Rizikové profese: Jak si našetřit na odchod do důchodu

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od ledna 2026 vstoupila v platnost nová povinnost pro zaměstnavatele a ti musí nově přispívat na penzi zaměstnancům v rizikových profesích.

„Tahle změna se týká více než 100 tisíc lidí, kteří mají nově nárok na to, aby jim zaměstnavatel povinně přispíval do penzijního spoření. Má jim to pomoct kompenzovat náročné povolání a usnadnit přechod do starobního důchodu, protože budou moci lépe využívat předdůchod,“ říká v Agendě SZ Byznys generální ředitelka Generali penzijní společnosti Jana Zelinková.

Povinný příspěvek zaměstnavatele má činit čtyři procenta z hrubého vyměřovacího základu zaměstnance. Jaký objem peněz to v souhrnu znamená, je podle Jany Zelinkové zatím složité odhadovat.

„Záleží na tom, jaké budou mít ti lidé mzdy, ale také samozřejmě na tom, kolik sami si budou chtít přispívat,“ vysvětluje Zelinková. Podle ní se teprve ukáže, zda půjde pro penzijní společnosti skutečně o příliv nových peněz, nebo spíš o situaci, kdy zaměstnanci sníží peníze, které si na důchod posílají ze svého a nahradí je novým povinným příspěvkem od zaměstnavatele.

„Záleží na tom, jak se k tomu ti lidé postaví individuálně. Je pak na uvážení každého, jestli k tomu bude přidávat další peníze, nebo ne,“ říká. Sama ale očekává spíš první variantu. „Většinou si tam lidé chtějí posílat i vlastní prostředky, protože mají nárok na státní příspěvek a je škoda o něj přijít,“ dodává. Připomíná tak skutečnost, že výše státního příspěvku se odvíjí jen od toho, kolik si na penzi posílá sám zaměstnanec.

Právě státní podpora podle ní dál funguje jako silná motivace. Ideálním modelem tak zůstává kombinace tří zdrojů. „Přispívá zaměstnavatel, přispívá stát a já sama si odkládám na pozdější léta,“ shrnuje.

Kolik si lidé běžně ukládají, se přitom v posledních letech mírně posunulo. „Průměrná částka se dnes pohybuje kolem tisícikoruny měsíčně,“ říká generální ředitelka Generali penzijní společnosti a připomíná, že nárůst úložek souvisel i se změnou nastavení státní podpory. „Když se před dvěma lety zvedla hranice pro státní příspěvek, viděli jsme, že si klienti své vlastní příspěvky navýšili, aby o tu podporu nepřišli.“

U lidí, kteří mají na nový příspěvek nově nárok, už je podle Generali první změna vidět. „Klienti se na nás obracejí, a to jak stávající, tak noví,“ říká Jana Zelinková. Největší nápor ale teprve očekává. „Čekám, že to bude vrcholit v lednu a únoru. Lidé mají tendenci řešit podobné věci na poslední chvíli,“ popisuje.

Zároveň upozorňuje, že v tomto případě se odkládání nemusí vyplatit. „Ten příspěvek se nevyplácí zpětně. Vyplácí se až od následujícího období po podání žádosti, takže čím dřív si o něj lidé požádají, tím dřív na něj budou mít nárok,“ říká.

Podle dat Generali penzijní společnosti zájem o spoření přetrvává nejen u pracovníků v rizikových profesích, ale plošně. „Penzijní spoření nebo penzijní připojištění mají čtyři miliony obyvatel. Je to pořád masový a oblíbený produkt,“ říká Zelinková.

Zároveň ale podle ní dochází ke změně chování klientů. Lidé se víc zajímají o to, jak a kam peníze ukládají, a častěji kombinují více produktů.

Vedle penzijního spoření tak přibývá zájem i například o dlouhodobý investiční produkt (DIP). Podle Jany Zelinkové ale nejde o náhradu, spíš o doplnění. „Většinou to funguje tak, že lidé používají jak penzijní spoření, tak DIP, a rozloží si své investice,“ popisuje.

Na proměnu poptávky reagují i samotné penzijní společnosti. Například Generali loni otevřela alternativní fond. „Umožňuje investovat nejen do světových akcií, ale i do alternativních investic, jako jsou private equity, komodity nebo kryptoměny,“ říká Zelinková.

Podle Zelinkové jsou dnes lidé nejen ochotnější riskovat, ale také lépe informovaní. „Uvědomují si, že pokud chtějí v dlouhém horizontu porazit inflaci, je obecně výhodnější jít do dynamičtějších, hlavně akciových produktů,“ říká.