Kdo nabízí největší úrok na spořicím účtu? Stále lze sehnat i šest procent

Úrokové sazby z vkladů jdou dolů. Tuzemské banky a záložny k tomu tlačí snižující se sazby České národní banky, kde ta nejzákladnější – dvoutýdenní repo sazba – činí aktuálně 5,75 procenta.

V porovnání s loňským rokem není pokles v sazebnících na první pohled tak znát. Zatímco ČNB snížila od prosince do současnosti základní sazbu o 1,25 procentního bodu (od června 2022 až do prosince 2023 ji držela na sedmi procentech), banky snižují úročení na spořicích účtech o desetiny procenta.

Nejradikálnější ve snižování sazeb byla z velkých bank Česká spořitelna. Banka s největším počtem klientů v zemi poslala základní úrokovou míru na spořicím účtu o 0,75 procenta dolů na 2,25 procenta. Zároveň však těm, co pravidelné investují, ponechala možnost získávat až pět procent, jen komplikovaněji – musejí mít Plus účet, využívat elektronické bankovnictví George a každý měsíc do investic odkládat minimálně 2000 korun (loni stačilo 300 Kč).

Raiffeisenbank loni nabízela úrok ve výši 5,5 procenta, nyní to je pět procent. O půl procentního bodu dolů na 4,5 procenta šla také Komerční banka. Creditas snížila úrokové sazby o čtyři desetina procentního bodu na 5,2. Moneta Money Bank snížila úročení z 5,3 procenta na 5,1 %, J&T Banka šla dolů o čtvrt procentního bodu na pět procent a podobný sestup v úročení praktikovaly také VÚB a Max banka.

Radikálnější je však ztížení podmínek, za nichž je nyní možné maximální úrok získat. Například ČSOB, banka s nejvyšší bilanční sumou v zemi, sice ponechala základní úročení na pěti procentech, ale zatímco loni k tomu stačilo založit si účet online, nyní musejí klienti aktivně využívat aplikaci a minimálně pětkrát měsíčně platit kartou. Kdo tyto podmínky nesplní, získá úročení citelně nižší – jen ve výši 1,5 procenta.

Podobnou cestou šla také Komerční banka. Vedle snížení maximálních sazeb na spořicím účtu o půl procentního bodu podmínila tento úrok několika kroky – jednak tím, že střadatelé musejí využívat její aplikaci. Kdo nepřešel do digitálního světa, dostane úrok jen čtyři procenta.

Druhou podmínkou je pravidelně investovat do určených fondů banky aspoň 1500 korun měsíčně. Tento požadavek měla banka v podmínkách i loni, ale zatímco loni získal klient za tuto aktivitu navíc 1,5 procentního bodu na úrocích, dnes to je už 2,5. Jinými slovy – loni i pasivní klient získal úrok ve výši 3,5 procenta, letos získá jen dvě procenta.

Trinity bank dokonce sazbu zvýšila na nejlukrativnější nabídku na trhu na 6,31 procenta (úrok kolem šesti procent nabízí ještě Partners banka, VÚB za dodání dalších klientů a Air bank). Výměnou za to však snížila limit takto úročeného vkladu z půl milionu na čtvrt.

Kdo tak chce dnes získat podobného zhodnocení jako loni, musí být neustále ve střehu. Orientaci v nabídkách bank proti loňsku ztěžuje i fakt, že sazebníky se mění mnohem rychleji. Zatímco před rokem dokázaly peněžní ústavy kvůli neměnným sazbám ČNB garantovat svým klientům úrokové sazby i řadu měsíců, letos to je třeba jen 30 dnů a navíc termíny změn nezačínají vždy první den v měsíci.

Například Air Bank nabízí na spořicím účtu atraktivní úrok šest procent, ale jen do 11. dubna, pak úroková sazba klesne o jeden procentní bod. UniCredit Bank si úrok ve výši 2,5 procenta zachovala, ale zatímco loni ho ještě na začátku května dokázala garantovat do konce června, letos žádnou garanci neposkytuje. Trinity bank byla loni dokonce šampionem v délce garance – v květnu ji nabízela až do konce roku 2023, letos už garanci nenabízí.

Jana Dvořáková, která loni aktivně přesouvala peníze na různá místa podle toho, kdo nabízel vyšší úrok, potvrzuje, že dnes je pro ni těžké všechny změny zachytit. „Loni se mi dařilo zhodnocovat úspory nejvýhodnější sazbou, letos se podmínky mění rychleji a už mě to nebaví sledovat. Peníze mám na dvou účtech a žádné změny neplánuji,“ říká žena ze středních Čech.

Část klientů kvůli kolísavým podmínkám spořicích účtů tak přesouvá své úspory raději na termínované účty. To potvrzuje například Monika Hořínková z ČSOB: „Termínované vklady jsou velmi populární. Klienti v době klesajících sazeb oceňují garanci sazby platnou po celé období trvání tohoto vkladu.“

Nejvyšší zhodnocení na termínovaných účtech nabízí Spořitelní družstvo NEY u takzvaného duálního vkladu. Na úrok 10,8 procenta ročně si však sáhne jen ten, kdo je členem družstva, uloží si do něj minimálně 100 tisíc korun na jeden rok a navíc vloží do družstva 50 procent svého úročeného vkladu, čímž se výhodnost úročení významně snižuje.

Klasické bankovní úročení je tak nyní nejvyšší u banky Creditas a Max banky (5,3 % při úložně na tři měsíce, resp. jeden). Na druhém místě je záložna Peněžní dům (5,2 %) a na třetím Moneta Money Bank a UniCredit Bank s úrokem ve výši pěti procent.

Banky také osekaly úročení na běžných účtech, ačkoliv to patřilo vždy k menšinovým nabídkám. Zatímco loni nabízely takové úročení čtyři banky, letos to jsou tři. Všechny však mají u takového úročení různé podmínky či limity.

Jediná banka, která loni žádné limity nepožadovala a zároveň nabízela úrok ve výši 4,61 procenta – Max banka – dnes už žádné takové úročení nenabízí. „Úročení běžného účtu jsme zrušili letos v lednu, protože klienti stejně využívali spořicí účet, kde je úročení vyšší,“ vysvětlila mluvčí Max banky Anna Bakošová.

Co se bude dít s úrokovými sazbami a vklady střadatelů dál? Podle Michala Dědka, zakladatele a šéfa finančně poradenské společnosti SFG, budou společně s klesáním základní úrokové sazby klesat i sazby na spořicích účtech a mohou se dostat i pod hranici čtyř procent. Lidé tak budou hledat vhodné alternativy umístění a vedle termínovaných účtů budou zkoušet také více investovat.

„Se snížením sazeb však hrozí riziko, že se opět objeví vysoce úročené investice do nekvalitních korporátních dluhopisů, na kterých v ČR shořelo v posledních letech minimálně 10 miliard korun. Na druhou stranu investice do kvalitních korporátních dluhopisů, ETF či jiných fondů mohou být vhodnou alternativou,“ dodává Dědek.

Vojtěch Železný, portfolio manažer investiční společnosti EMUN, je přesvědčen o tom, že k většímu přesunu vkladů do fondů dojde až v okamžiku, kdy se úrokové míry na spořicích účtech dostanou pod tři procenta. „Řada investorů se bude rozhodovat podle toho, jaká byla výkonnost těchto nástrojů v minulosti. To však není nejlepší způsob rozhodování, neboť se dařilo zejména fondům státních dluhopisů s fixním kupónem, jejichž výnosový potenciál se již výrazně snížil,“ vysvětluje Železný.

Podle něj je důležité porovnat aktuální parametry portfolií dluhopisových fondů jako například kreditní riziko, výnos do splatnosti a citlivost na změnu úroku. „Zajímavou alternativou pro klienty, kteří mohou investovat alespoň jeden milion korun, jsou státní dluhopisy s variabilním kupónem. Ty, které byly vydány po 1. 1. 2021, pak dávají držiteli velkou výhodu, nemusí platit daň z úrokových výnosů a úrokové sazby se pohybují výše než na termínovaných vkladech,“ doporučuje manažer EMUN.

Petr Čajan z poradenské firmy Premium Financial Services zase očekává, že Češi se nevrhnou nadšeně do podílových fondů nebo akciového trhu, a tak budou úspory raději přesouvat do nemovitostí, jejichž ceny se už v některých lokalitách mírně zvedají. Pomáhat tomu budou podle něj i levnější hypotéky.

Podobnému směru věří i Alan Pock, šéf crowdfundingové investiční platformy Investown. „Vidíme, že naše úvěry zajištěné nemovitostmi, do kterých mohou klienti investovat již od 500 korun, jsou častou alternativou právě konzervativnějším produktům bank. Vynáší totiž v průměru 10,07 procenta a jejich bezpečnost je zajištěna právě nemovitostmi, kterým jako Češi tolik věříme,“ říká Pock.