Čechům už je Česko malé… a hlavně drahé. Kupují byty a domy za hranicemi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Češi se čím dál tím více poohlížejí po nákupu nemovitostí v zahraničí. Mají pro to různé důvody - splnění snu o životě v horách či u moře, zdravější životní styl, pojistku na bydlení pro případ zhoršené geopolitické situace, lepší zhodnocení peněz či jako formu zajištění na stáří.

Zájem o nákup zahraničních nemovitostí roste významněji poslední dva roky. „Kvůli zdražování nemovitostí v Česku opravdu stoupá zájem o nákup nemovitostí v cizině. Kupují je hlavně pro vlastní potřebu rekreace a dále je také pronajímají. Obvykle to bývají lidé před důchodem, kteří prodají nemovitost v Česku a většinu roku pak tráví v teplých končinách Evropy,“ popisuje Matěj Novák, zakladatel platební společnosti EasyChange a člen představenstva České fintech asociace k nákupu nemovitostí v zahraničí.

Češi, jako fyzické, ale i právnické osoby, podle něj nejčastěji převádějí peníze na nákup nemovitostí do zemí eurozóny směrem na jih od naší země. „Pravidelně posíláme peníze do Španělska, Itálie a Chorvatska. Průměrná částka, za kterou Češi nakupují nemovitosti v zahraničí, je přibližně 150 tisíc eur (cca 3,8 mil. Kč, pozn. red.),“ líčí Novák.

V poslední době se však zvedá zájem také o Egypt, kde však lidé musejí počítat s tím, že jejich peníze „potečou“ digitálním světem pomaleji kvůli zesílené kontrole AML. Před každým převodem je proto nutné doložit kupní smlouvy a původ peněz určených na nákup nemovitosti. Transakce, která standardně proběhne do 24 hodin, se tak může zdržet i více než o týden.

Lidé si však podle něj rádi na převod peněz počkají, protože je pro ně konverze měn levnější proti bankám v průměru o 2,5 procenta. Při platbě například 200 tisíc eur tak mohou klienti ušetřit přes 120 tisíc korun.

Růst zájmu o nákup nemovitostí v zahraničí potvrzuje společnost SUR REAL Investments, která se specializuje na prodej investičních apartmánů v Alpách. „Zájem o ně je stabilně velký a v čase roste. Ačkoliv lze už i v Rakousku cítit známky globálního oteplování, stále platí, že areály, kde lze lyžovat ve výšce nad 2000 metrů nad mořem, se nedostatku sněhu bát nemusejí,“ vysvětluje jeden z důvodů atraktivity investic Tomáš Chrobák z investiční firmy.

Vliv rostoucí poptávky po alpských nemovitostech v souvislosti s globálním oteplováním potvrzuje i developerská společnost Limestone Holding. Ta nedávno dokončila luxusní hotel v Hinterstoderu ve výšce 1400 metrů nad mořem a jednotlivé apartmány prodává soukromým investorům, protože si všimla, že investoři pomalu opouštějí lyžařská střediska v zemích, kde nedostatek sněhu a zavřené sjezdovky ohrožují obsazenost místních ubytovacích zařízení během zimní sezony.

„Je zjevné, že pozornost zahraničních soukromých investorů se v důsledku klimatických změn přesouvá směrem k rakouským Alpám. A dokonce i zde je nadmořská výška a s ní i garance sněhu v příštích letech klíčový faktor,“ poznamenává Michael Fröhlich, obchodní ředitel společnosti.

Zájem o rakouské nemovitosti se však posouvá i do nižších nadmořských výšek. Země totiž v poslední dekádě investovala mnoho peněz do rozšíření nabídky aktivit pro letní sezonu a vystavěla stovky treků pro horská kola, bobové dráhy, dětské parky, koupaliště a podobně, což zvyšuje poptávku po nákupu od lidí, kteří chtějí žít aktivním životem. Na atraktivitě získávají u Čechů i Korutany, které fungují jako celoroční destinace.

Ze zkušeností SUR REAL Investments vyplývá, že apartmány si kupují nejčastěji dva typy investorů. Prvním je klasický manželský pár se středním či vyšším středním příjmem, který prodal nemovitost v Česku (například domek po rodičích) a hledá příležitost, jak nabyté peníze bezpečně uložit a zhodnocovat v čase.

Druhou skupinou jsou investoři s vyššími příjmy, kteří rádi investují do rezidenčních nemovitostí, ale nemají absolutně čas se o takovou nemovitost starat a kupují si je třeba formou spolupodílnictví, kde se jim o nemovitost starají externí zaměstnanci.

Že se taková investice může dobře vyplatit, ukazují nárůsty cen 60metrových apartmánů ve vybraných lokalitách. Průměrná cena takového bytu v tyrolském Kirchbergu se za poslední dva roky zvýšila o více než polovinu, ze 7300 eur na více než 11 000 eur za metr čtvereční.

„Ve Veldenu stačil stejně velkým apartmánům pouhý rok na zvýšení ceny o 40 procent a i ve vyhlášených lyžařských střediscích, jako je Zell am See, Kaprun nebo Schladming rostly loni ceny rezidenčních nemovitostí zhruba o pětinu a s velkou rezervou tak překonaly míru inflace,“ vypočítává Chrobák.

Do hotelu v Rakousku (Hotel Stubnerhof Bad Gastein) se rozhodl investovat například Jan Herget, bývalý ředitel agentury CzechTourism, který jakožto aktivní sportovec spoluvlastní také Beachklub Ládví a Kayak Beach Bar. Uvažovat o podobné koupi, v níž by spojil investiční příležitost i možnost sám aktivně sportovat ve vlastní nemovitosti uprostřed hor, začal už dávno.

„Přemýšlel jsme o tom desítky let. Realizace snu je však na hony vzdálená původní myšlence, proto to trvalo tak dlouho. Loni jsme se ale spojily dvě rodiny a využily jsme v tu chvíli velmi atraktivní nabídku. Daly jsme do ní své úspory a k tomu převzaly úvěr za skvělá dvě procenta,“ popisuje Herget.

Bývalý šéf CzechTourismu nečeká, že mu bude investice přinášet 20 procent ročně, ale bere ji kromě možnosti relaxovat v přírodě a setkávat se jako hoteliér se zajímavými lidmi i jako zajištění na stáří. „Je to náš koníček a zároveň takové důchodové připojištění,“ dodává hoteliér.

Jiří Sedlák zase uvažuje o tom, že se přestěhuje na italský poloostrov Gargano. „Doba je nejistá. Poláci začali skupovat v obavě před válkou domy ve Španělsku. My máme rádi Itálii, proto z podobného důvodu uvažujeme o malém domku se zahrádkou či malém bytě na poloostrově Gargano, do kterého bychom vložili své úspory a přestěhovali se tam,“ říká překladatel z polštiny do češtiny.

Lidé obávající se zhoršení geopolitického vývoje uvažují podle odborníků z realitního prostředí také o investicích v Argentině, Kostarice či třeba Maroku. Vedle vlastních úspor se část z nich snaží získat peníze na nákup v tuzemských bankách.

Komerční banka, Moneta Money Bank, Mbank, UniCredit Bank, Fio banka či VÚB svým klientům na nákup zahraničních nemovitostí půjčují pomocí takzvané neúčelové americké hypotéky. U ní se neptají, na co klient peníze potřebuje ani to nechtějí ničím doložit, ale musejí dát v zástavu nemovitost v Česku (u VÚB na Slovensku).

Například mBank poskytne úvěr do výše 75 procent z hodnoty nemovitosti (LTV) a Air Bank, která je začala nabízet loni na jaře, až do výše 80 procent.

„Financování nemovitostí v zahraničí jsme začali nabízet jako doplňkovou variantu. Průměrná hypotéka činí 3,3 milionu korun a aktuálně představují asi jedno až dvě procenta naší produkce hypoték,“ popisuje zájem o úvěry vedoucí hypotečních služeb Air Bank Marek Richter.

Větší zkušenosti s úvěrováním zahraničních nemovitostí má Oberbank, která u nemovitostí v Rakousku, Slovensku či Německu akceptuje jako zástavu k hypotečnímu úvěru nemovitosti kupovanou přímo v těchto destinacích až do 80 procent LTV.

„Pokud klient chce kupovat nemovitost v jiné zemi, využíváme produktu ‚americké hypotéky‘ s LTV až 75 procent, kde je výhodou, že umíme i tento typ financování poskytnout s úrokovou sazbou obdobnou jako u klasické hypotéky na vlastní bydlení. Všechny typy úvěrů umíme poskytnout v korunách a případně v eurech, v závislosti na měně příjmu žadatele o úvěr. Úvěr v eurech poskytneme výhradně klientům s udržitelnými příjmy v této měně,“ vysvětluje vedoucí pobočky Oberbank v České republice Filip Vavruška.

Zájem o zahraniční nemovitosti podle něj umocnil covid, který nás „uvěznil doma“ a navýšil touhu po vlastní nemovitosti v dojezdové vzdálenosti autem (Rakousko, Slovensko, Španělsko, Chorvatsko, Rumunsko).

„Někteří klienti mají pasivní příjmy, mohou více využívat práci v rámci ‚home office‘, nemusí chodit pravidelně do práce a zimu rádi tráví v teple, takoví klienti investují v zámoří - typicky v Egyptě, Bali, Dubaji,“ dodává Vavruška.