Článek
Když před více než dvěma lety začala inflace v tuzemsku rychle růst a Česká národní banka (ČNB) prudce zvýšila úrokové sazby, zjistili Češi, že držet volnou hotovost na běžném účtu se jim nevyplatí. „V letech 2022 a 2023 jsme mohli sledovat přeliv peněz z běžných účtů na spořicí a termínované vklady. Lidé se jednoduše snažili před inflací chránit,“ potvrzuje analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Přesun peněz z běžného na spořicí účet zafungoval ale jen částečně, úrokové sazby totiž v té době ani zdaleka nedosahovaly výše tehdejší inflace. Zatímco u některých bank úroky na spořicích účtech v polovině roku 2023 atakovaly až šest procent, zboží v Česku tou dobou meziročně zdražovalo o 11 procent.
Změna, která přinesla peníze navíc
Situace se začala měnit, když na konci roku 2023 ČNB začala úrokové sazby zase pomalu snižovat. Díky nižší inflaci tak během následujícího roku střadatelé po dlouhé době zaznamenali na svých spořicích účtech reálný výnos.
„Úrokové sazby u termínovaných vkladů a spořicích účtů dosáhly loni v průměru zhruba 4,4 procenta, zatímco inflace činila 2,4 procenta. Po odeznění vysoké inflace tedy vklady v bankách opět přinesly kladné reálné zhodnocení,“ uvedl hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. „Reálnou ztrátu střadatelů vzniklou v důsledku vysoké inflace v letech 2022 a 2023 však samozřejmě nedokázaly smazat ani loňské vyšší sazby,“ dodává hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Nejvyšší úročení na spořicím účtu nabízí aktuálně Raiffeisenbank, VÚB Banka a Trinity Bank, ve kterých při splnění jejich podmínek, jako je například maximální výše vložené částky, úrok stále dosahuje zhruba čtyř procent.
Budoucnost rozhodne centrální banka
Jaké výnosy v dalších měsících přinesou spořicí účty, které využívá sedm z deseti Čechů, závisí na strategii snižování sazeb České národní banky. Ta podle analytika Rusinka ještě neřekla poslední slovo a sazby bude dále snižovat, ačkoliv už mnohem pozvolnějším tempem než dosud.
„Očekávám, že dvoutýdenní repo sazba se v letošním roce zastaví na 3,5 procenta. To se propíše i do úročení na klientských účtech, které by ale mohlo zůstat v reálném vyjádření mírně pozitivní,“ uvedl.
Konkrétně spořicí účty by podle odhadu ekonoma z Metropolitní univerzity Praha Dominika Stroukala mohly v příštím roce nést už jen 2,5 až tři procenta. Uvedl to v podcastu Ve vatě.
Výhodnějšími alternativami ke snižujícímu se zhodnocování úspor na bankovních vkladech budou ale v letošním roce podle Davida Marka z Deloitte investice do fondů, případně ETF. „Vždy záleží na ochotě akceptovat riziko a samozřejmě na délce investičního horizontu,“ doplnil.
Podle dat Asociace pro kapitálový trh (AKAT) objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, výrazně roste. V loňském třetím čtvrtletí vzrostl o 82 miliard korun na rekordních 1,146 bilionu korun.
„Na tomto růstu se podílelo jak zhodnocení již zainvestovaných peněz, tak i příliv nových investic. Nejpopulárnějšími typy fondů byly i v uplynulém období fondy dluhopisové, akciové, smíšené a nemovitostní,“ uvedla výkonná ředitelka AKAT Jana Brodani.
Zájem investovat potvrzuje ze svých dat například Česká spořitelna. „Počet pravidelných investorů meziročně stoupl o čtvrtinu na 370 tisíc. Celkem investuje, byť ne pravidelně, 660 tisíc klientů České spořitelny,“ uvedl mluvčí banky Filip Hrubý.
