Článek
Vláda na konci loňského roku zveřejnila akční plán rovného odměňování žen a mužů pro roky 2023 až 2026. Navázala tak na dohodu států o pravidlech rovného odměňování zaměstnanců na obdobných pozicích v rámci EU.
Součástí plánu je i to, že by firmy měly za pár let povinně zveřejňovat výši odměny v pracovních inzerátech při náboru nových lidí. Podle plánu, který by musel schválit Parlament, by firmy musely zveřejnit mzdu či plat buď formou minimální odměny, či určitého finančního rozpětí.
Už dnes ale některé firmy zveřejňují výši platu. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Předvýběr, který uskutečnila online mezi stovkou stálých respondentů z řad majitelů a šéfů firem. Proti povinnému zveřejnění mezd se však staví také společnost Kogi CON, která se zaměřuje na nastavování správné firemní kultury v podnicích.
„Povinnost zveřejňovat mzdy je významný zásah do svobody firem se rozhodovat, jakou firemní kulturu chce mít. I když vidíme, že ve většině firem má v dnešní době transparentnost pozitivní vliv na naplňování cílů, není rozumné to direktivně nařídit. Typů firemních kultur je totiž celá řada a každá z nich dokáže být efektivní,“ říká ředitel společnosti Filip Hurda.
Podle něj si ti, kteří akční návrh připravili v dobré víře zajistit rovné podmínky na pracovišti, neuvědomují, jak velký dopad taková procesní změna může mít.
„Například ve většině výrobních firem, kde je silná hierarchie, bude mít transparentnost nástupních mezd pravděpodobně negativní vliv na spolupráci a loajalitu stávajících zaměstnanců. U kultury, která se soustředí na soutěživost, to naopak efektivní být může. Nechme ale firmám možnost si o své firemní kultuře rozhodovat samy, ať se přístupem posouváme spíše na západ než na východ,“ radí Hurda.
„Pokud inzerce pracovního místa obsahuje informaci o mzdě, má to obvykle dvojí efekt. Za prvé se firma tímto způsobem snaží zaujmout vhodné uchazeče, na druhou stranu také eliminuje zájemce, jejichž mzdová očekávání se pohybují výrazně mimo uvedenou částku,“ říká k výzkumu Jan Nezkusil, manažer personálně poradenské společnosti Hays. Data o pracovnících pro společnost Předvýběr sesbírala v květnu agentura Talk Online Panel na vzorku 500 pracujících respondentů ve věku 18-64 let.
„Pokud ale měli lidé možnost vybrat více odpovědí na otázku, jak moc je pro ně výše mzdy rozhodující pro přijetí nabídky zaměstnání, jen sedmadvacet procent uvedlo, že výplata je na prvním místě,“ upozorňuje František Boudný, ředitel Předvýběru.cz. Peníze podle něj mohou lidem podle průzkumu nahradit nefinanční benefity nebo zajímavá práce a příjemný kolektiv.
