Článek
V prvním čtvrtletí 2022 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda proti stejnému období loni o 7,2 procenta. Zvýšila se tak o 2 533 korun na 37 929 korun. Ale protože inflace dosáhla 11,2 procenta, tak průměrná mzda reálně klesla o 3,6 procenta. Klesla tak nejvíce od druhého čtvrtletí roku 1998.
Reálně se v prvním čtvrtletí snížila mzda 94 procentům všech zaměstnanců. Polepšilo si jen zhruba 115 000 zaměstnanců, tedy zhruba tři procenta, a to v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Nejvíce reálně mzdy klesly zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání. Na úterní tiskové konferenci o tom informovala vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jitka Erhartová.
Podle ekonomů je téměř jisté, že kvůli rostoucí inflaci budou v reálném vyjádření mzdy klesat celý letošní rok.
„Přestože zaměstnanci v průměru vydělávají více peněz, v obchodech si za ně mohou koupit méně zboží a služeb. Kvůli tomu dochází k poklesu životní úrovně zaměstnanců,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Kdyby odbory prosadily růst příjmů zaměstnanců o velikost inflace, vyvolalo by to další silný tlak na růst cen. To by následně vedlo k dalším požadavkům na růst příjmů zaměstnanců a nic by se tím nevyřešilo. Pouze by docházelo k roztáčení inflační spirály,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Propad reálných mezd je důsledkem současné obrovské inflační vlny, upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Mzdová restrikce, jakkoliv lidsky nepříjemná a politicky obtížná, je podle něj nutnou podmínkou pro zkrocení inflace. S propady reálné mzdy počítá Sobíšek i v následujících čtvrtletích.
„Mzdy začnou reálně růst patrně od prvního kvartálu 2023, kdy se jejich nominální tempo zvýší v opožděné reakci na letošní inflační vlnu, navíc inflace klesne do meziročních jednociferných hodnot. Dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale asi protáhne až do roku 2024,“ dodal analytik.
Zatímco zrychlování inflace nezpomaluje ani ve druhém čtvrtletí, firmy se zvyšováním mezd nejspíše pospíchat nebudou, míní analytik Deloitte David Marek. Pokles reálných mezd bude podle něj jedním z klíčových faktorů, který přispěje k poklesu spotřeby domácností v nejbližších čtvrtletích, což může vést k recesi celé ekonomiky.
Analytik Patria Finance Jan Bureš za celý rok 2022 tak v průměru očekává skoro osmiprocentní reálný propad mezd. Něčemu podobnému naposledy čelily české domácnosti na počátku devadesátých let, upozornil.
Medián atakuje 32 tisíc korun
Medián mezd činil 31 923 Kč, a vzrostl tak o 6,6 procenta. Medián je pomyslná střední hodnota, kdy polovina populace bere nižší mzdu než medián a polovina vyšší. U mužů dosáhl 34 362 korun, u žen byl 29 262 korun.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů dvě procenta.
Podle ČSÚ byl nejvyšší růst průměrné mzdy zaznamenán v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (15,9 %), činnosti v oblasti nemovitostí (13,9 %) a ubytování, stravování a pohostinství (11,2 %). K nejnižšímu růstu o 1,9 % došlo ve veřejné správě a obraně.
Medián mezd u mužů dosáhl 34 362 korun, u žen byl 29 262 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 733 korunami a 60 467 korunami.
Loni byla situace jiná – reálně klesla průměrná mzda až v posledním kvartálu, a to o dvě procenta, předtím rostla i po započtení inflace. Nominálně se mzda zvyšovala ve všech čtvrtletích.
