Článek
Nejrychlejší růst cen cukru v Evropě, druhý nejrychlejší u rostlinných olejů, třetí největší zdražování u másla, mléka a chleba. Zákazníci trpí, i když ve zmíněných komoditách Češi značnou část své produkce vyvážejí.
V říjnu rostly ceny potravin v tuzemsku o 26,7 procenta, sedmým nejrychlejším tempem v Evropě po třech pobaltských zemích, Maďarsku, Slovensku a Bulharsku. Nejnovější data Eurostatu přitom ukazují, že viníkem byly potraviny, kterých má Česko dostatek, nebo aspoň vlastní produkcí pokrývá většinu trhu.
Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi
Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.
Mohlo by vás také zajímat:
Zdražení cukru o sto procent, másla, mouky a rostlinných olejů víc než o polovinu hledá v Evropě těžko srovnání. Pod snesitelnou hladinou drží inflaci hlavně zboží z dovozu, například ryby, zelenina, ovoce nebo čokoláda, kde se cenový růst drží proti loňsku pod hranicí deseti procent.
Zdražení cukru, ke kterému došlo počátkem října ve všech supermarketech, vysvětlil bývalý ředitel největší cukrovarnické společnosti TTD Tereos Oldřich Reinbergr tím, že cukrovarům vypršely staré kontrakty na energie a musejí nakupovat mnohem dráž. „Zemědělci se potýkají se stejným problémem a řekli si o vyšší cenu základní suroviny,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Přesto existuje jednodušší vysvětlení. Čtvrtého října zdražily cukr všechny supermarkety v Německu a namísto osmdesáti centů za kilogram chtěly ze dne na den 1,30 eura. České maloobchody prostě jen kopírovaly cenu u sousedů. Pro tuzemské zákazníky to má nevýhodu, že za cukr platí stejně jako bohatí Němci.
To u většiny potravin dosud nebývalo zvykem, protože Češi podle Eurostatu platili ještě v minulém roce za potraviny necelých 90 procent evropského průměru. Protože letošní inflace zasáhla Česko u potravin citelněji, dosáhly zdejší ceny 96 procent průměru EU. Konkrétně u potravin produkovaných v Česku však může být situace ještě horší.
Podrobná statistika zahraničního obchodu od ČSÚ ukazuje, že zdejší producenti využili během roku úzkých hrdel při dodávkách některých potravin zvláště na jihu Evropy a začali víc vyvážet. Dočasný nedostatek u sousedů jim například umožnil, aby u pšenice a slunečnicového oleje zvýšili exportní ceny o 40–50 procent. Logicky pak žádali stejnou cenu od tuzemských odběratelů. V jiných případech, například u cukru a vajec, zvýšili vývozní kvóty, a tím omezili nabídku na českém trhu.
Dosud nejsou k dispozici data, která by ukázala, do jaké míry mohou za české zdražování potravin vysoké ceny energií a do jaké míry zemědělci a výrobní podniky zvýšili svůj zisk.
