Článek
Na začátku ledna si držitelé státních protiinflačních Dluhopisů republiky, které prodávala vláda Andreje Babiše, připsali na účet zhodnocení 15,1 procenta. Jinými slovy, když si někdo koupil tyto dluhopisy za 100 tisíc korun, připsal si na účet 15 100 korun.
Výnosy těchto cenných papírů, které si mohli koupit občané Česka, se řídí inflací vyhlašovanou Českým statistickým úřadem, a to zhruba měsíc před datem připsání výnosu na majetkový účet. Podle posledních dat rostly za celý loňský rok spotřebitelské ceny v průměru o 15,1 procenta.
Stát drobným investorům, kteří protiinflační dluhopisy drží, loni vyplatil na úrocích skoro čtyři miliardy korun. „V roce 2022 byly formou reinvestice vydány dluhopisy určené pro občany v celkové jmenovité hodnotě 3,8 miliardy korun,“ uvedla pro SZ Byznys mluvčí Ministerstva financí Gabriela Krušinová.
Občané podle ministerstva drží aktuálně Dluhopisy republiky v celkové jmenovité hodnotě 80,1 miliardy korun. Naprostá většina jsou přitom protiinflační dluhopisy, u nichž se výnosy razantně zvedají spolu s rostoucím indexem spotřebitelských cen.
Současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prodej státních dluhopisů pro občany pozastavil, jelikož se kvůli vyšší inflaci půjčky od občanů prodraží. A to přesto, že letos se podle odhadů České národní banky má inflace snížit na 9,1 procenta. A budou se tak snižovat i úrokové platby občanům.
Na finančních trzích si stát na svůj provoz půjčuje řádově levněji. Desetileté cenné papíry stát investorům naposledy prodal se zhruba 4,5procentním úrokem.
Platby občanům jsou však pořád jen zlomkem toho, kolik musí stát za svůj dluh zaplatit na úrocích celkově. „Nadále platí, že celková jmenovitá hodnota v oběhu dluhopisů určených pro občany představuje 3,1 procenta podílu na celkovém státním dluhu. Tyto výdaje tedy nepředstavují významnou část nákladů na celkovou obsluhu státního dluhu,“ dodala Krušinová.
Státní dluh však naopak kvůli vysokým schodkům v příštích letech poroste a s ním i výdaje na jeho obsluhu. Zatímco loni zaplatil stát na úrocích necelých 50 miliard korun, letos to má být 70 miliard, a v roce 2025 dokonce sto miliard korun.
Stát nevybere na daních dostatečné množství peněz, aby mohl financovat svůj provoz, platit důchody a sociální služby občanům. Půjčit si letos plánuje 649,0 miliardy korun, což odpovídá 9,2 procenta HDP. Z toho je plánovaná výše splátek státního dluhu 352,5 miliardy korun a rozpočtovaný schodek státního rozpočtu na rok 2023 ve výši 295 miliard korun.
