Článek
Zrušením či omezením státní podpory chce vláda uspořit až 4,2 miliardy ročně. „Státní příspěvek stavebního spoření neplní svůj účel. V okamžiku tak těžké situace veřejného rozpočtu jsou oblasti, kde jsou peníze daňových poplatníků užitečnější,“ řekl pro SZ Byznys před časem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle stavebních spořitelen se ale státu podpora mnohonásobně vrátí na úvěrech na bydlení, které z vkladů spořitelů spořitelny poskytují. „Za čtyři miliardy státní podpory generujeme každý rok 60 miliard stoprocentně účelových úvěrů, které šly minulý rok z více než 53 procent do rekonstrukcí a do energetické tranzice českých domácností,“ říká Michael Pupala, generální ředitel Modré pyramidy, v pořadu ČBA Focus.
„Pokud by se státní podpora snížila na tisíc, tak by o polovinu poklesla balance sheet z primárních vkladů stavebních spořitelen. Snížila by se kapacita pro poskytování úvěrů na velmi žádanou oblast energetiky,“ říká také Libor Vošický, šéf Asociace českých stavebních spořitelen a předseda představenstva Stavební spořitelny ČS.
Smlouva o stavebním spoření totiž neznamená jen možnost získat státní podporu, ale především dává svému držiteli právo na úvěr s předem sjednanou úrokovou sazbou. Donedávna byly úrokové sazby hypoték natolik nízké, že jim úvěry ze stavebního spoření nemohly konkurovat.
Situace se však obrátila, když začala ČNB úroky svižně zvyšovat a sazby hypoték trend kopírovaly. Aktuálně se úrok u hypotéky s pětiletou fixací a hodnotou do 80 procent nemovitosti pohybuje nad šesti procenty, což trh s hypotékami prakticky zmrazilo. Meziročně se propadl zhruba o 80 procent.
Propad zaznamenaly i úvěry ze stavebního spoření, stavební spořitelny v roce 2022 poskytly nové úvěry za 56,7 miliardy korun, což představovalo propad „jen“ o 50 procent.
Michael Pupala teď varuje, že s odlivem klientů kvůli případnému snížení podpory státu, přestanou mít spořitelny z čeho financovat drobnější levné úvěry na rekonstrukce bydlení. „Kdybychom ten pomyslný bazén depozit vypustili, budeme muset půjčovat za standardní tržní sazby. V tu chvíli tady nebudou úvěry s průměrnou sazbou kolem pěti procent, ale jen ty spotřebitelské se sazbou devět procent.“
Stavební spořitelny v současné době poskytují zhruba 40 až 50 procent úvěrů ze stavebního spoření, tedy s „lepší“ úrokovou sazbou. Zbytek tvoří tzv. překlenovací úvěry. Podle Tomáše Nidetzkého, bývalého viceguvernéra ČNB, by poskytování dostupných úvěrů mělo být hlavním cílem stavebního spoření.
Podpora by ale neměla mít formu dotace, jako má nyní „stavebko“, míní Nidetzký: „Mně by se líbilo, vytvořit s bankovním sektorem model, kdy by byl příspěvek státu návratný. Stát by poskytl bezúročné půjčky, které by v kombinaci s půjčkami, které poskytují stavební spořitelny, ještě snížily náklady pro klienty. Půjčky se zpátky vrátí do ekonomiky.“
Trh stavebního spoření celkem tvoří 330 miliard vkladů. „Čtyřicet procent klientů je po vázací lhůtě, může odejít okamžitě,“ uvedl Pupala. Rozkolísání trhu ale nehrozí, avizuje Tomáš Nidetzký, bývalý viceguvernér ČNB. „I stavební spořitelny by přišly s produkty, aby atraktivitu spoření zvýšily. Český bankovní systém je velmi odolný,“ uvedl Nidetzký.
Stavební spořitelny jsou taky kritizovány za vysoké poplatky. Konkurence některé z nich donutí ke změně, míní Vošický: „Jde o konkurenční trh. Každá spořitelna se bude snažit být co nejatraktivnější. Stejně jako zanikly poplatky za uzavření vkladové smlouvy, stejně se mohou vyvinout poplatky za služby spojené s vedením účtu.“
Státní příspěvek ke stavebnímu spoření politici snižovali už dvakrát. Nejprve v roce 2004, kdy klesl z 25 procent naspořené roční částky s limitem 4,5 tisíce korun na jednu smlouvu na 15 procent s limitem 3000 korun. Další snížení – na deset procent s limitem 2000 korun ročně – přišlo v roce 2011.
Partnerem pořadu ČBA Focus je Česká bankovní asociace.
