Článek
Finanční situace Čechů se pomalu stabilizuje. Podíl domácností, které hospodaří s dostatkem peněz na pokrytí základních potřeb, a navíc ještě zvládají spořit, zesílil z loňských 63 na současných 68 procent.
Vyplývá to z údajů agentury STEM/MARK pro společnost KRUK, jež spravuje pohledávky finančních ústavů a korporátních zákazníků (banky, pojišťovny, telefonní operátoři, poskytovatelé energií…) a celkově má v portfoliu stovky tisíc klientů (společnost nechce konkrétnější čísla specifikovat).
Z dat inkasní agentury vyplývá, že nejvíce se zlepšila situace domácností s vyrovnaným rozpočtem a lidí žijících v přebytku, kdy zaplatí vše potřebné a ještě jim zůstane dost na spoření. Mírně narostl i podíl Čechů, kteří žijí střídmě, ale s penězi vystačí a na větší výdaje si naspoří.
Oproti loňskému průzkumu poklesl podíl domácností, kterým vystačí peníze jen na nejlevnější jídlo a oblečení (z 26 na 22 %). Podobně se snížil i podíl Čechů, kterým jejich měsíční příjem nestačí na nákup nejlevnějšího oblečení nebo nejlevnějšího jídla (z 11 na devět %).
To však znamená, že ve finanční nouzi stále žije téměř každá desátá česká domácnost a každou korunu si musí hlídat téměř třetina českých domácností (31,7 %).
Loni byl podíl rodin, které vyšly se svým příjem jen tak tak na pokrytí základních potřeb bez možnosti si ušetřit něco navíc na nenadálé výdaje, 36,7 procenta.
„Propad finanční situace českých domácností se sice zastavil, ale úrovni finanční kondice, v níž byli Češi před dvěma lety, se zdaleka neblížíme (v roce 2021 muselo každou korunu hlídat jen 25,2 % lidí). Důležité ale je, že se podařilo zbrzdit inflaci a udržet vysokou zaměstnanost. Mohlo by tak docházet k postupnému zlepšování,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Anketa
Svoji finanční situaci celkově lépe hodnotí muži a také Češi ve věkové kategorii 18 až 24 let. Oproti loňskému průzkumu si polepšili senioři ve věku nad 65 let, kde svoji finanční situaci hodnotí negativně 35 procent penzistů oproti 43 procentům v loňském roce. Mírně se zlepšila i finanční situace rodičů na rodičovské dovolené – loni mělo problém vyjít s penězi 47 procent rodičů, letos jich bylo o šest procentních bodů méně.
Spokojenost s finanční situací výrazně roste s úrovní dosaženého vzdělání. Jako velmi dobrou hodnotí svoji finanční situaci především příslušníci armády a bezpečnostních složek, pracovníci v oboru školství, kultury, vědy a výzkumu, stejně jako zaměstnanci ve státní správě. Nejvíce jsou se svojí finanční situací spokojení lidé pracující v oboru IT a telekomunikací.
„Se svojí finanční situací jsou spokojení především lidé žijící ve dvoučlenných a tříčlenných domácnostech a obyvatelé Královéhradeckého a Jihomoravského kraje. Nejhůře svoji finanční situaci hodnotí obyvatelé Libereckého kraje, kde žije v nedostatku, kdy nedokážou na nic ušetřit, až 45 procent domácností, následovaní obyvateli Pardubického kraje,“ doplňuje Palendalová.
Vzdělání je fajn, bohatství ale nezaručí
Průzkum také ukazuje na zajímavý fakt, že ačkoliv vyšší vzdělání obecně vede k vyšším příjmům, tak samo o sobě není zárukou blahobytného, ba dokonce ani důstojného života. V nedostatku, kdy měsíční příjem nestačí pokrýt ani nenadálé výdaje domácnosti, žije téměř pětina vysokoškoláků (17,9 %).
Více než čtyřem procentům z nich dokonce nestačí peníze ani na koupi nejlevnějšího oblečení. Naopak dostatek zdrojů si užívají i dvě procenta lidí bez maturity, což je jen o 1,6 procentního bodu méně, než vychází na celou populaci.
Smutné je také zjištění, že lidé, kteří žijí v chudobě, se mnohem lehčeji dostávají do dluhové spirály a vlivem nepříznivé ekonomické situace se z ní také stále obtížněji dostávají. Průměrná výše dluhu českých dlužníků totiž podle dat inkasní agentury KRUK letos opět prudce stoupla, a to o 5500 korun proti roku 2022, tedy z 29 500 Kč na 35 000 Kč.
„Bez ohledu na věkové kategorie se podíl dlužníků s nesplácenými závazky zvýšil z loňských sedmi procent na 10. V kategorii lidí v produktivním věku (25 až 54 let) narostl počet dlužníků, kteří nezvládají své závazky splácet, ještě výrazně více – z loňských 10 procent na současných více než 16 procent,“ popisuje situaci Palendalová.
Čtyři roky po sobě, až do roku 2021, se přitom podle ní průměrný dluh lidí s dluhy po splatnosti neustále snižoval a až v roce 2022 začal výrazně stoupat.
„Loňský i letošní rok byl pro většinu českých domácností z pohledu schopnosti splácet své závazky velmi náročný, zvýšené ceny energií a inflace vytvořily enormní tlak na domácí rodinné rozpočty a tím si také vysvětlujeme tento skokový nárůst průměrného dluhu napříč všemi regiony,“ vysvětluje si důvody prudkého zhoršení situace šéfka KRUK.
DEN BEZ DLUHŮ 2023
Den bez dluhů je nezisková aktivita, v rámci níž má každý občan během listopadu možnost poradit se zdarma o své finanční situaci a dluzích a nastavit si řešení, jak z dluhů ven. Lidé mohou v tomto období získat zdarma například výpis z Centrální evidence exekucí, tedy informaci, jestli je proti nim aktuálně vedena exekuce.
Pro veřejnost je připravena bezplatná linka 800 700 880 nebo kontaktní formulář na webových stránkách nasedluhy.cz
Organizátoři: KRUK ČR/SR, Úřad práce ČR, Asociace občanských poraden, Charita ČR, Rubikon Centrum, Dětské krizové centrum NOMIA, Slezská diakonie, Vzdělávací a komunitní centrum Integra, Diakonie ČCE – středisko Západní Čechy, Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové, projekt Kolikmam.cz, Asociace inkasních agentur a její členská společnost EOS KSI ČR a nezisková organizace VOLONTÉ CZECH.
Z interní analýzy dat podle ní bohužel také vyplývá, že necelá polovina dlužníků svoje závazky zatím ani nezačala splácet a téměř třetina dlužníků má více než jeden dluh po splatnosti.
„V letošním roce se obtíže se splácením budou pravděpodobně prohlubovat vzhledem k celkově výrazně vyšším životním nákladům napříč veškerým sortimentem a službami,“ předpovídá ne zrovna optimistickou budoucnost Palendalová.
Také z dat Nebankovního registru klientských informací (NRKI), v němž jsou zpracovávány kreditní informace od více jak 40 nebankovních poskytovatelů spotřebitelských a firemních úvěrů, vyplývá, že průměrný dluh i nesplacený dluh ze spotřebitelských úvěrů rostou.
„Od loňského dubna domácnosti výrazně omezily zadlužování v rámci hypotečních úvěrů zejména ve vazbě na vysoké úrokové sazby a od té doby v našich statistikách zaznamenáváme vyšší nárůst krátkodobého dluhu na spotřebu. Meziročně se průměrná částka krátkodobého dluhu zvýšila o 4,2 procenta na 240 tisíc korun,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel NRKI.
S růstem zadlužování domácností roste podle něj i objem dluhu, který není splácen, a to meziročně o téměř dvě miliardy korun na 24,1 miliardy. „Objem nesplaceného krátkodobého dluhu tak již přesahuje čtyři procenta z celkového objemu krátkodobého dluhu, který musí dlužníci bankám a nebankovním finančním institucím splatit,“ konstatuje Rajl.
Upozorňuje přitom na to, že statistiky společnosti KRUK vycházejí z jiného základu klientů, kteří dlouhodobě nesplácí své závazky a jejichž dluh byl předán k vymáhání inkasními agenturami. „Jedná se tedy pouze o část dluhu po splatnosti, který ale na druhou stranu již není evidován v NRKI,“ dodává výkonný ředitel nebankovního registru.
