Peníze jsou „pro starý“, dnes se platí čtverečky a shluky číslic

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vzpomenete si, kdy, jak a kde jste poprvé poslali peníze bankovním převodem? Byla to složenka České pošty? Nebo ručně vyplněný papírový příkaz, který jste pak po vystání fronty na přepážce odevzdali bankovnímu úředníkovi či hodili do sběrného boxu?

Doba pokročila. Dnes se peníze posílají z internetového nebo mobilního bankovnictví. A mnohdy k tomu nepotřebujete ani znát číslo účtu toho, komu peníze posíláte.

Startuje letní seriál SZ Byznys nazvaný Jak nám banky zjednodušují život. V dnešním dílu si přečtěte tipy, jak si ulehčit platební styk.

Chcete někomu poslat peníze, ale neznáte číslo jeho bankovního účtu? Pošlete platbu na jeho telefonní číslo. V zahraničí běžná praxe, k nám ale teprve přichází.

Česká bankovní asociace (ČBA) ve spolupráci s Českou národní bankou (ČNB) připravují tzv. platby na kontakt. Pod centrální bankou má vzniknout registr čísel účtů spárovaných s mobilními čísly jejich majitelů. Při zadání platby uvedete telefon toho, komu peníze posíláte. Banka se s registrem spojí a získá číslo jeho bankovního účtu a peníze mu na něj pak pošle.

„Registr s nahlášenými páry telefonních čísel a čísel účtů ve správě ČNB je zárukou, že citlivá data nebudou zneužita,“ uvedla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Podle experta ČBA na platební styk Tomáše Hládka byla centrální banka jakožto správce registru vybrána s ohledem na odolnost a bezpečnost jí provozovaných systémů.

Služba bude pro klienty dobrovolná a bezplatná. „K jejímu využívání bude zapotřebí aktivně udělit souhlas pro využívání služby platby na mobilní číslo a určit unikátní kontakt a bankovní produkt pro možnost příjmu tohoto typu platby,“ vysvětlila mluvčí banky Creditas Lucie Brunclíková. „V případě, že má majitel telefonního čísla více účtů, bude si muset vybrat, který zvolí pro příjem plateb na kontakt,“ doplnila Vodstrčilová.

Jednou z komunikovaných výhod služby má být to, že při přepisování čísla účtu se dělají chyby. Ty se mohou ale udělat i při přepisování telefonního čísla. „Předpokládáme, že velká většina lidí využívá aplikací v mobilu. V tom případě nebudou žádné číslo přepisovat, ale zvolí ho ve svém seznamu čísel uložených v telefonu,“ popisuje Tomáš Hládek z ČBA.

Vyhledávat v registru třeba podle jména nepůjde.

Do projektu se zatím přihlásilo devět bank. Mezi prvními, které platbu na kontakt (zřejmě na přelomu letošního a příštího roku) nabídnou, budou Air Bank, Komerční banka, ČSOB, Česká spořitelna, pravděpodobně i Fio banka či Raiffeisenbank. V průběhu příštího roku se přidá Creditas.

Odesílání plateb na mobil ve vlastní režii spustila už začátkem roku 2014 mBank. Peníze se posílají přes mobilní aplikaci banky, každý den je možné provést maximálně tři platby na telefonní číslo. Nejvíc se dá takto jednou platbou poslat 2 tisíce Kč.

Po autorizování platby přijde příjemci platby SMS zpráva s odkazem na provedení platby. Link je aktivní 15 dní. „Po kliknutí na odkaz příjemce uvede své číslo účtu a po potvrzení banka získá informaci o účtu příjemce. Celý prostor, kde se platba odehrává, je aplikací banky,“ ujistila mluvčí mBank Kristýna Dolejšová.

Přesto v době, kdy bují různé druhy phishingů (kybernetických útoků), které zneužívají neuváženého klikání na odkazy zaslané e-mailem nebo v SMS, může taková zpráva vypadat podezřele.

„Nejde o platební metodu, kterou bychom aktivně doporučovali a preferovali, měla by spíše být využívána pouze ve chvíli, kdy náš klient nemá v danou chvíli jinou možnost, jak poslat malý obnos peněz člověku, kterého zná a který od něj platbu očekává,“ doplnila Dolejšová.

QR kód. Unikátně vytvořený čtvereček, ve kterém jsou zakódována různá data. V případě placení to jsou číslo účtu, částka, případně datum splatnosti, variabilní symbol apod.

Jako první si placení přes QR kód mohli v roce 2012 vyzkoušet lidé s účtem v Komerční bance. Poslední novinku v této oblasti představila tento měsíc Česká spořitelna, která umožňuje díky QR kódu vytvořenému v mobilní bankovní aplikaci vybírat peníze z bankomatu, aniž by se ho člověk musel dotknout.

Při placení přes tento kód „rychlé reakce“ (z anglického quick response) se eliminuje riziko chyby v čísle účtu nebo jiných detailech platebního převodu. Už pětina plateb v mobilním bankovnictví se dnes zadává tímto způsobem.

Použití QR kódu je velmi jednoduché. Pokud chcete, aby vám někdo zaplatil nějakou částku, vyberete ve svém mobilním bankovnictví funkci Zaplať mi / Vytvořit QR kód / Vyžádat platbu apod. (podle konkrétní banky) a zadáte detaily transakce (částku, datum splatnosti, zprávu pro příjemce atd.). Pak QR kód pošlete (přes Whats App, Facebook Messenger, e-mail apod.) tomu, kdo má platit.

Ten si obrázek uloží do galerie telefonu a při zadávání platby zvolí možnost QR kód. Pokud stojí vedle vás, může si jej ve svém mobilním bankovnictví rovnou načíst z obrazovky vašeho mobilu.

Pošlete peníze a… nic. Druhý den také nic. Když je zrovna víkend a peníze jste převáděli do jiné banky, může se jich příjemce dočkat až třetí nebo čtvrtý den. Podle zákona o platebním styku totiž může doručení standardní platby trvat až do konce následujícího pracovního dne.

„Pokud klient zadá běžný převod do poledne, platba dorazí na cílový účet ještě ten samý den. Pokud ho zadá odpoledne, lhůta je do konce následujícího pracovního dne. To ale platí pouze pro pracovní dny,“ upřesňuje za Fio banku její mluvčí Jakub Heřmánek.

Ne tak, když je pošlete tzv. okamžitou platbou. Ta nezná denní dobu a peníze změní majitele během pár vteřin. „Výhodou okamžitých plateb je jejich okamžité zpracování i během víkendu nebo v noci, zkrátka 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,“ potvrzuje Heřmánek.

Zkrácením doby převodu peněz se ale také zkracuje reakční doba pro banky, během níž mohou zachytit případné podezřelé transakce.

„Podvodníci si okamžité platby samozřejmě oblíbili a společně s kartovými transakcemi je používají nejčastěji,“ informovala mluvčí Raiffeisenbank Tezera Kaiseršotová. „Řešíme to tak, že podezřelé platby jako okamžité nezpracujeme. Podvody se sice v poslední době zvýšily, ale okamžité platby jsou jen jeden dílek z důvodů nárůstu,“ doplnila.

Suma peněz, kterou lze okamžitě poslat, se liší banka od banky. Většinou je to ale 400 tisíc korun na jednu platbu. Dočasné snížení limitu je pro banky jedním z nástrojů, jak rizikovost okamžitých plateb snížit.

„Někdy k takovému snížení, když se zdvihá vlna phisingových podvodů, přistupujeme. Například v současné chvíli je v Air Bank limit pro okamžitou odchozí platbu ve výši 50 tisíc korun,“ potvrdila mluvčí finančního ústavu Jana Pokorná. „Klienti ale mohou tyto platby zadávat opakovaně – pokud potřebují poslat více peněz, mohou je takto rozdělit na více částí,“ dodala.

Okamžité platby mohou mít i jiná omezení. „Aby platba mohla odejít jako okamžitá, musí se jednat o jednorázový bankovní převod, tedy okamžitě se neposílají trvalé příkazy nebo dávkové platby (například výplaty). Platba také musí být v korunách, na účet u další české banky, která okamžité platby podporuje,“ vypočítává mluvčí Fio banky Jakub Heřmánek.

Posílání peněz do pár vteřin zatím nabízí dvanáct bank. Není mezi nimi třeba UniCredit Bank, která spuštění okamžitých plateb teprve připravuje.

Bankomaty dávno neslouží jen k vydávání bankovek. Umí se chovat jako pokladník a peníze také přijímat. To se hodí v místě, kde vaše banka zrušila nebo nikdy neměla pobočku.

Bankomaty různých bank nabízejí i jiné „vychytávky“. Dají se přes ně třeba platit složenky. Některé bankomaty umí posloužit nevidomým nebo tělesně postiženým.

„Naši klienti mohou využít možnost: informace o zůstatku na účtu, změnit PIN ke kartě, nastavit či změnit tzv. ePIN a SmartKlíč (pro platby na internetu), zjistit stav svých věrnostní bodů, dobít mobilní telefon, požádat si o úvěr, nabídku zvýhodněných nabídek našich partnerů,“ vypočítává například mluvčí ČSOB Patrik Madle. „Neklienti vedle výběru hotovosti a informaci o zůstatku na účtu mohou také změnit PIN ke své kartě, dobít mobilní telefon nebo požádat o nabídku úvěru,“ doplnil.

V bankomatech Air Bank, které stojí u pobočky banky, se dá hotovost vybrat také pomocí jednorázového kódu, který klientům vygeneruje obsluha pobočky. Pro případ, že klient zapomene kartu doma a nemá kartu někde zdigitalizovanou, aby mohl použít bezkontaktní čtečku.

První plastovou kartu na našem území – v tehdejší Československé socialistické republice – vydala v roce 1988 Živnostenská banka. Byla to dispoziční karta k tuzexovým účtům vedeným v „bonech“.

Plast ale mizí nejen v podobě brček nebo jednorázových příborů.

Dnes se dá platit kartou, kterou nevidíte a nemůžete si na ni sáhnout. Ve fyzickém světě totiž neexistuje. Virtuální platební karta je jen shluk číslic. Některé dokonce existují jen hodinu, ty se hodí hlavně pro placení v internetových obchodech mimo EU, kde si nemůžete být jisti zabezpečením citlivých údajů ke kartě. Když kartu uživatel do hodiny nepoužije, sama zanikne.

„Občas se hodí i lidem třeba na dovolené, kteří plastovou kartu ztratí či zablokují a potřebují rychle novou,“ popisuje Lucie Brunclíková z Creditas. Novou si založí za chvíli v internetovém bankovnictví.

Čistě virtuální karty (tedy ne jako digitální otisk existující fyzické karty v mobilu nebo chytrých hodinkách) nabízí třeba mBank, Česká spořitelna, ČSOB nebo Creditas.