Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Vyšší mzdy opět způsobily vyšší množství peněz v ekonomice, což může vést znovu k většímu zdražování,“ varoval v reakci na zprávu Českého statistického úřadu o mzdovém růstu za první čtvrtletí Tomáš Volf z finanční společnosti Citfin. Česká národní banka (ČNB) proto podle jeho soudu musí být opatrnější při sledování inflace a zpomalit snižování úrokových sazeb.
Údaje o zvyšování platů v celé Evropě však ukazují, že tuzemští zaměstnanci jsou proti kolegům v cizině stále chudí příbuzní. Eurostat publikuje údaje o nákladech práce, které kromě mezd obsahují také sociální i daňové odvody a benefity. Podle nich platili zdejší podnikatelé svým lidem v prvním čtvrtletí o 5,9 procenta víc než před rokem. To odpovídá růstu v průměrné zemi EU stejně jako cenový růst práce po odečtení inflace. Reálně si tuzemští zaměstnanci polepšili jen o tři procenta.
Je to málo, zvláště ve srovnání s těmi postkomunistickými zeměmi, které mají nejdál k průměrným nákladům práce v západní Evropě. Konkrétně v Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku, Polsku, Lotyšsku a Litvě se mzdy včetně odvodů a benefitů meziročně zvýšily o víc než deset procent. Vedle Česka vyrostly náklady na práci ze zemí bývalého sovětského bloku nejméně v Estonsku, konkrétně o čtyři procenta.
Ještě nápadnější je slabý výsledek Česka během celé inflační krize. Patří vedle Slovinska a Estonska ke třem zemím, kde se mzdy ještě nedostaly na úroveň doby před krizí. Propad proti roku 2021 činí jinde neobvyklých devět procent.
To potvrzuje také poslední komentář viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové, podle níž mzdový růst v prvním čtvrtletí „nepředstavuje velký důvod ke znepokojení z hlediska inflace“. Lidé nejen léčí šrámy z dlouhého krizového období, zároveň rostou především mzdy zaměstnanců s vyššími příjmy, kteří nemají sklony peníze okamžitě utrácet. „Pro úrokové sazby zůstává dlouhodobějším rizikem ve směru jejich zvýšení fiskální schodek,“ podotkla Zamrazilová v rozhovoru pro Reuters.
Pomalejší růst či reálný pokles tuzemských nákladů na práci přitom neznamená, že zdejší pracovníci berou méně než většina pracovníků ve střední Evropě. Loni stála hodina práce českého pracovníka podle analýzy Eurostatu 18 eur. Výrazně lépe na tom jsou jen Slovinci, stejně jako Češi na tom jsou Estonci a Slováci. Pracovníci dalších zemí, zvláště Polska, Chorvatska a Litvy se však Čechům během krize přiblížili.
Podobně jako Čechům poklesly během krize reálné náklady na práci také ve většině západo- a jihoevropských zemí, kde ovšem zaměstnanci s výjimkou Řeků a Portugalců vydělávají o poznání lépe. Krizový výpadek také nebyl nikde tak velký jako v Česku. Jenom v Itálii, kde se náklady na práci snížily reálně rovněž o devět procent.
