Článek
Český důchodový systém se těžce zadýchává a stát hledá způsob, jak mu odlehčit tak, aby nezkolaboval. Jedna z věcí, která má penzijní systém podepřít, je snaha přimět lidi k tomu, aby přijali větší odpovědnost za své vlastní stáří, naspořili si co nejvíc prostředků v rámci třetího soukromého pilíře sami – a státní důchod brali čím dál tím víc spíš jako přilepšení.
Důchody prakticky
- Vše o valorizaci, výpočtu výše důchodu a výchovném: Jak si spočítat výši důchodu
- Spočítejte si svůj důchodový věk: Kalkulačka odchodu do důchodu
- Zjistěte u sociální správy, kdy půjdete do důchodu a kolik budete brát: Návod na aplikaci ČSSZ
- Jak zažádat o důchod elektronicky: On-line žádost krok za krokem
„Nyní již nepředpokládáme, že se navrhovaná čísla budou nějak měnit. Udržují základní logiku v tom, že budou motivováni lidé, kteří si více spoří, a zároveň se odstraňuje nepoměr státní podpory vzhledem k výši ukládané částky, který tu dosud je,“ řekl SZ Byznys zdroj blízký vládě Petra Fialy.
Ministerstvo financí potvrzuje, že návrh zákona upravující parametry takzvaného třetího pilíře penzijního připojištění s odhadovanou účinností k 1. lednu 2024 je z jeho strany připraven.
„Hlavním cílem navrhovaných úprav v oblasti poskytování státního příspěvku ve III. pilíři je více motivovat účastníky k vyšším úložkám a tím k zajištění vyšší finanční rezervy pro důchodový věk. Za tímto účelem se navrhuje zvýšit dolní hranice úložky, od které se poskytuje státní příspěvek, ze současných 300 Kč na 500 Kč a zároveň se také navrhuje zvýšit horní hranice úložky, nad kterou státní příspěvek již dále neroste, ze současných 1 000 Kč na 1 700 Kč,“ uvedl Filip Běhal z tiskového oddělení Ministerstva financí.
Aktualizovaná verze návrhu je tak výhodnější, než vyplývalo loni na podzim po konci připomínkového řízení. V části, která rušila státní příspěvek u nižších odkládaných částek, však zůstala nová verze návrhu stejná.
Současný systém je nastaven tak, že pokud si člověk přispívá částkou menší než 300 korun měsíčně, nedostane od státu nic a jeho bonus spočívá jen v tom, jak jeho fond hospodaří. Od 300 do 999 korun ale dostává od státu 90 korun a 20 procent z částky přesahující tři stovky. Kdo ukládá tisícovku a více, získává od státu 230 korun, což je maximu, které může v rámci měsíční pravidelné podpory získat.
Nově však získá podporu od státu jen ten, kdo si bude odkládat na vlastní penzi minimálně 500 korun měsíčně. Zatímco podle podzimní verze měl takový střadatel získat navíc 90 korun měsíčně, nyní se počítá se stokorunou, tedy 20 procenty z ukládané částky (podzimní varianta počítala s 18% státní podporou).
Pětina z úložky se pak bude přidávat ke každé měsíčně naspořené sumě až do výše 1700 korun. Strop se tedy z původní státem podporované tisícovky zvedá o 700 korun a státní příspěvek se ze současné maximální výše 230 korun zvyšuje až na 340, tedy o 110 korun. Jako první o chystané změně informovaly Novinky.cz.
Asociace penzijních společností ČR vyšší podporu soukromého spoření za předpokladu, že bude skutečně schválena, vítá.
„Oproti ministerstvem původně navrhovaným 18 procent by byl posun na 20 procent krok správným směrem. Stejně tak zvýšení horního stropu pro státní příspěvek z 1 500 Kč podle podzimního návrhu na aktuálních 1 700 Kč. Pro motivaci navýšit si příspěvek je to solidní pobídka. Lidé potřebují vidět, že pokud se rozhodnou investovat více, dá jim více i stát,“ říká Aleš Poklop, prezident APS ČR.
Další změnou, o které se nyní v rámci chystaných reforem mluví, je také podpora lidí, kteří si nechají vyplácet naspořenou částku formou renty a ne jednorázovým výběrem, ke kterému sahá drtivá většina všech střadatelů. Podporou se však rozumí spíš neuplatnění penalizace, kterou stát hodlá střadatele zatížit.
Anketa
Dnes musí lidé počítat s tím, že když si vyberou peníze najednou, přijdou o 15 procent veškerých výnosů a také o 15 procent z příspěvků zaměstnavatele. Nově by však mohl být dodatečně zdaněn třeba i 50procentní daní, nebo by musel vrátit částku, kterou získal odečtem z ročního zúčtování daní.
Tu si může dnes odečíst každý, kdo uspoří více než 12 000 korun ročně až do částky 36 000 korun. Každý rok si tak lze odečíst až 24 tisíc korun a získat od státu za své spoření zpět až 3 600 korun. Právě až o tuto částku by mohl ale nově střadatel při jednorázovém výběru spoření přijít. „O principu podpory vyplácení pomocí renty se mluví, ale přesné parametry zatím stanoveny nejsou,“ řekl SZ Byznys zdroj blízký vládě.
„Zpřísnit podmínky jednorázového výběru by za určitých podmínek dávalo smysl. Lidé by měli být více motivováni volit výběr formou renty. Zároveň ale není možné jednorázový výběr zcela zakázat, jsou situace, kdy i jednorázová injekce může dobře dlouhodobě vylepšit komfort ve stáří – třeba doplacení hypotéky,“ podotýká Martin Stehlík, expert na penzijní pojištění v Penzijní společnosti ČS.
Ať už se však podle něj bude zvažovat jakékoli vracení nějaké části státního příspěvku při volbě jednorázového výběru, mělo by se to podle Stehlíka týkat výhradně nově uzavřených smluv a ne těch stávajících.
Běhal z ministerstva financí však upozorňuje na to, že nelze vyloučit, že před předložením návrhu na vládu a poté v průběhu legislativního procesu ještě nedojde k dílčím změnám jednotlivých parametrů.
„Stále probíhá debata o parametrických úpravách státní podpory penzijního spoření na úrovni vládní koalice. Předpokládáme, že k předložení návrhu zákona na jednání vlády dojde v následujících týdnech,“ dodal mluvčí resortu.
