Průměrná česká rodina si kvůli novým opatřením připlatí tisíce korun

Vláda ve čtvrtek představila nová úsporná opatření, která mají jasný cíl. Omezit výdaje, a naopak přivést do státního rozpočtu nové příjmy, které by mohly snížit tempo zadlužování státu.

„Kdybychom nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se vymkla z ruky,“ zahajoval premiér Petr Fiala tiskovou konferenci, kde byla opatření představena. Změny se promítnou v mnoha oblastech dnešního života Čechů. Součástí jsou primárně daňové změny, které se dotknou zaměstnanců i OSVČ.

Průměrná česká domácnost, pokud projdou všechny změny v aktuální podobě, pocítí opatření hned v několika základních bodech, jak ukazuje modelový příklad, který pro názornost připravila redakce SZ Byznys.

Po započítání zvýšených odvodů do státní pokladny, a naopak omezení státní podpory, na kterou byla průměrná česká rodina dosud zvyklá, půjde o tisíce korun za rok.

U výdajů obyvatel, které poputují do státního rozpočtu, jde zejména o vyšší poplatky za vodné a stočné, které sice bude patřit do skupiny poplatků se sníženým DPH, nově ale bude daněno místo 10 procenty 12. V praxi se toto zvýšení na průměrnou spotřebu rodiny promítne v řádu stovek korun.

„Co se týče dodávek vodného, stočného a tepla, členské státy Evropské unie nejsou v přístupu k uplatňování sazby DPH jednotné. Lze pozorovat značné rozdíly napříč EU. Například v Maďarsku se uplatňuje sazba ve výši 27 %, zatímco na Maltě jsou dodávky vody od DPH osvobozeny. Vláda navrhuje od příštího roku zachovat tyto dodávky ve snížené sazbě, avšak kvůli změně z 10 na 12 % by mohlo dojít k mírnému zvýšení ceny pro koncové spotřebitele,“ komentuje Martin Diviš, vedoucí partner daňových služeb PwC Česká republika.

Další položkou v rámci výdajů bude nové nemocenské pojištění, které si budou částečně hradit zaměstnanci sami. Sazba bude 0,6 procenta, což má do rozpočtu přinést téměř 12 miliard korun ročně. Pro zaměstnance s mediánovou mzdou to bude znamenat další náklad ve výši asi 2600 korun za rok. Pro domácnost s dvěma pracujícími půjde tak o více než pět tisíc korun za rok.

„Nemocenské pojištění, které si budou platit nově zaměstnanci, je plošné opatření, které bude zvyšovat zdanění všech skupin zaměstnanců, včetně těch s nejnižšími příjmy. Toto opatření tedy dále snižuje již dnes nízkou progresivitu zdanění práce. Potřebovali bychom spíše ubírat zdanění u nízkopříjmových skupin, nebo ho alespoň nezvyšovat, a naopak zvyšovat zdanění u vyšších příjmů, což toto opatření určitě nebere v potaz,“ komentuje bod konsolidačního balíku Klára Kalíšková, která působí na Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při akademickém pracovišti CERGE-EI a Fakultě informatiky a statistiky VŠE.

Pokud domácnost vlastní nemovitost, nemine ji ani navýšení majetkové daně. Sazby daně z nemovitých věcí se podle materiálu Ministerstva financí zvýší až na dvojnásobek. Také bude zavedena automatická valorizace podle inflace, a to od roku 2025. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu, dojde ke zdvojnásobení daně. To bude v průměru znamenat výdaj pro majitele v řádech stokorun ročně.

„Například za průměrný sedmdesátimetrový byt na Praze 1 dnes majitel zaplatí cca 1700 Kč ročně, nově bude platit cca 2500 Kč. Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 Kč, nově to bude asi 1200 Kč. V Ostravě a v Plzni se daň liší podle městské části. V obou městech může dosahovat až 770 Kč s tím, že nově to bude zhruba 1450 Kč,“ píše ministerstvo ve zprávě.

„Je pravda, že stávající nastavení daně z nemovitosti patří ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi světa k nejnižším. V tomto ohledu lze považovat její zvýšení za férové. Je potřeba si ovšem uvědomit, že u nájemních bytů je daň z nemovitosti pro majitele náklad, který se zcela jistě projeví v ceně nájmu,“ reagovala na zvýšení daně Asociace nájemního bydlení.

Zásah do rozpočtu některých domácností budou ale ovlivňovat i změny daňových slev a státní podpory, na kterou byly zvyklé. Příkladem je zrušení takzvaného školkovného neboli slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení.

Hlavním důvodem zrušení je podle vlády fakt, že benefit uplatňují zpravidla středně- a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco nízkopříjmoví po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí. Školkovné je zákonem stanovené na maximální částku ve výši minimální mzdy. V roce 2023 jde tedy o 17 300 korun.

Vláda mimo jiné navrhuje také snížení slevy na dani pro manželku nebo manžela, která se nově omezí výhradně na manžela či manželku pečující o dítě do tří let věku.

„Jde o relativně velkou změnu, sleva zůstane jen asi 33 % rodin, které ji dnes čerpají. Dosud tuto slevu čerpala řada rodin, které mají buď větší děti, nebo jeden z manželů odešel do důchodu. Jde podle mého názoru o krok správným směrem, protože tato sleva je opravdu vysoká, ročně dosáhne téměř 25 tisíc korun a odrazuje druhého vydělávajícího od návratu na pracovní trh,“ vysvětluje ekonomka Kalíšková.

„Na druhou stranu na podporu rodin s dětmi do třetích narozenin je tu už rodičovský příspěvek, který bylo možné navýšit, aby se pokryl případný výpadek této slevy pro nepracujícího rodiče,“ dodává Kalíšková.

Nepříjemnou zprávou pro některé domácí rozpočty může být také snížení podpory stavebního spoření. Pro stávající i nové smlouvy se sníží na maximálně 1000 korun na rok.

„Nově budou moci poskytovat produkt stavebního spoření také přímo banky a úvěry ze stavebního spoření se budou poskytovat zejména na realizaci energeticky úsporných opatření pro domácnosti,“ navrhuje Ministerstvo financí.

Domácnost, která pro každého ze čtyř členů spoří do stavebního spoření tak, aby získala maximální výši podpory, získá po uplynutí lhůty za rok takového spoření namísto osmi tisíc čtyři.

Podle Asociace stavebních spořitelen její členové od počátku diskuzí o úpravách státní podpory usilovali o to, aby byl původní příspěvek zachován a s ním byla zachována i atraktivita stavebního spoření nejen jako spořicího, ale také úvěrového produktu. „Respektujeme dohodu vládní koalice,“ dodává asociace ve svém vyjádření.