Platba kartou, vyšší spropitné. Zákazníci se prý nechtějí cítit trapně

Zákazníci restaurací, kteří své útraty hradí platební kartou, dávají vyšší spropitné. Ukazují to poslední dostupná tuzemská data, stejně jako nový průzkum provedený v tisícovce pohostinských zařízení ve Spojeném království.

Průměrná výše spropitného v hospodách, barech a klubech se podle tamních dat oproti loňskému roku zvýšila o 54 procent, zatímco průměrné spropitné v kavárnách a restauracích vzrostlo o 13 procent.

Jedním z hlavních faktorů je podle výzkumníků stále častější používání bezhotovostních plateb, které zákazníky nutí, aby dávali vyšší částky. Výzkumníci tvrdí, že zákazníci se mohou cítit více rozpačitě, nechají-li při použití terminálu, který obsluha v restauraci drží v ruce, malé spropitné. Dalším faktorem je to, že zákazníci platící bezhotovostně nejsou při dávání spropitného limitováni tím, co mají v kapse, což obecně také znamená větší spropitné.

Se závěry britského průzkumu se shodují i poslední dostupná tuzemská data týkající se spropitného. Společnost Dotykačka, která poskytuje pokladní systémy tisícovkám podniků po celé republice, je zveřejnila v červenci 2023. Lidé při placení kartou v restauracích podle nich dávají nadstandardní částku, která dosahuje až deseti procent z platby za konzumaci. Při platbě hotovostí se přitom spropitné běžně pohybuje pouze do pěti procent.

Zásadním faktorem je skutečnost, že podniky mohou využívat - a čím dál častěji i využívají - možnost takzvaného chytrého spropitného, kdy zákazníkům terminál přímo nabídne, jakou výši chtějí dát. Mohou zvolit přednastavený procentuální podíl nebo zadat vlastní částku.

„Mohou zvolit i možnost žádné spropitné, ovšem to se téměř neděje. Ve výsledku tak díky platbám přes terminál získávají podniky nadstandardní spropitné, leckdy až dvojnásobné,“ uvedl pro ČTK šéf Dotykačky Petr Menclík.

Loňská data Dotykačky přitom ukazují, že podniky, kde je možné využít platebního terminálu, jsou mezi Čechy populárnější. Zatímco průměrná návštěvnost provozoven bez této platební možnosti meziročně o čtyři procenta klesá, u těch s platebním terminálem mírně roste.

Důvodem, proč některá restaurační zařízení stále preferují přijímání hotovosti, je způsob zdanění spropitného. V Česku se spropitné přijaté terminálem započítává do příjmů, ze kterých restaurace platí daň z příjmů, odvody na politiku zaměstnanosti a zdravotní a sociální pojištění. Povinnost se samozřejmě vztahuje i na spropitné v hotovosti, pro provozovatele je ale snazší taková „dýška“ zkrátka nepřiznat a rozdělit je mezi obsluhu.

Způsob rozdělování v Česku není nijak upraven. Naopak ve Velké Británii letos vstupuje v platnost nová legislativa. Podnikům ukládá povinnost sdílet veškeré spropitné poskytnuté personálu – ať už v hotovosti, nebo kartou. Úprava, která je účinná od prvního října, nařizuje, aby se zaměstnanci dělili o 100 procent spropitného.

Podle deníku The Independent byl zákon přijat poté, co se řada podniků, zejména restaurací s příležitostným stravováním, stala terčem kritiky kvůli své politice týkající se spropitného. Firmy Pizza Express a Giraffe odbory obvinily ze zneužívání dobrovolného kodexu z roku 2009, jehož cílem je zabránit zaměstnavatelům v používání spropitného k dosažení minimální mzdy. Společnosti Pizza Express si strhávala osm procent spropitného zaplaceného na kartu, a Giraffe dokonce ještě o dva procentní body více.

Řetězce, jako je mexická pouliční prodejna jídla Wahaca či Jamie's Italian Jamieho Olivera, zase strhávaly číšníkům procento z tržeb na kartě a dělily jej mezi ostatní zaměstnance. Jiné restaurace zase používaly spropitné na úhradu rozbitých výrobků či ztrátu v pokladně vzniklou v důsledku nezaplacení objednávky zákazníky. Zmiňované podniky, stejně jako spousta dalších, však po kritice změnily svou politiku ještě před přijetím zákona.

Přesto ministerstvo pro podnikání a obchod předpovědělo, že nový zákon bude pro miliony britských zaměstnanců znamenat, že si domů odnesou o 200 milionů liber více ze svých „těžce vydělaných peněz“ na úkor zaměstnavatelů.

„Je to jen první z mnoha kroků na cestě k ochraně pracovníků a k tomu, aby se stali středobodem naší ekonomiky. Zavedeme další opatření týkající se spropitného, abychom zajistili, že pracovníci dostanou spravedlivý podíl na spropitném,“ uvedl pro The Independent Justin Madders, labouristický ministr pro pracovní právo.

Vášnivá debata o spropitném pak provázela i listopadové americké prezidentské volby. Donald Trump slíbil zrušit jeho federální zdanění, se stejným slibem následně přispěchala i jeho soupeřka Kamala Harrisová.

Diskuze probíhala v době, kdy elektronické platby usnadňují sledování spropitného, což zvyšuje riziko odhalení, pokud nejsou tyto příjmy nahlášeny finančním úřadům.

Byť ale zrušení zdanění spropitného může znít politicky jednoduše, podle některých analytiků to neznamená, že jde o dobrou politiku. Argumentují tím, že by se daňové břemeno nespravedlivě přeneslo na pracovníky, kteří spropitné nedostávají.

Pokud tedy platba kartou znamená vyšší spropitné, podnikům v Česku nahrává, že tento způsob placení je zde čím dál častější.

Češi preferují placení kartou – ať už jde o tradiční plastovou kartu, nebo kartu nahranou v telefonu. Popularita virtuálních karet v telefonech a dalších chytrých zařízeních postupně roste, volbou číslo jedna však nadále zůstává fyzická plastová karta. Přednost jí dává 55 procent Čechů. Neplatí to u mladé generace ve věku 18 až 24 let, kdy téměř tři čtvrtiny mladých při placení využívají nejraději mobilní peněženku Apple Pay či Google Pay.

Celkově přes sedmdesát procent Čechů si myslí, že obchodníci by rozhodně či spíše měli mít povinnost přijímat platby kartou.

Hotovost naopak výrazně ustupuje do pozadí. Zatímco ještě před pěti lety byl objem hotovosti vybrané na následné útraty o maličko vyšší než objem transakcí provedených kartami u obchodníků, dnes už je po postupném oslabování jen třetinový.

V absolutních hodnotách si lidé v prvním čtvrtletí 2019 vybrali z bankomatů 173 miliard korun a v obchodech utratili prostřednictvím karet 172 miliard. Za první čtvrtletí 2024 si sice Češi vybrali z bankomatů ještě o 17 miliard více (190 miliard korun), digitální útraty však za tu dobu vzrostly o téměř 226 miliard na téměř 400 miliard korun.

Jakkoli je debata o přijímání plateb kartou v gastronomických podnicích vášnivá, loňská data společnosti Dotykačka ukazují, že podniků, kde je možné platit bezhotovostně, přibývá. Platební terminál používá 71 procent restauračních zařízení, zatímco v roce 2022 to bylo 67 procent a před začátkem covidové pandemie v roce 2019 dokonce pouze 30 procent.

Právě hygienické návyky v souvislosti s pandemií byly jedním z důvodů, proč Češi začali platbu kartou preferovat. K dalším patří pohodlnost zákazníka, kdy si nemusí vybírat hotovost, rychlost, bezpečnost obou stran, ale třeba i nižší uhlíková stopa.

Naopak mezi důvody, proč někteří upřednostňují platbu hotovostí, lze řadit skutečnost, že lidé méně utrácí, cítí se anonymněji, nebo zkrátka to, že někde je to stále nutnost.