Ekonomové doporučili rozhýbat Čechy přes peněženky

Důchodový systém se musí změnit, shodují se experti na státní finance. Při stávajícím kurzu totiž na důchody v rámci státní kasy nebude za chvíli kde brát.

Jednou z cest, jak zabránit nárazu do zdi, jak prodlužování věku odchodu do důchodu – třeba na diskutovaných 68 let. Problém však je, že zatímco by se penze vzdalovala, lidé by v ní ve zdraví trávili méně času, někteří dokonce žádný.

„Posouvání hranice by mělo jít v ruku v ruce s tím, že lidé budou zdravější i v pozdějším věku. Měli by tak být odměňováni například nižšími odvody na zdravotní pojištění za to, že se starají o své zdraví, chodí na preventivní prohlídky a sportují,“ je přesvědčen Dominik Stroukal, který přednáší na Metropolitní univerzitě Praha a je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Stroukal si uvědomuje, že to je dlouhodobá záležitost, která jde napříč mnoha rezorty, a je tak těžké ji začlenit do jednostranně zaměřených reforem, ale stejně bychom se podle něj měli k takovémuto komplexnímu uvažování přiblížit.

Také podle dalších ekonomů by byla tato iniciativa příznivá. „Systém bonusů za žádoucí chování a malusů za špatné nám chybí. Potřebujeme lidi motivovat k tomu, aby se o sebe starali. Nižší odvody by v této motivaci pomohly. Ale je to hodně široké, takže to oddělme od důchodové reformy, i když to s tím souvisí, a řešme to separátně,“ říká další člen NERV a vedoucí katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na UK Petr Janský.

Podobně se na věc dívá také ekonom Filip Pertold. „Je to dobrý impulz a směr, ale takto by mělo vypadat zdravotnictví bez ohledu na důchodovou reformu. Jsem realista, pokud to do ní začleníme, debata se rozmělní a nepodaří se v krátké době prosadit nic, co se systémem radikálněji pohne. V obecné rovině by důchodovému systému pomohlo také to, kdyby se do pracovního trhu podařilo zapojit i na částečný úvazek třeba ženy na mateřské,“ říká zástupce ředitele think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI.

A co na tento návrh říkají státní úřady a pojišťovny? „Debatě o pozitivní motivaci ke zdravému životnímu stylu zdravotních pojištěnců se rozhodně do budoucna nebráníme, nicméně konkrétní návrh zatím představen nebyl. Předpokládáme, že bude-li předložen, tak předkladatelem a iniciátorem těchto kroků bude primárně resort zdravotnictví,“ říká Filip Běhal z tiskového oddělení Ministerstva financí.

Podobně se k tématu staví také pojišťovna VZP. „Princip bonifikace klienta zdravotní pojišťovny ve vazbě na jeho aktivní péči o vlastní zdraví je bezesporu správná myšlenka. Realizaci tak významných změn však musí předcházet rozsáhlá odborná a zejména politická debata, která bude až následně promítnuta od příslušné legislativy,“ upozorňuje Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.

VZP se podle něj ráda takové diskuze zúčastní, ale v současné době považuje toto řešení za dlouhodobý projekt.

„Umím si představit, že lze diskutovat o odvodech na zdravotní pojištění v případě, že člověk dbá o své zdraví, ale bylo by obtížné kontrolovat, zda člověk cvičí, běhá, chodí do posilovny a podobně,“ reagoval ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš.

Ministerstvo zdravotnictví s odměnami za prevenci souhlasí, ale nechce je spojovat s nižšími odvody za zdravotní pojištění.

„V rámci veřejného zdravotního pojištění připravujeme podporu prevence. Předpokládáme, že pojištěnci řádně se starající o své zdraví (využívání preventivních prohlídek, screeningová vyšetření) by mohli být odměňováni prostřednictvím motivačního systému bonusů,“ říká mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Tento systém by se však podle něj nevztahoval přímo k výši odvodu na veřejné zdravotní pojištění už jen z toho důvodu, že za více než polovinu populace je plátcem pojistného stát.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se k návrhu nevyjádřilo, ale KDU-ČSL, jehož předseda Marian Jurečka příslušný resort vede, slovy poslance Toma Philippa odpověděla, že strana v současnosti preferuje již existující systém bonifikací ze strany zdravotních pojišťoven, který slouží k proplácení úkonů souvisejících se zdravotní prevencí.

„Pojištěnec si může nechat zpětně proplatit například ústní hygienu, část nepovinných očkování a mnoho dalších úkonů,“ vyjmenovává Philipp.

Penzijním společnostem se však nápad zamlouvá. Zavést opatření, která povedou k lepšímu chování obyvatel vůči svému zdraví, je principiálně správné například podle penzijní společnosti Conseq.

„Ekonomická motivace může samozřejmě fungovat velmi dobře. Ale ďábel se, jako vždy, bude skrývat v detailu a nebude snadné najít rovnováhu mezi tím, aby systém pokrýval dostatečně širokou škálu opatření, a zároveň aby se nestal příliš složitým, nepřehledným a zapleveleným případnými výjimkami. Debaty to budou složité, ale podle mě stojí za to je vést,“ říká Richard Siuda, ředitel této penzijní společnosti.

Koncept zohledňující zodpovědný přístup k vlastnímu zdraví se líbí také NN Penzijní společnosti. „Motivace k osobní zodpovědnosti v rámci přípravy na spokojené stáří dává v této podobě smysl. Z pohledu lidí i státu je ideální, aby si Češi vypěstovali kvalitní ‚hygienické návyky‘ jak v oblasti prevence, tak v rámci zajištění finanční budoucnosti,“ je přesvědčen Milan Tomášek, manažer investic a penzí ve společnosti.

Pokud podle něj lidé preventivní péčí o své zdraví ušetří na odvodech, budou mít možnost přispívat si více na spoření na penzi, což jim navíc může zajistit ještě vyšší státní příspěvek a úspory na dani z příjmů.

Pojišťovna Uniqa podle slov své mluvčí podporuje všechna opatření, která občany k individuálnímu zabezpečení na penzi a vzhledem k demografickému vývoji motivují, a v tomto ohledu je žádoucí i vyšší motivace ze strany státu.

Co se týče bonusů za zdravý životní styl spojený s nižšími odvody, tam je podle ní však nutné nejprve důkladně analyzovat všechny hypotetické dopady, například to, do jaké míry se liší náklady na péči o zdraví u lidí, kteří poctivě prevenci podstupují, vůči těm, kteří to dělají jen někdy nebo nikdy, a to v různých věkových segmentech.

Co se týče kontroly nastavených parametrů, v tom už Svobodová, na rozdíl třeba od ministra školství, takový problém nevidí. „Štíhlí nekuřáci, tedy zdravě žijící lidé, mají u nás například slevu na některých rizicích životního pojištění zhruba 20 procent,“ říká mluvčí Uniqa.

Že je člověk nekuřák, podle ní pojišťovna zjišťuje u nižších pojistných částek pomocí zdravotního dotazníku a u vyšších pomocí zdravotní dokumentace nebo prohlídky u jejich lékaře. „A BMI (Body mass index, který označuje index tělesné hmotnosti a používá se jako měřítko obezity, pozn. red) si spočítáme sami,“ dodává.

O tom, že nebude na důchody, se mluví už celé roky – zhruba stejně dlouho plánují různé vlády penzijní reformu. Jenže zatím na ni nedošlo. Nečasova vláda jednu přijala, aby ji pak Sobotkova vláda zrušila.

Nůžky mezi vybraným pojistným a vyplacenými penzemi se však rozevírají. „Jen loni bylo na sociálním pojištění vybráno 573,2 miliardy korun, zatímco výdaje na důchody dosáhly 594,7 miliardy. Ke skutečně dramatickému zhoršování bilance důchodového systému bude docházet ve 30. a 40. letech 21. století, přičemž kulminovat by jeho deficit měl v průběhu let padesátých,“ říká Anna Píchová, vedoucí analytického oddělení společnosti Cyrrus, která obchoduje s cennými papíry.

Zatímco dnes tak podle ní připadá na jednoho důchodce staršího 65 let 3,1 obyvatele v produktivním věku, za 20 let to bude jen 2,2 obyvatele a v roce 2050 necelé dva. Snižovat se bude také podíl průměrného důchodu k průměrné mzdě, který ze současné hodnoty 48 procent bude klesat na necelých 30 procent v roce 2050 a na dno si sáhne v roce 2059.

„Tehdy by bez dalších změn průměrný důchod činil pouze 27,2 procenta průměrné mzdy, což by dnes odpovídalo důchodu ve výši cca 12 tisíc korun,“ dodává Píchová.