Podvodníkem proti své vůli. Nestaňte se brigádnickým bílým koněm šmejdů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Většina „úspěšných“ online podvodů končí tím, že ten, kdo zlodějům uvěřil, končí bez peněz, v některých případech i zadlužený, bez nemovitosti či v rozvrácené rodině. Existuje ale i podvod, který oběť může poslat do vězení.

Oběť se totiž v případě techniky, které se říká money mules, bílí koně či lajkovací brigády, stává spolupachatelem trestné činnosti. Podvod míří na lidi, kteří nejsou častou cílovou skupinou - mladé a technicky zdatnější.

„Nejedná se o nový druh podvodu, ale spíše o větší zapojení mladých a bezelstných lidí, kteří to berou jako snadný - a možná i obvyklý - přivýdělek či brigádu,“ říká mluvčí skupiny ČSOB Petr Milata.

„Prakticky ke každému podvodnému jednání využívají pachatelé bankovní účty, přes které převádějí finanční prostředky,“ vysvětluje princip Ondřej Kapr z odboru hospodářské kriminality kriminální policie.

Zmíněné prostředky mohli pachatelé získat například jiným typem online podvodu. „Je potřeba si uvědomit, že každý bankovní účet má svého majitele a policie se bude vždy zajímat o majitele účtu a bude chtít zodpovědět otázku, jak je možné, že přes váš účet došlo k transakci finančních prostředků od dalších podvedených osob.“

A jak podvodníci získají bankovní účty? „Často jednoduše na sociálních sítích vystaví příspěvek, který má nalákat důvěřivce na zdánlivě výhodnou brigádu,“ říká Kapr. „Tato brigáda se od začátku může zdát průhledná, kdy podvodníci hledají osoby s bankovními účty a slibují procenta za transakce, které přes ně půjdou.“

V popisu brigády se samozřejmě nepíše, že jde o nelegální činnost. „Legendou může být například to, že jde o peníze z obchodu s kryptoměnami, či že pochází z loterií v zahraničí,“ dává Kapr příklady. „Zároveň ale může jít o sofistikovanější nabídku brigády, která má být založena například na lajkování různého obsahu na internetu.“

„Způsoby mohou být dva: Buď lajkuji příspěvky na sociálních sítích a přichází mi odměna za kliknutí (ta ale pochází z trestné činnosti), a já se tak stávám bílým koněm, nebo si mě podvodníci najmou jako ‚fakturační výpomoc‘, posílají mi na účet peníze a vedle v Excelu částky a účty, kam a kolik přeposlat,“ dodává Milata. „Část si mohu nechat a opět jsem bílým koněm, peníze pocházejí z trestné činnosti.“

Celý proces je sofistikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát. „Zpočátku vám mohou skutečně přicházet na účet menší částky. Pachatelé se vás ale budou snažit přesvědčit k zaplacení poplatků za postup do vyšších pozic, kde prý máte lepší zisky,“ říká Kapr. „Jedna z těch pozic může mít v náplni práce i přeposílání výplaty ostatním brigádníkům. Ve skutečnosti jde ale pouze o legalizaci výnosů z trestné činnosti, kdy vám přes účet přicházejí peníze poškozených osob a vy je přeposíláte dále.“

A tady přichází hlavní problém. „Neznalost zákona neomlouvá a legalizace výnosů z trestné činnosti je trestná i  z nedbalosti. I z nedbalosti vám hrozí v krajním případě odnětí svobody až na pět let,“ připomíná policejní expert.

Seznam Byznys letos mluvil se ženou, která se stala cílem tohoto podvodu. „Na facebooku na mě vyskočilo, že když budu lajkovat konkrétní videa, dostanu peníze,“ vzpomíná na začátek příběhu oběť, která si přála zůstat v anonymitě. „Už jen za vstup jsem dostala 200 korun a pak jsem musela plnit ‚mise‘, 18 za den. Po splnění několika úkolů mi napsali, že abych mohla pokračovat dál, musím si nabít kredit a investovat do bitcoinů, teprve pak mohu dál lajkovat a vydělávat.“

Ženě to přišlo podezřelé, proto odmítla. Zeptala se ale, jestli není jiná možnost výdělku. Komunikace s podvodníky se přesunula na WhatsApp, později Telegram. Tam jí manipulátoři řekli, že může rozesílat „výplaty studentům“. Stačilo jen udělat sken občanky a fotografii s ní. Maminka na mateřské to udělala.

„Přišlo třeba 30 000 korun a já jsem je musela okamžitě po různých částkách poslat třeba na pět různých účtů a poslat jim fotografie, že jsem to udělala. Měla jsem stresy, abych to stihla. Získala jsem za to několik tisíc korun,“ popsala fungování podvodného jednání žena.

Záhy jí přišlo upozornění z banky, že dluží neznámým lidem desetitisíce korun. Nechápala, co se stalo, následně se dozvěděla, že právě na její účet přicházely peníze na investice do bitcoinu, které ona sama v prvním kole podvodů odmítala posílat. Další oběti tak právě ji považovaly za podvodníka, který je okrádá.

„Byl to šok. S lidmi jsem se spojila a řekli mi, že vložili do investic až statisíce a někteří si na to i půjčili. Další mi řekli, že převáděli peníze na zahraniční účty. Já sama jsem dál rozeslala necelých 400 tisíc korun. Když jsem se dozvěděla pravdu, okamžitě jsem běžela na policii, kde mi řekli, že to je katastrofa. Nevím, jak to dopadne, ale chci aspoň varovat ostatní, aby se nenechali nachytat,“ popsala v rozhovoru žena.

„Nereagujte na podobné inzeráty, které jsou založeny na přeposílání finančních prostředků přes vaše bankovní účty, účty s kryptoměnami, či k osobnímu vyzvedávání a předávání hotovosti,“ dává tipy na závěr Kapr. „Jakmile vám přijdou na účet peníze, které jsou podezřelé, tak okamžitě kontaktujte svou banku a  poraďte se s ní. Důležité je nepodlehnout slibům rychlého zisku.“

Stejný postup radí i Milata. „Co nejdříve nakontaktovat banku, aby zablokovala peníze, které přišly na účet, a Policii ČR, která zajistí zmapování celé kauzy,“ odpovídá na otázku, co udělat, pokud máme podezření, že jsme se do podvodu nechtěně zapletli.

Jak jsou na tom vaše znalosti základních principů bezpečného chování na internetu, si můžete vyzkoušet v online interaktivním kybertestu, který v rámci vzdělávací kampaně #nePINdej spustila Česká bankovní asociace.

Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem kampaně #nePINdej.