Článek
Na utahování rodinných rozpočtů v důsledku inflace reagují Češi různě. Jedni se pouštějí do větších rizik, anebo jsou nuceni je podstupovat, druzí naopak utužují disciplínu. Zatímco loni se při půjčování peněz chovala vysoce rizikově desetina obyvatel, letos to je o jeden procentní bod více. Jde zejména o lidi ve středním věku s nižším vzděláním.
„Za ten rok ubylo trochu z polštářů, co jsme měli jako rezervu. Nárůst cen energií znamenal pro část populace výdaj, se kterým nepočítali. Museli mobilizovat své zdroje, rodiny a známé, někde museli upravit výdaje,“ řekl pro SZ Byznys Michal Straka, specialista na finanční trh z agentury Ipsos.
Straka byl jedním z hostů Focusu ČBA, který připravuje Česká bankovní asociace a Seznam Zprávy. Téma zadlužování domácností komentoval také Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek výkonné ředitelky ČBA.
Uvedené údaje ukazuje Index rizikového zadlužování, které pro Českou bankovní asociaci (ČBA) vypracovala agentura Ipsos. Reprezentativního průzkumu se zúčastnilo 1000 respondentů ve věku 18 až 79 let a za velmi rizikové je považováno například to, když je člověk ochoten krýt splátky další půjčkou, nebo nezaplatil tři splátky po sobě.
Za menší riziko se pak bere například to, když je ochoten si půjčit na zábavu, nebo si nezjišťuje, zda má nebankovní společnost, od které si půjčuje, licenci ČNB. Rizikové faktory se sčítají, a kdo dosáhne z devítibodové škály aspoň čtyři body, je zařazen do skupiny s rizikovým chováním.
Výzkum ale ukázal také to, že výrazně přibylo lidí, kteří se rizikově nechovají vůbec. Jejich počet stoupl z 33 na 42 procent. Nejzodpovědněji se podle průzkumu chovají mladí do 26 let a senioři s maturitou nebo vyšším vzděláním. Lidé si v minulosti nejčastěji půjčovali na praktické věci, jako jsou automobily a motocykly (34 %), rekonstrukce bytů (27 %) nebo spotřební elektroniku (26 %). Naopak nikdy by si nepůjčili na zážitky nebo dovolenou (72 %), sportovní vybavení (46 %) či běžnou spotřebu (38 %).
„Ta čísla odrážejí racionalitu. Půjčovat si na bydlení a mobilitu je v pořádku. Trochu jsme šlápli na dluhovou brzdu, po krizi se snižovala výše půjček. Méně se půjčují větší částky na rekonstrukci bytu. Méně lidé obměňují spotřebiče,“ dodává Michal Straka z Ipsos.
Klín klínem je připraven vytloukat každý sedmý
Průzkum také ukázal, že na umoření jiné splátky by si zvažovalo půjčit 14 procent Čechů, tedy v případě, že by se do situace, která to vyžaduje, dostali. Šedesát procent z nich by si půjčilo u banky, zhruba třetina pak u příbuzných nebo známých. Loni bylo lidí ochotných se kvůli staré půjčce zadlužit znovu a nevýhodněji „jen“ devět procent.
„Naprostá většina lidí si uvědomuje, že půjčovat si na umoření jiné splátky není příliš zodpovědné chování, na druhou stranu 14 procent cítí, že by se do takové situace mohlo někdy dostat. Pozitivní zprávou v tomto kontextu je alespoň to, že by primárně tuto situaci chtěli řešit se svou bankou spíše než s někým, kdo by jejich problémy mohl ještě více prohloubit,“ komentuje výzkum Michal Straka z agentury Ipsos.
Do kolotoče dluhů lidi může dostat často i jeden nenadálý výdaj v řádu tisícovek. Ideální je mít na kontě pro takové situace rezervu. „Šestiměsíční rezerva je považována za optimální. Když někdo žije od výplaty k výplatě, je dobré si sepsat na papír příjmy a výdaje, zvážit, zda můžu příjmy navýšit třeba brigádou. Dát na jednu stranu výdaje nezbytné a ty, které jsem schopen oželet,“ říká Filip Hanzlík.
V příštím roce zvažuje půjčku osm procent Čechů (na letošek to bylo pět procent). Čtvrtina z nich ji plánuje v rozmezí 100 až 200 tisíc korun, slabší pětina lidí si chce půjčit v rozmezí 20 až 50 tisíc. Češi se hodlají zadlužit nejčastěji kvůli rekonstrukci bytu, což je nárůst oproti loňskému roku. Ve srovnání s loňským rokem naopak výrazně ubylo lidí, kteří zvažují úvěr kvůli vybavení bytu, spotřební nebo bílé elektronice.
Kvůli obavě z rostoucí inflace si 15 procent Čechů v příštím roce naopak neplánuje půjčit a 77 procent by o tom neuvažovalo vůbec (loni jich bylo 82 %).
Češi nejčastěji používají při půjčování nákup na splátky, kontokorent a spotřebitelské úvěry a půjčky. Kontokorent využívají zejména na běžné nákupy (43 %) nebo jako rezervu (33 %). S nákupem placeným kreditní kartou má pak zkušenost 28 procent dotázaných. Nejčastěji ji využívají jako rezervu (63 %) nebo na běžné nákupy (12 %).
Peníze od banky si půjčilo 58 procent dotázaných, to je ve srovnání s loňským rokem o pět procentních bodů víc. Stoupl taky počet lidí, kteří si půjčují od známých a příbuzných. U lidí mezi 18–26 lety je to dokonce polovina z nich.
Mimobankovní společnosti vyhledávají klienti podle Straky z Ipsos proto, že mají za to, že aplikují mírnější kritéria. „Je to proto, že vědí, že tam půjčku dostanou. Část populace ani za bankou nejde, protože si myslí, že jim nepomůže. Někteří už mají za sebou odmítnutí od banky,“ vysvětluje Straka.
„Půjčování v bankách je samo o sobě dobrá zpráva především z pohledu relativně nízkého rizika. Stoupá také procento lidí, kteří vyjadřují přesvědčení o tom, že své půjčky jsou schopni bez výkyvů splácet, což je optimistické. Problematické pak ale je, že dost velká skupina lidí si při sjednávání půjček s nebankovními společnostmi vůbec neověřuje, zda mají licenci od ČNB. Míra rizika v takových případech znatelně roste a dlužník se pak snadno může dostat do velmi nepříjemné situace,“ upozorňuje Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek výkonné ředitelky ČBA.
Nejčastější jsou malé půjčky, nebo nad půl milionu
Češi si často půjčují jen malé částky peněz a většina z nich (dvě třetiny), mají půjčku jen u jednoho poskytovatele úvěru. Celková hodnota půjček bývá nejčastěji do dvaceti tisíc korun (18 %). Druhou největší skupinou lidí jsou pak dlužníci, kteří si naopak půjčují vysoké částky nad půl milionu korun (17 %).
Nejčastějším důvodem je nedostatek hotovosti (62 %), pětina lidí nehodlá čekat a šetřit a 15 procent lidí si půjčuje proto, že nemá možnost našetřit dostatek financí.
