys.
Podíl OSVČ na celkové pracovní síle v Česku je v unijním srovnání nadprůměrný. To naznačuje, že tuzemští živnostníci jsou zvýhodněni víc než jejich zahraniční kolegové.
Daňový expert Tomáš Hajdušek pesimismus ohledně možného zvýšení odvodů nesdílí. „Ty parametry nejsou nic fatálního. Jsme v situaci, kdy stát hledá peníze, kde se dá, a tahle cesta se nabízí. Nemyslím, že by to pro OSVČ mělo fatální následky. Nemyslím, že by lidé přestávali podnikat.“
Sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research se přimlouvá i za zvýšení odvodů na zdravotní pojištění. „Je neobhajitelné, že OSVČ má ze zdravotního pojištění při nižších odvodech stejné plnění jako zaměstnanec. Dnes to ještě není vidět, ale v důchodovém věku budou OSVČ zdravotní čerpat. Neznám studii, která by ukazovala, že staré OSVČ jsou zdravější než staří zaměstnanci.“
U chystaných změn v pojištění živnostníků na důchod by Daniel Prokop vládě doporučil, aby myslela především na OSVČ s nízkými příjmy. „Doporučoval bych větší opatrnost u zvyšování minimálních záloh, aby to nepoškodilo nízkopříjmové OSVČ. Vyměřovací základ bych naopak klidně zvedl více. U zdravotního pojištění na 100 procent, u důchodového klidně na 80 procent,“ říká Prokop.
