Přichází balík úspor a někdo ho zaplatit musí. Rodinu vyjde na tisíce

Dopady konsolidačního balíku na lidi nelze přejít mávnutím ruky, ale zažili jsme už drastičtější časy, myslí si Helena Horská. „Tak dramatické jako na začátku transformace nebo během globální finanční krize v letech 2009 a 2010 to nebude,“ domnívá se hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Horská vyčíslila dopad balíčku, který má vzpružit zadlužené veřejné finance, na 15 tisíc na průměrnou domácnost. Náklady se rozloží do dvou let, jak bude postupně balíček nabíhat.

Podle výkonného ředitele Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleše Roda je balíček něco za něco. „Cenovka balíčku je vidět, ale to, co umožní podržet veřejné finance, vidět není, protože to domácnosti vnímají jako automatické, nárokové. Turbulentní roky spojené s covidem, nárůstem cen energií a inflací posunuly prahy citlivosti. Samotná účinnost balíčku tak nebude drasticky na peněženky dopadat, i když se projeví. To je účel konsolidace: někdo ji zaplatit musí.“

Podle Horské ji zaplatíme všichni. „Náklady balíčku jsou možná až příliš rovnoměrně rozloženy na celou společnost, na firmy, zaměstnance a zbytek na OSVČ, důchodce, rentiéry,“ řekla SZ Byznys. Z celkových 147,5 miliardy, které mají opatření státu přinést, zaplatí 76,4 miliardy firmy, zejména na vyšší firemní dani. A 71,1 miliardy zaměstnanci, spotřebitelé a důchodci.

Podle ekonoma Roda je konsolidace „velmi umírněná“ a nutná.  „Je v zásadě jen cestou k možnosti pokračovat v současném dluhovém financování českých veřejných financí za snesitelných podmínek (rating a signál pro investory). Domácnosti tak dál budou čerpat veřejně poskytované statky v podobném rozsahu.“

Balíček přináší hned několik změn v daních. Ty zásadní se odehrají v DPH. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent se zavádí jedna 12procentní daň. Některé položky, které doposud byly ve snížené sazbě, se přesouvají do základní, 21procentní sazby. Patří sem například řezané květiny, kadeřnické služby, točené pivo, oprava obuvi, palivové dříví nebo odvoz odpadu.

Potraviny si daňově polepší, namísto 15% z nich budou obchodníci odvádět pouze 12% daň z přidané hodnoty. Podle Aleše Roda se změna na cenovkách projeví. Do jaké míry, podle něj záleží na zemědělcích a výrobcích potravin. „V retailu je konkurence. Aby ceny poklesly a snížení DPH se do cen propsalo, musí zůstat velkoobchodní ceny stabilní. Pokud zemědělci, výrobci potravin a jejich dodavatelé zdraží o více než 3 %, tak to efekt změny DPH vymaže,“ uvedl Rod.

Rod ale upozorňuje, že hlavní cíl rošády v DPH není zlevnit spotřebitelům zboží, ale vybrat více na daních. „Účel daně z přidané hodnoty je zdražovat výrobky o daň, a vybírat tak peníze do rozpočtu. Debaty o ‚zlevňování zboží‘ skrze kosmetické úpravy nepřímých daní mi tak přijdou spíše úsměvné.“

Potraviny v našem spotřebním koši začínají meziměsíčně zlevňovat. Když to porovnáme s klesajícími cenami producentů potravin a cenami zemědělců, měly by obchody podle Heleny Horské zlevňovat ještě rychleji. „Obchodníci jsou teď na řadě, aby zohlednili předchozí pokles cen zemědělských plodin a také už několik měsíců trvající pokles cen zemědělských výrobců i do cen na pultech obchodů.“

U tabáku se v roce 2024 zvedne spotřební daň o 10 procent. V letech 2025 až 2027 bude každý rok zvyšování této daně pokračovat ještě o 5 procent. U zahřívaného tabáku se bude v letech 2024 až 2027 spotřební daň zvedat pravidelně o 15 procent. Nově bude zavedena spotřební daň u nikotinových sáčků a náplní do e-cigaret.

Daň z nemovitostí půjde od ledna na 1,8 násobek současného stavu. Ekonomové se shodnou, že dopad na trh s bydlením bude nulový. „Daně zůstávají na úrovni, která primárně nebude ovlivňovat ochotu kupovat, držet nebo prodávat,“ řekl Aleš Rod.

Pro většinu majitelů zůstane daň z nemovitosti v řádu stokorun, maximálně nízkých tisícovek ročně. Do rozpočtu obcí přinesou v příštím roce 9 miliard korun. „Pomůže to obcím, které si vydobyly, že se navýšení stane součástí jejich příjmů. Doufám, že velké obce využijí příjmy k tomu, aby zajišťovaly investice do infrastruktury a základní služby pro rodiny s dětmi,“ doufá Horská.

O podobu benefitů svedla vláda lítý boj s odbory. Nakonec zaměstnancům daňové zvýhodnění benefitů, jako jsou například MultiSport karty, zůstane. A to až do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období.

„Jakmile bude zaměstnanec čerpat benefity za více než polovinu průměrné mzdy za rok, což je teď zhruba 22 tisíc, bude mu částka nad limitem dodaněna,“ upozornila Helena Horská. O benefity ale lidé nepřijdou, shoduje se s Alešem Rodem.

„S ohledem na nízkou nezaměstnanost a nízký postup automatizace a robotizace je kvalitní zaměstnanec nedostatkovým zbožím. A tak to zůstane. Spíše než do peněženek zaměstnanců se změna promítne do nákladů zaměstnavatelů, kteří budou skrze benefity motivovat zaměstnance,“ vysvětlil Rod.

O stokoruny měsíčně z každé výplaty přijdou lidé kvůli návratu nemocenského pojištění. Od ledna se jim bude nově strhávat 0,6 % z jejich hrubého příjmu. Z průměrné hrubé mzdy, která loni činila 40 353 korun měsíčně, přijdou každý měsíc kvůli nemocenskému o 242 korun.

Maximální roční příspěvek se u „stavebka“ nově sníží z 2000 Kč na tisícikorunu. A to i u starých smluv. Aleš Rod částečný odliv klientely předpokládá. „Asi k němu částečně dojde, na druhou stranu Češi jsou konzervativní a ve finančních otázkách mnohdy nepříliš racionální, stačí se podívat na podíl vkladů na běžných účtech.“

„Stavební spoření je primárně určeno k investicím do nemovitostí, ať je to rekonstrukce, nebo výstavba. A nová úprava jde tímto směrem,“ říká Horská.

Odvodová zátěž OSVČ se zvýší z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy. Zároveň by osoby samostatně výdělečně činné měly platit nejméně 55 procent namísto současných 50 procent základu daně. Prošlo i zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce.

Že by se kvůli tomu z živnostníků stali ve velkém zaměstnanci, Aleš Rod spíše nečeká. „Mezera zdanění zůstává pořád významná. Spíše dojde k pokusům nepřiznávat určitou část tržeb či pokusům o barterování než k tomu, že by se OSVČ hrnuly do zaměstnaneckých poměrů. Ale na statistiky této oblasti jsem sám dost zvědav, zejména u nízkopříjmových OSVČ, které volí mezi podnikáním, nebo mezi sociálním polštářem státu a prací na černo.“

„Na vesnicích, kde někdo takhle třeba provozoval nějakou dílnu, obchůdek, nějakou službu, tak může zvažovat, zdali takovouhle službu neukončí, protože ten povinný minimální odvod může být pro ně při nepravidelných nízkých příjmech značnou zátěží,“ varuje Horská.

Nová pravidla pro živnostníky má Horská za promarněnou šanci narovnat podmínky. „My jako Národní ekonomická rada vlády jsme doporučovali se spíše podívat na vysokopříjmové osoby samostatně výdělečně činné s nízkými náklady.“