Článek
Bylo jich tak téměř o 4100 víc než v předchozím roce, tedy o 29 procent. Na dávku se vyplatilo asi 210 milionů korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která dávku na ošetřování vyplácí. Experti poukazují na to, že se stárnutím společnosti potřeba péče dál poroste. Ministerstvo práce plánuje úpravy podpory.
Dlouhodobé ošetřovatelské volno se v Česku zavedlo od června 2018. Vzít si ho mohou až na tři měsíce zaměstnanci i živnostníci, kteří si platili nemocenské pojištění. Z něj pak mohou pobírat 60 procent vyměřovacího základu svého příjmu.
Toto ošetřovné je možné mít na péči o člověka, který strávil aspoň čtyři dny v nemocnici a podle lékařů potřebuje ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Podmínka pobytu v nemocnici se netýká nevyléčitelně nemocných s paliativní péčí. Volno si může vzít širší okruh osob (viz box) a mohou se v péči i střídat. Takzvaní dohodáři nemají na tuto dávku nárok.
Počet lidí s dlouhodobým ošetřovným
2022: 17 994; 2021: 13 925; 2020: 12 384; 2019: 10 939; 2018*: 3 239
Zdroj: ČSSZ, * počet od června od zavedení podpory, tedy za sedm měsíců
„Vedeme debatu, jak dlouhodobé ošetřovné upravit. Když je ho třeba prodloužit. Člověk nemá dlouhou perspektivu života a my řešíme, jestli se má (kvůli dalšímu vyplácení ošetřovného) vracet do nemocnice. Poznatky z praxe chceme zhodnotit,“ řekl ministr práce Marian Jurečka. Cílem plánovaných změn i dalších opatření je podle něj také to, aby se méně umíralo v nemocnicích a víc bylo možné dožívat v domácím prostředí mezi blízkými.
„Souvisí to s financemi, ale i osvětou, aby lidé věděli, že to zvládnou,“ uvedl ministr. Dodal, že posílit se mají terénní služby. Na pečující pak pamatuje připravovaná novela o sociálních službách. Má podpořit vznik podpory i pro ně, a to třeba poradenství či psychologickou pomoc.
Ošetřovné pobíral například Jiří H., který se staral o svého nemocného otce a přerušil kvůli tomu svou práci. „Udělal bych to znovu, ačkoliv to bylo náročné skloubit s rodinou. Museli jsme se uskromnit. Jsem ale moc rád, že jsem mohl strávit s tátou poslední chvíle a aspoň trochu mu je vylepšit,“ říká.
Loni pobíralo dlouhodobé ošetřovatelské volno téměř 18 tisíc lidí. O blízké se staralo 13 600 žen a 4400 mužů. Předloni ošetřovné pobíralo téměř 14 tisíc pečujících, v roce 2020 jich bylo 12 400 a o rok dříve necelých 11 tisíc. Od června 2018 do konce roku - tedy za prvních sedm měsíců po zavedení - sociální správa posílala dávku více než třem tisícům lidí.
Dlouhodobé ošetřovatelské volno si berou většinou ženy. Tvoří tři čtvrtiny těch, kteří kvůli péči na čas odcházejí z práce a tuto dávku pobírají. Loni se na tomto ošetřovném z nemocenského pojištění vyplatilo zhruba 210 milionů korun. Předloni výdaje činily asi 160 milionů korun a v roce 2020 kolem 140 milionů korun.
Dlouhodobé ošetřovné
Je jednou z šesti dávek českého systému nemocenského pojištění (vedle nemocenského, ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství).
Dávka umožňuje občanům zůstat doma v situaci, kdy budou pečovat o člena rodiny, u kterého lékař rozhodl, že jeho zdravotní stav potřebuje domácí celodenní péči. O dávku mohou požádat příbuzní (např. manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha apod.), družka nebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.
Nárok na dávku má ten, kdo je součástí systému nemocenského pojištění. U zaměstnanců musí přispívat do systému alespoň 90 kalendářních dnů v posledních čtyřech měsících před čerpáním dávky. U OSVČ musí přispívat alespoň tři měsíce předem a zároveň nesmí dále sám podnikat.
Současně také musí být u ošetřované osoby splněna podmínka hospitalizace, která trvala minimálně čtyři po sobě jdoucí kalendářní dny, a předpokladu, že zdravotní stav ošetřované osoby bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu dalších alespoň 30 kalendářních dnů.
Zdroj: www.cssz.cz
